Děti s autismem mají vlastní učební strategie, jako učitelé se musíme přizpůsobit - recenze rozhovoru

Host:
Neda Khodaverdi, učitelka angličtiny z Íránu, kde pracovala také s dětmi s PAS
Autor rozhovoru: Dominik Lipovský, externí zaměstnanec sdružení ZaSklem, které poskytuje podporu lidem s poruchami autistického spektra.
Jazyk: čeština (rozhovor se uskutečnil v angličtině, ze které bylo přeložen)                        
Zveřejněno: https://perpetuum.cz/
Datum publikace: 30. 11. 2020


O rozhovoru:
Rozhovor s Nedou Khodaverdi „Děti s autismem mají vlastní učební strategie, jako učitelé se musíme přizpůsobit“ vyšel v magazínu Perpetuum, což je „Magazín o vzdělávání bez hranic, pro všechny, které zajímá vzdělávání 21. století“. V úvodu rozhovoru se dozvídáme, že se Neda Khodaverdi věnuje výuce angličtiny už od roku 2001, kdy začala učit v íránském Teheránu a kde později začala s výukou také dětí s poruchami autistického spektra. Khodaverdi nyní působí na Technické univerzitě v Liberci a ve svém výukovém projektu pokračuje. 
Autor se v rozhovoru své respondentky mimo jiné ptá na to, jak se k výuce angličtiny dostala, proč v začátcích ustoupila od svého záměru učit mladistvé ve špatné rodinné či finanční situaci a co ji přivedlo k výuce specifické skupiny dětí s PAS. Sama Khodaverdiová říká, že toho o autismu před tím moc nevěděla a příprava jejího projektu jí zabrala celý rok. Učením dětí s PAS chtěla pomoci zvýšit osvětu o této poruše a bořit zkreslené představy, ale také dát dětem na spektru stejnou šanci jako ostatním. Khodaverdiová dále uvádí, že se při přípravě projektu setkala s předsudky o schopnostech dětí s PAS učit se cizímu jazyku i se strachem ze strany rodičů. Nakonec se jí ale podařilo získat dva žáky s PAS, jejichž autentické reflexe celý rozhovor doplňují. Respondentka dále mluví o specifikách přípravy výuky i jejího samotného průběhu, ať už jde o pečlivý výběr učebny (barvy, regulace světla, hluk) nebo použití řeči těla, obrázků, her či hraní rolí při samotné výuce. Neda Khodaverdi v rozhovoru vzpomíná také na konkrétní momenty a situace, které jí něčím zaskočily či příjemně překvapily, jako například když jeden z jejích studentů vymyslel v angličtině vtip. Dominik Lipovský se své hostky ptá také na její roční pobyt v USA, při kterém se mimo jiné setkala s Temple Grandin, jež ji v dalším pokračování svého projektu velmi povzbudila. V závěru rozhovoru se čtenář dozvídá o tom, že v učení dětí s PAS Khodaverdi pokračuje i v České republice, kde své studenty učí na dálku, online. Ráda by také začala s výukou angličtiny českých dětí na spektru, což by jí následně umožnilo srovnat podobnosti a rozdíly s žáky v Íránu. Rozhovor je zakončen odpovědí na otázku, jak výuka angličtiny dětí s PAS změnila nejen učitelku samotnou ale i její vnímání autismu. (autorka: Tereza Šťastná, 13. 5. 2021)
  

Recenze:

Neda Khodaverdi pochází z Íránu, kde vystudovala angličtinu. Během svého studia se věnovala překladatelství a pedagogice při výuce angličtiny. Později na něj navázala doktorandským studiem, ve kterém se zaměřila na možnosti a aspekty při studiu angličtiny jako nemateřského jazyka u dětí s PAS. Nyní přednáší na Technické univerzitě v Liberci didaktiku angličtiny.
Dozvídáme se, že se Khodaverdi nejprve detailně seznamovala s problematikou PAS. Záhy pochopila, že mnoho lidí má o autismu zkreslené představy, nedostatečné informace, nebo je ovlivňováno řadou mýtů o lidech s PAS. Za svůj cíl si proto vytyčila osvětu, a to nejen na území Íránu. Je zajímavé si uvědomit, že na studium angličtiny u dětí s PAS může být nahlíženo nejen jako na další zátěž, ale i jako na pomoc při rozvoji jejich kognitivního vývoje. Může tak jít o možnost, jak získat větší sebedůvěru a v neposlední řadě funguje i jako pomůcka v procesu socializace.

Z vlastní praxe vím, že některé děti s PAS angličtinu přijímají „bezbolestně“, téměř podprahově při svých oblíbených činnostech na internetu, ať už se jedná o hry, vyhledávání informací, pořizování aplikací atd. Pro tento prostor je angličtina univerzálním jazykem. Zdaleka ne všichni na spektru ale mají stejné zaměření a problematika výuky angličtiny je proto nesmírně důležitá. 
V rozhovoru jsou zmiňováni dva žáci, se kterými Khodaverdi pracovala. Nevíme, s jakou frekvencí se s žáky potkávala, nicméně je povzbudivé, že její práce s dětmi dále pokračuje i v současné době, kdy je studium složitější, neboť probíhá v online podobě. Určitě stojí za přemýšlení o aplikaci této výuky u většího vzorku dětí.

V rozhovoru se seznamujeme také s úskalími, na která při ověřování inovativního postupu Khodaverdi narazila. Překonávání těchto překážek si umíme představit i jinde než v Íránu. Každá neprobádaná cesta musí nejprve hledat své zastánce, kteří pomohou podpořit její realizaci. Rozhodně vzbuzuje naději, a to nejen pro nás, kteří s dětmi pracujeme, ale i pro rodiče a pro děti samé, že stojí za to se o to pokusit. (Autorka: Mgr. Alena Perlínová, psycholožka SPC NAUTIS, 7. 5. 2021) 

Názory

Napsat svůj názor:

Vážíme si každého vašeho názoru. Vyhrazujeme si právo na nezveřejnění.

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.

Máte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám.

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.

NAPIŠTE NÁM
Tento web používá k chodu cookies.