heart icon

Líbí se vám naše práce?

Podpořte web AutismPort a pomozte společně s námi světu porozumět autismu a lidem s autismem porozumět světu.

Vaší pomoci si velmi vážíme.

Pomůžu vám
Autismport
0
Všechny novinky
NovéPřečtené
      další aktuality
      další aktuality
      • aktuality
      • o autismu
        Typické projevy Typické projevyPříčiny autismu Příčiny autismuMozek MozekDiagnostika DiagnostikaAutismus v číslech Autismus v číslechPřidružené obtíže Přidružené obtížePodpora a služby Podpora a službyRodina RodinaTerapie TerapieVzdělávání VzděláváníSelfadvokacie SelfadvokacieZdraví ZdravíSpánek Spánek
      • časté dotazy
         Intervence, terapie a léčbaVzdělávání VzděláváníVztahy v rodině, výchova a komunikace Vztahy v rodině, výchova a komunikaceSociální služby Sociální službyZaměstnání ZaměstnáníSociální a finanční podpora Sociální a finanční podporaZdravotní problematika Zdravotní problematikaOdpovědi lidí s autismem Odpovědi lidí s autismemJiné Jiné
      • místa podpory
      • testy
      0
      Všechny novinky
      NovéPřečtené
          další aktuality
          další aktuality
           napište nám
           podpořte nás

          Máte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám

          This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.

          NAPIŠTE NÁM
          kontaktyo projektuautořiPrávní informaceDotazník
          nastavení cookies
          cookies
          © 2025 Národní ústav pro autismus, z.ú.,
          všechna práva vyhrazena
          Preference cookies: pro nejpohodlnější prohlížení webu
          Aby naše webové stránky zůstaly tak, jak je znáte, potřebujeme od Vás souhlas se zpracováním souborů cookies tj. malých souborů, které se Vám ukládají v prohlížeči. Slibujeme, že Vaše data u nás budou v bezpečí.

          Nechcete-li i přes to uchovávání dat povolit, stačí .
          Technické, pro základní funkčnost stránek
          Nutné cookies pro správnou funkčnost webu. Data se automaticky mažou po Vašem odchodu.
          Analytické, pro analýzu a optimalizaci webu
          Abychom byli schopni pro Vás stránky optimalizovat a zpříjemnit tak Vaši návštěvu. Díky těmto datům víme, co Vás na stránce nejvíce a nejméně zaujalo. Tento sběr je plně anonymní.
          Preferenční, pro zobrazení stránek na míru
          Díky preferenčím cookies Vám dokážeme stránky zobrazit např. ve Vašem jazyce, nebudete tedy muset zbytečně překlikávat.
          Marketingové, pro zkrocení nerelevantní reklamy
          Díky souhlasu s touto částí jsme schopni zobrazovat reklamu na naše produkty. Nebude Vás tedy pronásledovat otravná nerelevantní reklama.
          Více o uchovávání souborů cookies
          1. Domů
          2. Testy
          3. M-DACH

          M-DACH

          M-DACH (screeningový test Dětské autistické chování, modifikovaná verze)

          Screeningový dotazník DACH byl vyvinut a standardizován za účelem odhalení rizika poruchy autistického spektra u dětí ve věku mezi 18 měsíci a 5 lety. Dotazník je určen pro vyplnění rodičům nebo jiným osobám, které o dítě pečují a jsou s ním v pravidelném kontaktu. Můžeme ho použít i u starších dětí, v tomto případě je ale zapotřebí vzpomenout si na chování dítěte ve věku do pěti let a vyplnit dotazník podle chování v tomto období. Dotazník lze využít i u dětí s poruchou intelektu, jejichž schopnosti a výkon odpovídají věku 18 měsíců až pěti let. DACH je metodou orientační, a nikoli diagnostickou.

          Thorová, 2003; Šporclová, 2015

          Zobrazit více  long arrow icon

          Instrukce k vyplnění:

          Zaškrtněte „SOUHLASÍ“ u výroků, se kterými souhlasíte a které vystihují chování dítěte.

          U položek, u kterých nemůžete chování dítěte posoudit (např. položka je určena pro starší dětim nebo u dětí, které nemluví ve větách /položka 29–37/), zaškrtněte možnost „NEMOHU POSOUDIT“.

