Vítejte v Autistánu: Výpravy do lidské mysli a na nejpřekvapivější místa světa

Autor: Josef Schovanec

Žánr: Biografie a memoáry, Cestopisy a místopisy

Vydáno: 2017, Paseka

Překlad: Šárka Belisová

Počet stran: 160

Jazyk vydání: český

Anotace:

Přízračná stanice londýnského metra, orientální bazar, exotická gastronomie Balúčistánu… Josef Schovanec, muž s autismem a s doktorátem z filozofie, nás v souboru krátkých svižných textů zve na originální cestu po nejrozmanitějších zemích, o nichž díky svým bezprostředním zkušenostem a neokázalému úsudku dokáže vyprávět fascinující věci. Dozvíme se, v čem jsou mu blízké muslimské kraje a proč je mu nejlépe na Dálném východě. Poznáme, jaké hřbitovy na něj udělaly největší dojem, a v íránských horách objevíme zapomenutý chrám vyznavačů zoroastrismu, kde se těla mrtvých vystavovala ptákům. A pochopíme také, jak se cítí absolutní filmový analfabet v porotě mezinárodního filmového festivalu a proč se smál snímku o člověku s Downovým syndromem. Více než čtyři desítky vtipných kapitol staví otázku po tom, co je a co není normální, do naprosto nového světla. A na základě vlastního autorova příběhu přesvědčivě ukazují, jak se dá handicap proměnit ve výhodu. Není divu, že ho milují čtenáři i účastníci jeho zábavných přednášek po celém světě.

Recenze knihy:

Kniha se skládá z krátkých vyprávění, která vznikala v rámci vysílání francouzské rozhlasové stanici Europe 1, kam si Josefa Schovance pozvali jakožto hosta do pořadu o cestování. Vyprávění je pojato z pohledu obyvatele imaginárního státu Autistánu. Samotný název státu –⁠ Autistán je podle autora provokativní poetický pojem pro „zemi snů“, ve které by žili autisté společně.

Jak už samotný podtitul knihy napovídá, jedná se zejména o cestovatelské zážitky spisovatele, který popisuje své studijní, pracovní i osobní cesty do zahraničí. Na začátku autor vysvětluje, že i pouhá cesta autobusem pro něj byla něčím nepředstavitelným a právě cestování do zahraničí mu pomohlo tuto i mnoho dalších obav začít postupně překonávat. Kdo by však očekával, že autorovy toulky budou převážně Evropou, bude možná mírně překvapen, Josef Schovanec se totiž vydává zejména do Asie a navštěvuje země i místa pro nás vskutku nevšední. Kormě toho, že si autor volí méně známé turistické lokace, má na cestách i pro strach uděláno, což dosvědčuje např. návštěva palestinského Balúčistánu, u něhož na stránkách ministerstva zahraničí ČR stojí následující věta: „Návštěvu provincie z bezpečnostních důvodů rozhodně nedoporučujeme.“ 

I přesto, že hlavním tématem je cestování, kniha není pojata jako tradiční cestopis, ale spíše nabízí vzpomínky na specifické zážitky z cest. Autor ve 40 krátkých kapitolách ilustruje, jak to, co vnímáme jako normální či nenormální, je v rámci různorodých kulturních kontextů často velmi proměnlivé.

Kniha je rozčleněná na krátké, často jen trojstránkové kapitoly, ve kterých nám autor představuje někdy rady a tipy pro cestování, jindy vypráví historky, které zažil na cestách se svými přáteli nebo vzpomíná na některý ze zážitků, který ho v životě někam dále nasměroval. Dozvíme se tak něco více např. o tipech na hladký průchod celnicí, pro veřejnost neexistujících stanicích metra, exotických zahradách a vůních či pobytu ve veselém budhistickém klášteře. Jak už samotná rozmanitost témat napovídá, kniha je spíše souborem krátkých povídek, než provázaným dílem. Místy tak může působit lehce chaoticky. Autor např. představuje v různých kapitolách řadu zemí, které navštívil, některé jsou zmíněny jen jednou, jiné (ano, Balúčistáne, bavíme se o tobě) se v knize stanou častými dějišti příběhů. Je tedy místy obtížnější se v takovémto výčtu zemí a míst zorientovat. Obdobné problémy mohou být také s postavami, které se objevují ve vícero kapitolách napříč knihou. Vzhledem k tomu, že zde mají vždy spíše situační roli, nevadí, když si je čtenář pořádně nepamatuje. Občas se také některé informace lehce opakují. To vše lze pravděpodobně přičítat na vrub skutečnosti, že kniha vznikala z přepisů vyprávění uskutečněných v rádiu, která se navíc konala v průběhu celého roku.

Kdo tedy od knihy očekával ucelený příběh, může být zklamán. Čtenář, který nemá náladu na složitou dějovou linku, ale chce se něco nového dozvědět, pobavit se, najít morální poučení nebo rady, si knihu jistě oblíbí. Na konci každé kapitoly se autor snaží pobavit, nebo poučit, a ačkoliv v textu představuje i vážná témata, podává je čtenářům s nadhledem a humorem. I když např. v kapitole o rozpoznávání demokracie či stavění domu je těžké nemít slzu na krajíčku. Kniha je sice kvůli svému pojetí tematicky rozlétaná, hledat tedy v řazení kapitol nějaký systém, by bylo zřejmě marné. Spisovatel totiž v příbězích ubíhá tu do Londýna, tu do Východní Asie. I přesto je však lehké si na tento styl vyprávění po pár stránkách zvyknout. Největším problémem knihy je pak potřeba promyšleného dávkování krátkých kapitol, aby ji člověk nepřečetl jedním dechem.

(Autorem recenze je Veronika Charvátová, redaktorka AutismPortu)