Děti s autismem mají vlastní učební strategie, jako učitelé se musíme přizpůsobit - recenze rozhovoru
Datum publikace
13. 05. 2021Aktualizováno
13. 12. 2021
Host: Neda Khodaverdi, učitelka angličtiny z Íránu, kde pracovala také s dětmi s PAS
O rozhovoru:
Recenze:
Neda Khodaverdi pochází z Íránu, kde vystudovala angličtinu. Během svého studia se věnovala překladatelství a pedagogice při výuce angličtiny. Později na něj navázala doktorandským studiem, ve kterém se zaměřila na možnosti a aspekty při studiu angličtiny jako nemateřského jazyka u dětí s PAS. Nyní přednáší na Technické univerzitě v Liberci didaktiku angličtiny.
Dozvídáme se, že se Khodaverdi nejprve detailně seznamovala s problematikou PAS. Záhy pochopila, že mnoho lidí má o autismu zkreslené představy, nedostatečné informace, nebo je ovlivňováno řadou mýtů o lidech s PAS. Za svůj cíl si proto vytyčila osvětu, a to nejen na území Íránu. Je zajímavé si uvědomit, že na studium angličtiny u dětí s PAS může být nahlíženo nejen jako na další zátěž, ale i jako na pomoc při rozvoji jejich kognitivního vývoje. Může tak jít o možnost, jak získat větší sebedůvěru a v neposlední řadě funguje i jako pomůcka v procesu socializace.
Z vlastní praxe vím, že některé děti s PAS angličtinu přijímají „bezbolestně“, téměř podprahově při svých oblíbených činnostech na internetu, ať už se jedná o hry, vyhledávání informací, pořizování aplikací atd. Pro tento prostor je angličtina univerzálním jazykem. Zdaleka ne všichni na spektru ale mají stejné zaměření a problematika výuky angličtiny je proto nesmírně důležitá.
V rozhovoru jsou zmiňováni dva žáci, se kterými Khodaverdi pracovala. Nevíme, s jakou frekvencí se s žáky potkávala, nicméně je povzbudivé, že její práce s dětmi dále pokračuje i v současné době, kdy je studium složitější, neboť probíhá v online podobě. Určitě stojí za přemýšlení o aplikaci této výuky u většího vzorku dětí.
V rozhovoru se seznamujeme také s úskalími, na která při ověřování inovativního postupu Khodaverdi narazila. Překonávání těchto překážek si umíme představit i jinde než v Íránu. Každá neprobádaná cesta musí nejprve hledat své zastánce, kteří pomohou podpořit její realizaci. Rozhodně vzbuzuje naději, a to nejen pro nás, kteří s dětmi pracujeme, ale i pro rodiče a pro děti samé, že stojí za to se o to pokusit. (Autorka: Mgr. Alena Perlínová, psycholožka SPC NAUTIS, 07.05.2021)
Máte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám
Názory