          Položky v dotazníku vyplňujte podle aktuálního stavu a současného chování dítěte. Pouze u položek, kde je v závorce uvedeno specifické věkové rozmezí, posuzujte chování dítěte v období uvedeném v závorce.

          Pokud si nejste odpovědí jisti, snažte se vybrat odpověď, která se nejvíce blíží vašim každodenním zkušenostem. Pro zvýšení objektivity doporučujeme odpovědi konzultovat s někým, kdo dítě dobře zná (prarodiče, paní učitelka v MŠ, přátelé). Při vyplňování vám může pomoct také srovnání chování dítěte s ostatními dětmi stejného věku.

          Nezvykle klidné a tiché chování (v období 0–12 měs.)

          Vložené video zachycuje chování dítěte s běžným vývojem.

          Čtyřměsíční Ríša experimentuje se zvuky, víská. Zaměřuje pohled na předměty. Přijme nabízené hračky, které zkoumá pusinkou (adekvátně věku). Frekventovaně navazuje s maminkou oční kontakt skrz hračku.

          Neutišitelný dlouhotrvající pláč bez zjevné příčiny (v období 0–12 měs.) 

          Výrazné problémy se spaním a usínáním (trvající déle než tři měsíce)

          Problémy s jídlem

          například jí pouze určité druhy potravin, jí velmi málo, nebo se přejídá

          Výrazná nechuť k některé z uvedených činností – výměně plenek, česání vlasů, převlékání, čištění zubů, stříhání nehtů a vlasů

          Špatný oční kontakt nebo vyhýbání se očnímu kontaktu

          Vložené video zachycuje chování dítěte s běžným vývojem.

          Přestože se téměř roční Rozárka věnuje papání broskve (věnuje se své aktivitě), během jedné minuty navazuje častý oční kontakt s maminkou (zhruba šestkrát).

          Dítě se dívá skrz člověka, nekomunikuje živě pohledem

          Vložené video zachycuje chování dítěte s běžným vývojem.

          Dvou a půl letý Matoušek zpívá miminku spolu s maminkou písničku na dobrou noc. Během zpívání se často obrací pohledem na druhou osobu.

          Některé zvuky i běžný hluk dítěti extrémně vadí, stává se nervózním, může si zakrývat uši

          Vložené video zachycuje chování dětí s běžným vývojem.

          Skupina batolat sleduje spuštěný vysavač. Hlasitý zvuk je vystrašil, děti se vysavače bojí, hledají útěchu u svých maminek, přesto se zájmem vysavač pozorují. Dvacetidvouměsíční Matěj se odvážně k vysavači přiblíží, je vidět velký zájem zkoumat věci, ale zároveň velká potřeba jistoty u maminky. Pohledem zjišťuje u maminky její reakci a zároveň se chlubí, co zvládl. Na vysavač ukazuje a sleduje při tom maminku ve smyslu „Podívej, co to tam je.“ Je z videa vidět, jak si na vysavač postupně zvyká více a více a tím se stává odvážnější ve svých pokusech. Na konci zvolá “ještě” a rozesměje se.

          Dítě je fascinováno určitými zrakovými podněty

           například světla, stíny, hrany předmětů či třpytivé věci, a vydrží je dlouze pozorovat.

          Vložené video zachycuje chování dítěte s běžným vývojem.

          Tříměsíční Ríša již lépe fixuje hračku pohledem i na krátkou vzdálenost za doprovodu vokalizací. Děti od raného dětství preferují objekty s lidskou tváří (i které připomínají lidský obličej). V tomto věku je normální, že jen v omezené míře dokáže koordinovat ruce a nohy, krátce v ruce podrží předmět. Patrně ho i zajímá zvuk, který hračka vydává.

          Věci pozoruje koutkem oka, pod zvláštním úhlem, či si je prohlíží velmi zblízka

          Málo reaguje na bolest

          Vložené video zachycuje chování dětí s běžným vývojem.

          Skupinka dětí (dvouletých a tříletých) si posílají míč. V průběhu posílání se Honzík zapojí se čtyřkolkou, kterou neúmyslně uhodí Zorinku do obličeje. Ta přiměřeně dá najevo bolest a znejistí při utěšování cizí osobou.

