Podpořte web AutismPort a pomozte společně s námi světu porozumět autismu a lidem s autismem porozumět světu.
Vaší pomoci si velmi vážíme.
Pomůžu vámMáte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám
Péče o dítě s autismem může být náročná, přesto je potřeba, aby rodič nezapomínal, že je rodičem pro všechny své děti. Nedostatek pozornosti či času, zvýšené nároky, těžké situace nebo očekávání rodičů, že dítě situaci přece „musí pochopit” - to vše může mít vliv na psychický stav dítěte i na sourozenecký vztah. Doporučujeme, aby sourozenec měl nějaký čas, který rodič tráví jen s ním a ve kterém spolu mohou sdílet starosti i radosti. Pokud vnímáte, že by bylo vhodné se situací něco udělat či něco změnit, nebojte si říct si o pomoc ve formě například jednorázové konzultace u odborníků. Ve spolupráci s vámi vám mohou pomoci vymyslet kroky, které můžete doma vyzkoušet a které mohou přispět ke zvýšení pohody sourozence a potažmo i celé rodiny a utužit vztah mezi sourozenci. Další možností, po dohodě s dítětem, je objednat jej na jednorázovou konzultaci, individuální nebo skupinovou terapii. Dítě zde dostane prostor mluvit o tom, co potřebuje, co ani před rodiči neřekne, a může se naučit dovednosti, které mu pomohou situace s bratrem či sestrou s PAS zvládat. (odpovídá terapeutický tým NAUTIS)
Můžete se zaměřit na prevenci vzniku záchvatů vzteku tak, že se naučíte rozpoznávat jejich příčiny a snažíte se zamezit nebo omezit jejich působení na dítě. To ale často není možné nebo dokonce žádoucí. Například když vztek u dítěte s nadváhou vyvolává odepření sladkosti. Proto je dobré být na záchvat předem připravený a mít naplánovaný postup, kterým můžeme alespoň snížit jeho negativní důsledky. Tento postup je obvykle potřeba „ušít přímo na tělo“ konkrétního dítěte i jeho rodičů. Při vytváření postupu zjišťujeme, v jakých konkrétních situacích a prostředích se vztek nejčastěji objevuje (místo, činnost, denní doba, stav dítěte - např. únava, přítomnost osob/y apod.), jak rychle záchvat nastupuje. Ptáme se, zda jej lze předvídat a zmírnit, než se zcela rozvine, co vztek zmírňuje (např. vybití napětí pomocí fyzické aktivity, odvedení pozornosti, izolace či přítomnost blízké osoby, nějaký druh stimulace) a co jej naopak potencuje (např. pozornost druhých, ignorace, dobře míněné rady). Mezi další otázky, které je dobré si položit, patří: Je dítě schopné záchvat zvládnout samo? Je při vzteku nebezpečné pro sebe nebo pro okolí? Jsou pro bezpečný průběh záchvatu nutná restriktivní opatření (např. omezení pohybu, pevné uchopení dítěte)? Při vytváření postupu zvládání záchvatů vzteku mohou být přínosné rodičovské konzultace s odborníkem na autismus nebo na zvládání chování náročného na péči. V některých případech se jako účinné řešení může ukázat farmakoterapie nebo psychoterapie, případně jejich kombinace. (odpovídá terapeutický tým NAUTIS)
Nastavení alternativních způsobů komunikace je vhodné již v raném věku, doporučujeme kontaktovat službu rané péče, středisko pro včasnou intervenci. Pracovníci této služby pracují s dětmi od počátku diagnostického procesu až do sedmi let věku, konzultují vhodný způsob komunikace a jeho používání s rodiči i pedagogickými pracovníky. Před nástupem do mateřské školy by dítě mělo být v péči Speciálně pedagogického centra pro žáky s PAS, kde na základě vyšetření doporučí vhodnou MŠ, podpůrná opatření a další intervenci. Více informací se dozvíte v 1+10 informací o alternativní a augmentativní komunikaci (AAK) nebo v článku Využití výměnného obrázkového komunikačního systému ve výchovně vzdělávacím procesu.
Pomůcky je možné objednat např. zde:
(odpovídá Mgr. Lenka Bittmannová, SPC NAUTIS)
Určitě ano, s tablety obecně máme v praxi velmi dobré zkušenosti. Pro některé děti je interaktivní a vizuálně zajímavá forma vhodnější jak pro nácvik, tak i samotnou komunikaci.
