Máte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám
Máte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám
Dokonalý život. Dokonalá láska. Dokonalá lež. Nový thriller autora bestsellerů Ta přede mnou a Věř mi, který neodložíte, dokud ho nedočtete. Když se vzbudí, bolí ji každičký kousek jejího těla a nepamatuje si, kdo je, kde se nachází, ani jak se tam ocitla, a tak ji hned napadne, že je v nemocnici – že měla těžkou nehodu. Muž sedící vedle její postele tvrdí, že je její muž. Ona se prý jmenuje Abbie, je nadaná umělkyně, vášnivá surfařka, milující matka a dokonalá manželka. A také jí tvrdí, že měla před pěti lety děsivou nehodu a jen díky obrovskému technologickému průlomu byla přivedena zpět z propasti. Abbie je zázrakem vědy. Ovšem když se Abbie začnou vybavovat střípky vzpomínek, zjišťuje, že její předchozí život asi nebyl tak úžasný, jak jí Tim tvrdí. Může mu věřit? A co se vlastně před pěti lety stalo? (zdroj: oficiální text nakladatelství)
Abbie, manželka vývojáře, vizionáře a ředitele kalifornské společnosti Scott Robotics jednoho dne zmizí. Tělo nebylo nalezeno a případ je uzavřen jako nehoda při surfování. Manžel Tim se nemůže vyrovnat s její smrtí a jako vývojář umělé inteligence pracuje pět let na její dokonalé kopii.
Robot Abbie má nejen schopnost samostatně myslet, ale má i pocity a emoce. Umělá inteligence Abbie prožívá velkou krizi identity. Jako manželka žárlí na skutečnou Abbie. Nemůže Timovi poskytnout to, co by mohla jako živá bytost. Bojí se, že ho ztratí. Jako matka miluje nadevše „svého“ syna Dannyho. Ten trpí vzácným onemocněním, Hellerovým syndromem. Nemoc je řazena mezi poruchy autistického spektra, má však na rozdíl od autismu pozdní a velmi rychlý nástup. U Dannyho propuká v jeho čtyřech letech, kdy během velmi krátké doby dochází k těžké mentální retardaci, k opakujícímu se motorickému manýrování, ztrátě sociálních návyků a komunikačních dovedností.
Příběh se odvíjí ve dvou perspektivách. V přítomnosti autor vypráví o robotu Abbie. Kapitoly jsou psány v ty (du) formě: „Jak brzy zjistíš, Tim se rozdíly mezi tímhle a starým tělem snažil minimalizovat.“ Čtenář je touto formou vyprávění vtažen do děje a umožní mu to s Abbie dokonale splynout. Umělá Abbie rozklíčovává svou lidskou minulost, která není úplně taková, jak Tim tvrdí. K pátrání ji pobízejí textové zprávy, které Abbie dostává od „přítele“.
Minulost je psána v my (wir) formě, což je v podstatě výpověď Timových zaměstnanců. Ti vyprávějí příběh, který se odehrál v jejich blízkosti: „Po Dannyho narození jsme Abbie vídali jen zřídka.“ Čtenář se tak postupně seznamuje s Timovou komplikovanou osobností, se střety manželů ohledně výchovy a léčby autistického Dannyho a s bezradnou situací Abbie.
Co robotická Abbie vypátrá? Co před ní Tim skrývá? Román má naprosto nečekané rozuzlení, které je ovšem lehce zmatené a překotné. (autor: Mgr. Šárka Vlčková)
Tento nesmírně chytlavý psychologický sci-fi thriller jsem přečetla jedním dechem.