          Nedává rodičům nijak najevo, že se chce pochovat

          Nemá zájem o mazlení, maximálně ho pasivně snese

          Dítě dokáže trávit hodně času o samotě, zabaví se vlastní hrou, netouží po společnosti

          Vložené video zachycuje chování dítěte s běžným vývojem.

          Tříletý Radim vybídne tatínka ke společné hře („Postavíme vlak“) a ukazuje na vzdálený předmět, aby upoutal tatínkovu pozornost. Radim ukazuje tatínkovi bagr a nastavuje ho tak, aby ho otec dobře viděl, čímž sdílí pozornost. Dále reaguje na tatínkův pokyn, vyhoví a vloží řidiče do bagru. Zavrtěním hlavy sdělí nesouhlas, funkčně reaguje na tatínkovu otázku. Společná hra Radimka baví, hru rozvíjí.

          Dítě odmítá společnost a společnou hru; když se přidáte k jeho hře, rozčiluje se nebo odchází

          Vložená vida zachycují chování dětí s běžným vývojem.

          Dvou a půl letý Matýsek si kope spolu s paní. Přestože na první oslovení nezareaguje (je zaujat novými hračkami v cizím prostředí), je patrné, že vnímá druhou osobu. I pro cizí osobu je snadné si získat jeho pozornost, Maty projevuje zájem o společnou aktivitu. Vzájemně si kopají míč, Maty se snaží zapojit do aktivity i panenku. Ukazováním se snaží upoutat pozornost druhé osoby na panenku.

          Skupina čtyř batolat. Chlapec spontánně pozdraví kameramana (slovo doprovodí gestem a pohledem). Každý se paralelně věnuje své aktivitě, ale navzájem o sobě mají přehled, napodobují se. Dvacetidvouměsíční Matěj ukazuje, jak jezdí na motorce. Osmnáctiměsíční Timon a devatenáctiměsíční Oliver se přetahují o panenku, v tomto věku se prosazují slovy „já, já, já“, nezvládají ještě řešit konfliktní situace, ale pokusům o společnou hru se nevyhýbají.

          Nezájem o dětské sociální hříčky (v období 12–24 měs.)

          například „kukuč“, „paci-paci“, „vařila myšička“, „berany-berany“

          Vložená videa zachycují chování dětí s běžným vývojem.

          Téměř roční Róza si hraje s bratrem na schovávanou („Kdepak je Róza?“). Rozumí hře, účastní se sociální interakce a spontánně se schovává za lavičku. Patrná je radost ze společné hry a častý oční kontakt. Na videu je i zachycená sociální vokalizace a reakce na jméno.

          V cizím prostředí dvouletý Honzík nechce s maminkou říkat říkanku, je to běžná reakce v cizím prostředí, stud. Přesto maminku koutkem oka pozoruje, usmívá se a v oblíbené části je schopný doplnit slovo, které v říkance následuje.

          Tentýž dvouletý Honzík se v domácím prostředí velmi pěkně zapojuje do sociální hříčky s maminkou. Napodobuje pohyby, je schopen doplnit následující slova a gesta. Častým pohledem sleduje, co maminka dělá. Patrná je radost ze společné aktivity. Na konci videa si i řekne o pokračování („eště“).

          Dvou a půl letý Maty se účastní dětské říkanky „Koulela se brambora“, napodobuje pohyby, doplňuje slova. Radostně se obrací na druhou osobu pohledem a úsměvem. Přestože se zřejmě oslabil jeho zájem o aktivitu a odběhl, i tak neztratil zcela zájem o říkanku, i na dálku doplňuje slova a usmívá se na maminku.

          Dlouhotrvající výrazná fixace na jedinou osobu, ostatní lidi téměř zcela odmítá (období trvající alespoň jeden rok)

          Dítě se nezajímá o ostatní děti (v období 30 měsíců a výše)

          Vložená videa zachycují chování dětí s běžným vývojem.

          Skupina čtyř batolat. Každé se věnuje své aktivitě, přesto je zřetelné, že se navzájem pozorují. Osmnáctiměsíční Timon nabízí balónek druhému dítěti. Již v takto raném věku je patrný zájem o ostatní děti.

