Ponseti Clinic

Romana Marie Jokelova

Na tuto kliniku jsem se obrátila s podezřením na autismus (u žen často obtížně rozpoznatelný). Bohužel musím říct, že moje zkušenost byla poměrně nemilá. Diagnostika proběhla převážně formálně – během krátkého rozhovoru a vyplnění dotazníku, který byl zaměřený spíše na stereotypní projevy (často mužské). Většina mých dotazů a nejistot byla odbyta odpověďmi typu: „Nevím, záleží, jak to cítíte vy.“ To bylo skutečně frustrující. Výsledek vyšetření byl sdělen bez hlubšího vysvětlení. Závěr o „chronické depresi“ mě upřímně zaskočil – necítila jsem, že by během setkání proběhlo dostatečné mapování aktuálního stavu. Tento závěr neodpovídá realitě mého života a duševního zdraví. I proto jsem se rozhodla nepožadovat oficiální zprávu. Nechci mít v dokumentaci něco, co podle mého názoru vůbec neodpovídá pravdě. Zpětně vnímám největší problém v absenci jakékoli lidské vstřícnosti nebo možnosti situaci skutečně pochopit v kontextu. Na jiných místech se setkáte s větší mírou porozumění a třeba i s tím, že vám terapeut dopředu vysvětlí limity testů – tady to bohužel nečekejte. Věřím, že někdo může mít s touto klinikou jinou zkušenost, ale pokud jste citliví, introspektivní, žena s atypickým projevem PAS nebo očekáváte skutečný dialog, raději se poohlédněte jinde.