V románu se objevuje téma léčby autismu a různých přístupů k autismu jako takovému, jakožto sporný bod mezi rodiči Dannyho, Abbie a Timem. Ambiciózní Tim sympatizuje s ABA neboli aplikovanou behaviorální analýzou. Jedná o vědecky podložené funkční principy zaměřující se na analýzu lidského chování a jeho následnou změnu systematickou intervencí, která cílí na komunikaci, rozvoj sebeobslužných dovedností a odstranění nežádoucích projevů autismu. ABA je poněkud kontroverzní, v jejích postupech se využívá systému odměn a trestů, což vyvolává mnoho diskuzí. V počátcích této metody se někdy využívaly i elektrické šoky. Dnes jsou fyzické tresty zcela vyloučeny. Ve správně postavených ABA intervencích se využívá pouze posilování vhodného chování pomocí odměn, intervence je kreativní a probíhá v přirozeném prostředí. ABA program je připravován každému dítěti individuálně tak, aby co nejlépe vyhovoval jeho potřebám.
Takto moderně pojatou ABA s Dannym praktikuje mladý terapeut Julian, na kterého ovšem Tim žárlí. V jeho podání je terapie zábava a je vidět, jak si ji Danny, Julian i Abbie užívají. Tim si nikdy nedokázal s Dannym hrát a být spontánní. Julian se ovšem do Abbie zamiluje, a proto s ním musí Abbie ukončit spolupráci. Terapeutka Magda, která nastupuje po něm, se Timovi zamlouvá. Dbá na podrobný zápis všech cvičení a terapii bere jako práci. Dokonce se na ní přijdou podívat i Timovi spolupracovníci s tím, že její metody by se daly využít při školení robotů. Tim je nadšený, dá se do studia různých postupů ABA a nachází školní zařízení Meadowbank. Tato škola se chlubí výbornými výsledky, nicméně učební metody, které jsou v ní praktikovány, nebyly přizpůsobeny současným trendům a součástí terapie jsou i elektrické šoky. A tady Tim naráží na nesouhlas Abbie.
Danny trpěl velmi specifickou formou autismu tzv. Hellerovým syndromem, kdy se ze zdravého čtyřletého dítěte během pár dní stal naprosto někdo jiný. Chápu frustraci ambiciózního a racionálně založeného otce Dannyho, který chtěl svého syna za každou cenu zpátky a neváhal k tomu použít jakoukoli metodu, která přinese výsledky.
Chápu také zděšení Abbie, které se metoda používající elektrošoky, příčí, a spíše se jako žena a matka ptá, co je pro její dítě nejlepší. Nachází koncept pozitivního autismu, který učí rodiče a vychovatele autistické chování nepovažovat za nenormální nebo špatné, ale za nezbytný mechanismus, který postiženým pomáhá vyrovnat se s okolím, jež na ně útočí přemírou smyslových podnětů. Cílem této metody není autismus „zmírnit“, ale zpříjemnit autistům vnímání okolního světa. Bohužel vědecky založený Tim nemá pro alternativní metody pochopení. Nemají klinický výzkum, otázkou je, jak moc fungují. Citově založená Abbie je pro mě představitelkou ženského vidění světa a racionální Tim s důrazem na výsledky toho mužského.
Umělou Abbie také děsí škola, kde se dětem udělují elektrošoky. Danny už žádné nedostává nebo jen zcela výjimečně. Příčí se jí i terapeutka Sian, kterou Tim ze školy odlákal a nyní s ní má poměr. Jak to tedy nakonec s Dannym dopadne?
Kniha se mi moc líbila. Dala mi vhled do problematiky terapie autistických dětí. Jak je vidět, k terapii se dá přistupovat z různých úhlů pohledu, každá metoda má různé postupy a je potřeba najít ten, který je nejvhodnější pro daného klienta. Zároveň i každý terapeut do terapie vkládá svoji osobitost, a proto ani dva terapeuti téhož směru nebudou ke stejnému problému přistupovat úplně stejně. Ač nejsem příznivcem sci-fi, v této knize mi to vůbec nevadilo. Kniha byla napínavá, doslova mě pohltila. (Mgr. Šárka Vlčková, 16.12.2021)
Názory