Máte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám
Máte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám
V České republice dospívajícím a dospělým lidem s autismem, kteří se chtějí více osamostatnit, nabízejí podporu především sociální služby. Existují různé služby, které pomáhají zařídit a nacvičit si samostatné bydlení (chráněné bydlení, podpora samostatného bydlení), případně rozvinout sebeobslužné dovednosti a najít si a udržet odpovídající práci (sociální rehabilitace, programy podporovaného zaměstnávání). Některé služby jsou ze zákona zdarma, jiné jsou zpoplatněné a hrazené především z příspěvku na péči. Kontakty na sociální služby naleznete v Mapě podpory. (odpovídá Šimon Plecháček)
Péče o dítě s PAS může být velmi náročná, současně ale platí, že pro každého člověka je za normálních okolností vždy nejlepší, pokud může žít doma, ve známém prostředí a případně s blízkými lidmi. Proto existují služby, jejichž posláním je pomoci pečujícím nabrat síly. Takové služby se jmenují odlehčovací služby, osobní asistence, pomoci mohou i denní či týdenní stacionáře. Novou formou pomoci je pak také homesharing, tedy přirozená podpora pečujících prostřednictvím pravidelných pobytů u proškolených hostitelů. Kontakty na sociální služby naleznete v Mapě podpory, s výběrem vám případně pomohou také pracovníci poradenských zařízení. (odpovídá Šimon Plecháček)
U většiny služeb pro lidi s PAS a jejich blízké, především pro děti s PAS a jejich rodiny, bývá velmi dlouhá čekací doba (někdy až rok). Je to způsobeno tím, že v České republice je jich stále nedostatek. Důvodů je mnoho. Mezi ty nejvýznamnější patří určitě stále ještě nedostatečné porozumění autismu ze strany široké i odborné veřejnosti, nedostatek kvalifikovaných pracovníků služeb a také nízká prestiž, a tím i ohodnocení práce v sociálních službách pro lidi s autismem. Jejich dostupnost je také velmi odlišná v různých oblastech České republiky. (odpovídá Šimon Plecháček)
K vyhledání vhodné sociální služby, ať už ambulantní (např. denní stacionář) nebo pobytové (jako je například chráněné bydlení nebo domov pro osoby se zdravotním postižením), můžete využít Registr poskytovatelů sociálních služeb. Najdete ho na adrese http://iregistr.mpsv.cz. V Registru můžete vyhledávat podle typu služby, druhu handicapu nebo místa poskytování služby. Bohužel zde nelze vyhledávat služby primárně určené lidem s poruchou autistického spektra (PAS).
Další možností k vyhledání vhodné služby je náš portál AutismPort.cz, kde najdete kontakty na sociální služby přímo lidem s PAS. Služby zde můžete filtrovat podle věku klienta, druhu nebo regionu.
Pokud si některou ze služeb vyberete, je vhodné podat o ni žádost písemnou formou a v případě odmítnutí z kapacitních důvodů nechat vaše dítě alespoň zapsat do pořadníku. Zřizovatel služby má pak přehled, kolik je v pořadníku čekajících, tedy neuspokojených zájemců. Tento údaj je pro zřizovatele služby důležitý při úvahách o případném rozšiřování kapacity.
K žádosti o službu je také vhodné připojit, že žádáte o písemné zdůvodnění případného odmítnutí. Služba má povinnost Vám v tom vyhovět. Budete tak mít v ruce podklady k případnému dalšímu jednání s městským či krajským úřadem, pokud to bude nutné.
Informace, kontakty a pomoc při hledání vhodné služby by Vám měl také poskytnout odbor sociálních věcí vašeho obecního či městského úřadu.
Pokud se Vám ani ve spolupráci s obcí či městem nepodaří najít vhodnou službu, můžete se obrátit na sociální odbor vašeho kraje. Kraj má povinnost koordinovat sociální služby na svém území a zajistit jejich dostupnost pro své občany. (odpovídá Šimon Plecháček a Lada Marešová.)
Služby pro děti a dospělé s autismem nebo jejich blízké najdete v Mapě podpory. Pokud si však nevíte rady, jaká služba by mohla adekvátně odpovídat na vaše potřeby, neváhejte se obrátit na Poradnu NAUTIS, kde vám odborníci pomohou se zorientovat. (odpovídá Šimon Plecháček)
Sdílet zkušenost je mimo běžné vztahy možné prostřednictvím tzv. peer konzultací. Peer (česky druh, parťák) je anglické slovo, které nabývá významu v různých kontextech. Označuje osobu, kterou spojují s druhými osobami určité shodné charakteristiky v některé významné oblasti: ve školském prostředí např. věk (vrstevníci), ve zdravotní oblasti stejný handicap nebo nemoc (např. lidé po prodělané chemoterapii). V oblasti duševního zdraví lze slovem peer označit osoby s žitou zkušeností duševního onemocnění. Člověku, který tuto svoji zkušenost využívá pro podporu a pomoc druhým lidem ve stejné situaci, říkáme peer pracovník. V našem prostředí je peer pracovník člověk s diagnózou autismu, který své zkušenosti používá k podpoře dalších osob na autistickém spektru a jejich blízkých. Ze zkušenosti vyplývá, že možnosti podpory lidí s autismem poskytované odbornými službami jsou limitovány rolemi a vzájemnými vztahy, ze kterých vycházíme – terapeut, poradce, sociální pracovník apod. Přitom oblasti, jako jsou obavy o budoucnost dospívajících dětí s autismem, vypořádání se s diagnózou sdělenou v dospělosti nebo způsoby, jak „přežít“ ve světě, kde pravidla určují lidé bez autismu, mohou být přirozeněji a účinněji nahlíženy v dialogu s někým, kdo v životě s touto diagnózou (spíše) obstává. Poskytovatele peer konzultací naleznete v Mapě podpory. Sdílet zkušenosti s dalšími lidmi s autismem jde také prostřednictvím skupin pro lidi s autismem na sociálních sítích. (odpovídají Štěpán Hejzlar, Šimon Plecháček)