          Devatenáctiměsíční Oliver se spolu s maminkou věnují dětské hříčce „Vařila myšička kašičku“. Oliver ví, co bude následovat, radost sdílí s maminkou, spolupracuje. Dvacetidvouměsíční Matěj ho z povzdáli pozoruje, zajímá ho, co Oliver dělá a krásně sdílí radost, gesty se připojuje do aktivity.

          Děti školkového věku hrají na „Rybičky a rybáře“. Pro mladší děti (tříletý Páťa, dvou a půl letá Elenka) je obtížnější porozumět pravidlům, ale radostně se účastní pohybové aktivity, sledují ostatní děti.

          Dítě se nezapojuje do společných her s vrstevníky (nehraje si společně s hračkami, nedodržuje pravidla, na kterých se děti dohodly apod.)

          Vložená videa zachycují chování dětí s běžným vývojem.

          Dvouletá Zorinka se stejně starým Honzíkem si hrají s kolejemi. V tomto věku hra není kooperační. Mezi dětmi však často dochází k interakci, která může být i zdrojem konfliktů.  Je pro ně obtížné spolupracovat, střídat se ve hře nebo si hračky půjčovat, toho jsou schopny jen za vedení dalších osob. Maminky dopomáhají dětem s kontaktem a poskytují jim návody, jak se přidat ke hře, a jak požádat o svolení a podělit se o hračku. Honzík odmítá půjčit Zorince své vláčky, na maminčinu pobídku jí vláček dá. Výměnou za půjčený vláček si od maminky může vybrat jiný. 

          Pětiletý Jonáš a Dorotka již vytvářejí při hře scénáře (zástupná hra s figurkami). Pohledem sdílí, co do hry přidali, ukazují figurky nebo předměty, které se jim líbí. Společně se střídají ve hře, kooperují. Mluví za figurky a mají společný humor.

          Skupinka školkových dětí různého věku společně hází balonkem na cíl. Krásně zvládají čekat, tleskají druhým za úspěch, dodržují domluvená pravidla.

          Dítě se nezajímá o soutěživé hry, neprojevuje touhu vyhrát (v období od třetího roku)

          Vložené video zachycuje chování dětí s běžným vývojem.

          Skupinka školkových dětí různého věku hází balonkem na cíl, usilují o to se trefit do krabice, soutěží. Krásně zvládají čekat. Tleskají druhým. Tříletý Páťa se i přes nesplnění úkolu nevzdává a za podpory ve hře pokračuje.

          Dítě má nějakou výjimečnou schopnost

          např. pamatuje si data a různé detailní informace, skládá složité puzzle, zná písmena nebo číslice, zatímco ostatní děti v jeho věku nikoliv

          Dítě velmi málo napodobuje dospělé (výrazy tváře, mluvení, činnosti, pohyby)

          Vložené video zachycuje chování dítěte s běžným vývojem.

          Matěj (1rok 10měsíců) si zvládá pomocí nápodoby dospělého čistit zoubky.

          Dítě neukazuje prstem na předměty v dálce, aby vás na ně upozornilo (hlavně
          v období 9–24 měs.)

          Dítě neukazuje na předměty, které chce podat

          Vložené video zachycuje chování dítěte s běžným vývojem.

          Téměř roční Róza se snaží vokalizací a ukazováním na vzdálený předmět upoutat maminčinu pozornost, střídá pohled na maminku a předmět zájmu. Jde o počátky sdílené pozornosti.

          Velmi málo používá gesta, jako je pohyb hlavou vyjadřující „ano/ne“; „pa-pa“, „pusinku“, „ty-ty“, „pojď sem“ apod.

          Vložená videa zachycují chování ddětí s běžným vývojem.

          Téměř roční Róza jí v náručí tatínka broskev. Tatínek jí broskev vezme a kousne si, následně si Róza získá broskev zpátky. Funkčně vyjadřuje nesouhlas (kroutí hlavičkou, řekne „ne“) a doprovází to očním kontaktem s tatínkem. Kroucením hlavičky i reaguje na otázku tatínka.

          Dvou a půl letý Matoušek kopá do míče. Svou aktivitu spontánně doprovází gesty („nechytla“, zatleská si), výrazem tváře vyjadřuje překvapení. Zapojuje do aktivit další osoby, sdílí radost ze společné aktivity. Snaží se mířit na druhé osoby svůj kop.