Mezi osvědčené aplikace patří např.:
Další tipy na konkrétní aplikace naleznete např. zde:
Pokud se jako rodič domníváte, že vývoj komunikace vašeho dítěte není v pořádku, je naprosto vhodné obrátit se na klinického logopeda. Domluvte si schůzku, kde bude provedena diagnostika vývoje komunikace vašeho dítěte, a poté logoped zhodnotí, zda je logopedická péče potřeba, či nikoliv. Určitě je lepší kontaktovat odborníka dříve a včas, než pozdě a něco zanedbat. Pro více informací navštivte článek o logopedii u dětí s PAS. (odpovídá terapeutický tým NAUTIS)
Pokud chcete docházet ke klinickému logopedovi, který je součástí zdravotnického systému, máte dvě možnosti. Klinický logoped v resortu zdravotnictví může, ale nemusí mít smlouvu s vaší zdravotní pojišťovnou. Pokud je smluvním partnerem zdravotní pojišťovny vašeho dítěte, budete potřebovat doporučení pediatra – jedná se o žádanku, kterou pediatr vystaví a vy ji na první návštěvě předáte klinickému logopedovi. Poté bude logopedická péče plně hrazena pojišťovnou. Druhou variantou je vámi placená péče klinického logopeda – to se děje v případě, že klinický logoped není smluvním partnerem vaší pojišťovny, provádí logopedickou péči za přímou platbu. V tomto případě nepotřebujete žádnou žádanku, je nutné si dopředu zjistit hodinovou sazbu daného odborníka. Pokud vaše dítě navštěvuje vzdělávací instituci, která je přímo zaměřená na děti s poruchou autistického spektra, je docela možné, že zde logoped působí. V tomto případě probíhá logopedická péče ve vzdělávacím zařízení a speciální doporučení k němu nepotřebujete, tato péče je součástí výchovně-vzdělávacího plánu. Jedná se tzv. školské logopedy. (odpovídá Mgr. Kristýna Novotná)
Každému dítěti může vyhovovat jiná podoba komunikačních karet, proto je problematické doporučovat konkrétní typ symbolů. Hlavním kritériem je schopnost dítěte vybrané vizuální symboly rozlišovat, tedy rozpoznat a pochopit jejich význam. Některé děti preferují co nejjednodušší piktogramy, které neobsahují zbytečné detaily nebo více barev a děti tak nejsou zahlcené vizuálními podněty. Pro jiné je naopak lepší barevný obrázek nebo i fotografie, která zobrazený předmět znázorňuje nejrealističtěji. Vždy je tedy při výběru symbolů třeba vycházet z charakteristik dítěte, mj. z jeho případných smyslových specifik v oblasti zrakového vnímání.
Dále záleží na plánovaném využití, zda jde o karty, pomocí kterých má dítě sdělovat svá přání a potřeby na principu systému VOKS nebo zda jde o karty pro podporu porozumění, denní režim, případně procesuální schémata.
U karet pro Výměnný obrázkový komunikační systém bych v případě, že zvažujete pořízení již hotových sad symbolů, doporučoval pečlivě projít jejich obsah, zda odpovídá zájmům dítěte. A tedy, nakolik je využitelný právě pro děti, které budou s kartami komunikovat. Pokud by se karty v sadě nekryly se zájmy dítěte, to nebude mít důvod je spontánně využívat pro vyjádření vlastních přání a práce se systémem VOKS nebude efektivní. Po obsahové stránce v praxi běžně zásobu karet na VOKS tvoříme dětem na míru, na základě jejich aktuálních komunikačních potřeb.
Obrázkové karty na míru tvoříme nejčastěji s využitím těchto zdrojů:
Pokud by šlo o karty pro porozumění, tak u nich lze spíše využít již připravené a prodávané sady pro konkrétní účel (např. denní režim doma, denní režim ve školce, hygiena, apod.) Zde bych se díval především na jejich zpracování, např. jak jsou obrázky srozumitelné, jaká je velikost karet nebo jejich materiál.
Tipy na internetové obchody:
V případě zájmu Vám mohu ještě doporučit vzdělávací kurz Alternativní a podpůrné metody komunikace u dětí s poruchami autistického spektra se zaměřením na vizuální komunikační systémy, jehož součástí jsou i informace o typech symbolů a jejich výběru. Info ZDE.
(odpovídá Jan Kouřil, vedoucí střediska rané péče NAUTIS)
Diagnóza PAS a diagnostika
Intervence, terapie a léčba
Vzdělávání
Vztahy v rodině, výchova a komunikace
Sociální služby
Zaměstnání
Sociální a finanční podpora
Zdravotní problematika
Odpovědi lidí s autismem
Jiné
Rozvod rodičů se řadí mezi jednu z nejvíce nepříznivých dětských zkušeností a pro každé dítě je vysoce zátěžový. Na první místo by vždy rodiče měli zařadit zájem dítěte. Důležité je poskytovat dítěti zázemí, ve kterém se cítí jistě a bezpečně. Pokud nastanou změny, je zapotřebí je dítěti dobře vysvětlit. Základním cílem porozvodové péče je vůle a schopnost rodičů spolupracovat a komunikovat. S tím souvisí vzájemný respekt, předávání informací a schopnost naslouchání. Každé dítě s autismem má své specifické potřeby a na ty je potřeba myslet. Mezi faktory, které ovlivňují uspořádání porozvodové péče u dítěte s autismem, řadíme věk dítěte, jeho celkovou vyspělost, míru potřeby struktury a předvídatelnosti, schopnost dítěte adaptovat se na nové prostředí či podmínky a zvládat změny, zájmy dítěte a jeho případné rituály. Důležité je respektovat specifické potřeby dítěte, dodržovat doporučené strategie fungující při práci s dítětem, dítě v dostatečné míře podporovat, spolupracovat s dalšími službami či institucemi – školou, lékaři, sociálními službami, terapeuty, a umožnit dítěti navštěvovat volnočasové aktivity. Střídavá péče nemusí být nutně překážkou, pokud jsou rodiče schopni vzájemné kooperace a komunikace, zvládnou sjednotit přístup k dítěti a respektují jeho. Je nutné si uvědomit, že střídavý model porozvodové péče klade daleko vyšší nároky na oba rodiče. Je zapotřebí přizpůsobit i prostředí, ve kterém dítě tráví delší čas. (odpovídá terapeutický tým NAUTIS)