Základní škola

Integrace žáků s PAS do běžných škol se postupně rozvíjí od 90. let minulého století. Výrazně se začaly zvyšovat počty integrovaných žáků po roce 2016, kdy vešla v platnost vyhláška č. 27/2016Sb., která dala jasná pravidla a finanční podporu zařazování dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do hlavního vzdělávacího proudu. Ačkoli se vyskytuje stále řada problémů při začleňování dětí s PAS, situace se postupně zlepšuje. Bohužel se vzděláváním uvedené cílové skupiny jsou stále spojovány různé mýty, které zařazování dětí a žáků s PAS brání, například: „Každý autista je agresivní,“ „Jde o nevychované děti,“ „Je to móda...“ vysvětluje 

I sedm let od uzákonění inkluze se děje to, že rodiče jsou (klidně i po telefonu) odmítáni se slovy ,Tyto děti nepřijímáme. Zeptali jsme se proto speciálních pedagogů z SPC, zda se setkávají s tím, že ZŠ a SŠ nechtějí žáka s autismem přijmout a na to, jak můžou rodiče poté postupovat. 

Cílem následujících řádků je přiblížit rodičům dětí (nejen) s poruchou autistického spektra, jak jejich vzdělávání definuje zákon, jaká mají práva a povinnosti. V první části se budeme soustředit na obecná ustanovení Školského zákona, nejdůležitějšího právního předpisu, kterým se vzdělávání řídí.

Za problémové chování žáků s PAS mohou stát příčiny vycházející zejména ze dvou oblastí. První přímo vyplývá z diagnózy PAS a patří do ní např. zvýšená unavitelnost dětí s PAS, tlak na výkon, problémy se sociální interakci či s chápáním sociálního kontextu, změny a šikana. Problémové chování ale ovlivňují také příčiny spojené se speciálně pedagogickou oblastí.

Rodiče i pedagogičtí pracovníci se mohou setkat se situacemi a problémy, na které nejsou připraveni, nevědí, jak se k jejich řešení postavit. Někdy i opakovaně uplatňují nefunkční modely řešení. V takových případech může s řešením problémových situací pomoci svolání případové konference.

Vítkovi byla ve čtvrté třídě ZŠ poprvé přidělena asistentka pedagoga. Zpočátku mu pomohla, nicméně vztah nebyl ideálně nastaven, Vítek si později asistentku „omotal kolem prstu" a jeho psychický stav se zhoršil. Po letních prázdninách dostal Vítek asistenta nového, se kterým si sedli a stali se z nich parťáci. Přečtěte si více o tom, jak důležitý je vztah dítěte s PAS a asistenta pedagoga.

Pro děti s poruchami autistického spektra může být každodenní zvládání školních povinností velmi náročné a vyčerpávající. Pokud se navíc jedná o „skrytý autismus", který nebyl oficiálně diagnostikován, nemusí se jim dostat potřebného pochopení a pomoci. Autorka článku se svou diagnózu dozvěděla až v dospělosti a dodnes má na základní školu velmi nepříjemné vzpomínky. Našla ale odvahu je sdílet...

„Přestože jsem už plynule četl a psal, musel jsem trávit hodiny tím, že jsem se to ,učil‘ znovu. Možná si říkáte, že mě to nemuselo úplně bavit. Pravda, jedinou mou motivací ztrácet s tou tlustou knihou čas bylo vybarvování si černobílých obrázků u každého písmenka. Slabikování bohužel nebylo jediné období, které jsem si prošel dvakrát." - Jaké jsou další vzpomínky autisty na základní školu?

Jaké mohou být pro děti s PAS i jejich rodiče rozdíly ve vzdělávání v běžné škole, instituci zaměřené na speciální edukaci, speciální škole a domácím vzděláváním? Nabízíme vám odpovědi.

Při výběru vhodné školy pro žáky s poruchou autistického spektra (dále jen PAS) stojí mnoho rodičů před nelehkým úkolem. Dovolujeme si vám proto v tomto článku nabídnout odpovědi na otázky položené dvěma ředitelům, kteří ve svých školách dlouhodobě vzdělávají žáky s PAS a jsou ve „svých“ školách z pohledu autorky článku považováni za dobré ředitele.

Jsou kritéria, která by děti měly splňovat, aby pro ně vstup do školy byl co nejpříjemnější. Pokud je přijato dítě nezralé, může to u něj vyvolat dlouhodobý stres. U žáků s PAS často nebývá problémem intelektová úroveň, zralost však ovlivňují deficity v oblasti sociálního chování.

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v České republice stále prochází mnoha změnami. Při vzdělávání žáka s poruchou autistického spektra musíme inovativnost mít na paměti každý den. Ze zkušeností si troufám říct, že pedagogové nejsou na vzdělávání žáka s PAS připraveni ideálně. Postupy a metody se učí tzv. „za pochodu“ – např. když je žák s PAS přijat do třídy.

Přestup na střední školu (SŠ) je vhodné zvažovat již od osmého ročníku, kdy si žák s rodiči může v rámci dnů otevřených dveří řadu středních škol a učilišť prohlédnout, lépe se seznámit se vzdělávacím plánem, obory a předměty. U žáků s PAS je nutné také přihlížet k osobnostnímu vybavení žáka – zda je schopen komunikovat s dalšími lidmi, nebo zda mu vyhovuje omezený okruh osob, apod.