          Více mluví či žvatlá pro sebe než pro druhé

          Vložené video zachycuje chování dítěte s běžným vývojem.

          Dvouměsíční Ríša je v intenzivní interakci s babičkou. Fixuje pohledem obličej druhé osoby a probíhá mezi nimi základní reciproční komunikace – miminko vokalizuje, brouká si a babička ho aktivně vybízí ke komunikaci. Působí to, jako že vedou rozhovor.

          Pokud něco chce, používá ruku druhé osoby jako nástroj ke splnění svého přání nebo ukazuje rukou druhého

          Dítě má potíže zaměřit svoji pozornost na věci, na které se ho snažíme v okolí upozornit, obzvláště pokud jsou vzdálenější

          Dítě se vyptává pořád dokola na to samé

          Dítě často opakuje slova nebo věty okamžitě poté, co je slyší

          Vložené video zachycuje chování dítěte s běžným vývojem.

          Tříletý Patrik pojmenuje emoce postaviček v knížce a velmi pěkně dokáže říct, proč se tak cítí.  Opakuje celé věty po druhé osobě (okamžité echolalie), kterými ovšem maskuje nejistotu.

          Dítě má tendence odpovídat na otázku výběrem slov nebo celou vaší otázkou

          Například na otázku „Nechceš banán?“, odpoví „nechceš“ nebo „banán“ nebo „Nechceš banán“

          Vložené video zachycuje chování dítěte s běžným vývojem.

          Tříletý Radim a tatínek společně staví koleje. Souhlas i nesouhlas sdělí verbálně za doprovodu kývání nebo kroucení hlavou. Radimek sleduje směr otcova ukazování, tedy zaměřuje svou pozornosti na konkrétní předmět. Funkčně reaguje na otázku, zda chce bonbonek, snaží se odpovídat celou větou dle svých možností.

          Dítě příliš často mluví o určitých tématech, která ho zajímají

          například vysavače, značky, elektřina, klíče, zvířata, historie atd.

          Řeč dítěte bývá nepřiměřená situaci

           např. často opakuje úryvky z televize, pohádek nebo reklam, používá odposlechnuté fráze druhých osob (mimo téma konverzace)

          Dítě mluví často pro sebe

          Vložené video zachycuje chování dítěte s běžným vývojem.

          Dvouletá Zorinka si společně s maminkou prohlíží knížku. Zorinka v knížce ukazuje, pojmenovává obrázky. Ptá se maminky na neznámé obrázky a snaží se napodobit slovo, které nezná. Komunikace je cílená na maminku. Pohledem na maminku si také ověřuje její reakci. Pojmenuje základní emoci u Krtečka, ale nechce ji napodobit, své odmítnutí doprovází pohybem hlavy.

          Řeč dítěte působí mechanicky a formálně

          tzn. že se dítě vyjadřuje nápadně přesně slovy a větami, které spíše používají dospělí

          Dítě nepoužívá nebo pouze minimálně používá první osobu – „já“ –, vyjadřuje se místo
          toho ve třetí nebo druhé osobě (děti starší 2,5 let)

          Například „Honzík půjde“, „Chceš bonbon“

          Vložené video zachycuje chování dětí s běžným vývojem.

          Skupinka čtyř batolat se raduje z foukání bublifuku. Devatenáctiměsíční Oliver se opakovaně snaží foukat sám – krásně uvádí v soulad pohled, gesto natahování rukou a verbalizaci žádosti („já, já, já“). Navzájem si ukazují bublinky.  

          Dítě má nápadně často sklon odpovídat „nevím“, i když odpověď zná

          Vložené video zachycuje chování dítěte s běžným vývojem.

          Zpočátku byl dvouletý Honzík nejistý z neznámého prostředí, na otázky odpovídal slovem “nevím”. Je to jeho způsob, jak se vyrovnat s nejistotou, ale po krátké době se však dobře zadaptoval a již se aktivně zapojoval do společného prohlížení knížky s maminkou. Honzík v knížce ukazuje, pojmenovává obrázky, odpovídá mamince na otázky, sleduje maminčino ukazování.

          Rádo točí a roztáčí předměty (víčka, hrníčky atd.)

          Velmi rádo pozoruje pohyb

          například tekoucí vodu; padající předměty; listování knihou; třepání klíči, papíry. hračkami, igelitovými sáčky; otvírání a zavírání dveří apod

          Dítě vyhledává točící se předměty, s oblibou sleduje krouživý pohyb (pračka, větrník,
          větrák apod.)

          Vložené video zachycuje chování dítěte s běžným vývojem.

          Osmnáctiměsíční Timonek se usilovně zajímá o točící se káču, ale je schopen i při svém zaujetí pružně reagovat na oslovení jménem, na maminku se podívá a odpoví.

          Dítě se nadměrně zajímá o určité předměty (vysavače, kabely, provázky, vypínače apod.)

          Rádo přesypává drobné předměty nebo pohazuje věcmi

          Nehraje si správně s drobnými hračkami (spíše je pouze rozhazuje a rozebírá)

          Nezajímá se o klasické hračky (stavebnice, auta, panenky)

          Vložené video zachycuje chování dítěte s běžným vývojem.

          Devatenáctiměsíční Oliver krásně reaguje na své jméno. Maminka si snadno získá jeho pozornost. Spontánně použije předmět, k čemu je určený, napodobuje běžnou činnost. Do své aktivity zapojí maminku i panenku.

          Velmi úzké přimknutí se k jedné nebo dvěma hračkám

          Nezájem o hračky znázorňující živé tvory a jejich činnosti (plyšová zvířátka, panenky,
          figurky lidí a zvířátek)

          Vložená videa zachycují chování dětí s běžným vývojem.

          Patnáctiměsíční Arianka a osmnáctiměsíční Timon si jednoduše hrají na doktora a pečují o panenku. Timon je průbojnější a žádá si dělat aktivity sám. Oba se soustředí kolem jedné aktivity, ale hrají si samostatně vedle sebe.

          Dvouletá Zorinka zkoumá dětský telefon, sděluje mamince, že telefon nefunguje. Verbální sdělení a neverbální komunikaci (oční kontakt a kroucení hlavou) uvádí v soulad. Zorinka odmítne pokračovat v telefonování. Poté se věnuje péči o panenku a je patrná sociální nápodoba – pohladí panenku po hlavičce jako maminka, přikryje panenku po pobídce od maminky a sama je aktivní, přináší polštářek a dává ho panence pod hlavu pro větší pohodlí.

          Dítě nenapodobuje ve své hře dospělé (chybí hra „jako že“ a „na něco“)

          Vložená videa zachycují chování dětí s běžným vývojem.

          Tříletá Sofinka se chlubí vyrobeným „nákrčníkem“ z modelíny. Krásně zvládá předstírat, že je předmět něco jiného, než ve skutečnosti je (symbolická nápodoba).

          Tříletý Patrik je v kontaktu s cizí osobou a před kamerou nejistý a stydlivý. Přesto je vidět, že ho aktivity baví a raduje se. Při nejistotě se obrací na tatínka, který mu dodává odvahu. Předstírá, že je tygr, napodobuje pohyby druhé osoby.

          Skupinka školkových dětí různého věku napodobuje dospělého. Předvádějí zvířata a vojáky. Pohledem sledují dospělého a napodobují pohyby, řídí se pokyny. Je vidět, že starší děti jsou v nápodobě zdatnější, přesněji napodobují dospělého či obohacují nápodobu o nové prvky. Můžeme si všimnout rozdílu v provedení u tříletých dětí (Páťi a Sofinka) či dětí starších. Všechny děti jsou zapojené, u všech dochází k okamžitému napodobování pohybů.

          V televizi dítě nezajímají různé pohádky, dítě dává přednost reklamám, znělkám či
          určitým pořadům (losování, počasí, kvízy apod.)

          Dítě rádo staví předměty do řad nebo z nich vytváří různé ornamenty nebo je dle určitého klíče třídí

          Dítě se vyvíjí skoky, nechce dělat věc do té doby, dokud si není jisté, že ji zvládne bezpečně samo

          Velmi špatně snáší změny v programu nebo v prostředí, které ho obklopuje

          při dešti se nejde na plánovanou vycházku nebo přesunutí nábytku, změna oblečení

          Sklony k pedantickému, perfekcionistickému chování

          určité věci musejí být na svých místech, dveře a zásuvky zavřené apod.

          Vyžaduje chodit nebo jezdit stejnou cestou

          Dítě lpí na dodržování určitých rituálů

          je nutné dodržovat určité pořadí u některých činností, chce, aby se lidé vyjadřovali přesnými výrazy apod

          Dítě má snahu neustále s sebou nosit nějakou věc.

          například provázek, drobnou hračku nebo její část.

          Dítě má velmi malou nebo žádnou snahu učit se něco nového

          Dítě se velmi málo učí něčemu novému napodobováním dospělých nebo ostatních dětí

          Vložená videa zachycují chování dětí s běžným vývojem.

          Téměř roční Róza si zaujatě hraje s paní. Střídají se ve hře s kostkou, Róza jí ochotně kostku podává a tím ji vybízí k pokračování ve hře. Fixuje paní pohledem, velmi ji zajímá, co s kostkou dělá. Oční kontakt navazuje při každém předávání kostky, předávání Rozárka synchronizuje neverbální komunikaci s vokalizacemi. Napodobuje manipulaci s kostkou po vzoru paní.

          Patnáctiměsíční Arianka a osmnáctiměsíční Timon spontánně napodobují činnosti dospělých (žehlení). Arianka komentuje, že žehlička pálí.

          Tříletá Sofinka a Elenka společně modelují. Napodobují pohyby válení kuličky po dospělém. Sofinka ukazuje a chlubí se, co zvládla vyrobit. Zapojují do tvoření fantazii. Ve videu je patrné, že Sofinka je více průbojná oproti Elence, která je v kontaktu opatrnější, přesto obě navazují a udržují pěkný kontakt s cizí osobou.

          Dítě často projevuje úzkost nebo nervozitu

          U dítěte se často střídají nálady, mnohdy bez zjevné příčiny

          Dítě neprojevuje strach ve většině nebezpečných nebo strašidelných situacích

          Po většinu dne velmi málo projevuje emoce, většinou se tváří nezúčastněně

          Vložené video zachycuje chování dítěte s běžným vývojem.

          Je snadné získat si v cizí místnosti plné nových hraček pozornost dvou a půl letého Matyho. Na výzvu paní k prohlížení si knížky o Krtečkovi reaguje pozitivně a přidává se k prohlížení. Přestože nemá moc dobře rozvinuté řečové schopnosti, ukazuje na obrázky v knížce a snaží se některé pojmenovat, užívá citoslovce a na otázky odpovídá ano/ne, případně ukazováním v knížce. Slova nahrazuje či doplňuje velmi živou mimikou, naznačuje výrazem tváře pocity postaviček v knížce a doprovází i gesty funkce předmětu (rozbité věci, čepice, míč).

          Dítě se bez viditelné příčiny směje nebo pláče

          Často se vzteká (denně několik záchvatů spojených s křikem)

          Dítě se otáčí kolem své osy nebo běhává do kruhu

          Dítě dlouhodobě stereotypně třepe rukama či prsty, může si je prohlížet

          Dítě nápadně poskakuje nahoru a dolů, pokud má radost nebo ho něco zaujme

          Dítě je pohybově velmi obratné

          například ve šplhání po nábytku, v lezení přes překážky apod.

          Pokud dítě něco potěší nebo rozruší, třepe prsty, rukama nebo paže dává do zvláštních poloh

          Kýve celým tělem nebo přenáší váhu z nohy na nohu nebo se převaluje z boku na bok nebo se kýve v sedě

          Dítě samo sebe občas zraňuje nebo zraňování naznačuje (štípe se, kouše se, tluče hlavou, bouchá samo sebe)

          Občas je agresivní na druhé (kope, škrábe, tahá za vlasy apod.)

          Dítě je výrazně hyperaktivní – živé, neklidné, chvíli neposedí

          Dítě se nedokáže na rozdíl od vrstevníků dostatečně soustředit, je roztěkané, nevydrží delší dobu sedět či pracovat

          U dítěte je patrný velmi výrazný negativismus – mnoho věcí a činností odmítá, vzteká se, je obtížné dítě přimět ke spolupráci

          This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.