ČR: Proč je omezování svéprávnost stále nejčastějším opatřením?

V České republice v roce 2022 omezily soudy svéprávnost více než 6 500 osobám. Členové odborné skupiny Úřadu vlády, proto v červnu 2023 diskutovali o tom, proč se v právním jednání více nevyužívají způsoby podpory lidí s postižením, které nejsou spojeny se zásahem do svéprávnosti. Omezení svéprávnosti je oproti jiným opatřením stále využíváno více než 3krát častěji, a to i přesto, že soudy musí nevyužití mírnějšího opatření vždy odůvodnit.  

Podle poznatků odborné skupiny se přístup jednotlivých soudů někdy až diametrálně liší. Tyto závěry vycházejí zejména z výzkumu veřejného ochránce práv s názvem Křižovatky autonomie, realizovaného v roce 2020. V něm můžeme nahlédnout do praxe soudů při rozhodování o podpůrných opatřeních. „Některé soudy například omezují svéprávnost lidem velice široce, jiné preferují zachování svéprávnosti a využití jiných způsobů podpory, například smlouvy o nápomoci (kdy je pro danou osobu stanoven tzv. podpůrce). Myslím, že to, zda se Vám dostane potřebné podpory v právním jednání, by nemělo záležet na tom, který soud bude rozhodovat. Proto jsem rád, že jsme měli příležitost otevřít toto téma se zástupcem Nejvyššího soudu. Nejvyšší soud je totiž mimo jiné povolaný také ke sjednocování judikatury,“ sdělil Vít Alexander Schorm, zástupce veřejného ochránce práv. 

Podle odborníků česká legislativa neodpovídá mezinárodním závazkům. „Soudy stále ve velkém rozsahu přistupují k invazivnímu omezení svéprávnosti, i když je tato praxe dnes považována za porušení lidských práv. Soudní zásah do svéprávnosti v posledních letech zrušila řada zemí včetně Rakouska, Německa, Španělska či Mexika. I v ČR již od roku 2014 existují jiné způsoby podpory pro lidi s mentálním postižením nebo duševním onemocněním, které jsou neformálnější, flexibilnější a respektují svobodnou volbu,“ vysvětlil zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm.  

Soud může omezit svéprávnost jedince jen v nejvážnějších a nezbytných případech, pokud: 

 ▪ má osoba trvalé obtíže s právním jednáním, protože má duševní poruchu (například duševní onemocnění, mentální postižení nebo poruchu autistického spektra); 

▪ osobě hrozí opravdová a závažná újma; 

 ▪ nestačí mírnější způsob ochrany (nápomoc podpůrce, zastoupení členem domácnosti). 

Lidé omezení ve svéprávnosti nemohou samostatně rozhodovat v důležitých oblastech svého života. Nemohou třeba volně hospodařit s vlastním majetkem, rozhodovat o svém zdraví, uzavírat manželství nebo volit. To je v rozporu s článkem 12 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením. Také Výbor OSN je znepokojen tím, že občanský zákoník nadále umožňuje omezit svéprávnost a svěřit osobu se zdravotním postižením do částečného opatrovnictví. 

Omezení svéprávnosti by mělo být až tou poslední možností 

„Lidem se zdravotním postižením bývá často omezována svéprávnost. V mnoha případech se tak děje s dobrým úmyslem danému člověku pomoci a chránit ho. Pro zajištění nutné podpory, pomoci a ochrany ale existují jiné méně omezující nástroje,“ vysvětluje na svém webu advokátka Tereza Bártová, která se tématu svéprávnosti dlouhodobě věnuje a působí také v poradně Quip.  

Alternativou omezení svéprávnosti může být opatrovnictví bez omezení svéprávnosti, zastoupení členem domácnosti či nápomoc v rozhodování, kdy člověku v právním jednání pomáhá takzvaný podpůrce. V praxi se ale k tomuto řešení přistupuje jen velmi zřídka a ročně soudy schválí pouze okolo 50 smluv o nápomoci, zatímco ve svéprávnosti omezí okolo 10 tisíc osob. 

👉 Způsoby podpory, které mohou být vhodnější alternativou k omezování svéprávnosti a jejich vysvětlení najdete v tomto článku.  

Jaké jsou nejčastější důkazy u soudů? 

Pokud se blíže podíváme na to, jaké důkazy soudy provedly ve všech řízeních, která vyústila v omezení svéprávnosti, zjistíme, že nejčastěji (v 85 % případů) bylo provedeno zhlédnutí člověka. Vyslechnutí samotného posuzovaného nebylo realizováno ani v polovině případů (43 %) mohou tomu však bránit nejrůznější skutečnosti, např. pokud člověk nekomunikuje verbálně. Druhým nejčastějším důkazem u soudů byly znalecké posudky (74 %) a u více než poloviny případů byla doložena lékařská zpráva (53 %). Pouze v jednom případě využil soud možnost vyzvat navrhovatele, aby doplnil lékařskou zprávu o duševním stavu člověka, o jehož svéprávnost se jednalo; když to neučinil, řízení zastavil a návrh na odebrání svéprávnosti označil za zjevně neodůvodněný. 

Mezi následující frekventované důkazy patřily svědecké výslechy rodinných příslušníků (44 %). Rodinní příslušníci byli také často účastníky řízení, připomeňme, že jsou to právě oni, kdo nejčastěji podávají návrh na zahájení řízení o svéprávnosti nebo o jiných podpůrných opatřeních. Pouze v 7 % případů soudy využily informace od poskytovatelů sociálních služeb, a to přesto, že se 23 % osob již v průběhu řízení nacházelo v pobytových zařízeních sociální péče. Ve čtvrtině případů (25 %) byl vyslechnut také opatrovník. Ukázalo se, že důležitým zdrojem informací pro soud jsou obce; soudy je oslovily ve více než čtvrtině případů, většinou požadovaly zprávu o místním šetření (27 %)

(Zdroj: Křižovatky autonomie. 2020, KVOP) 


Příběh manželů Ježkových, kteří po příchodu do domova pro osoby s postižením přišli o svéprávnost 

Nápomoc v rozhodování si chválí také sebeobhájci – manželé Kamila a Jaroslav Ježkovi, kteří si prošli životem v domově pro lidi s postižením. Oba byli záhy po přestěhování do domova omezeni ve svéprávnosti.

„Zaměstnanci domova mně řekli, že už se o nic nemám starat, a prostě mě omezili. Nevysvětlili mi to, v podstatě neřekli vůbec nic. Ani v jakém rozsahu jsem omezena,“ uvedla paní Kamila. S budoucím manželem se seznámila právě v domově. Podobný scénář se týkal i manžela Jaroslava: „Když jsem do domova přišel, byl jsem svéprávný. Po týdnu už ne, i když jsem nic neprovedl. Nic je nezajímalo. Pro ně bylo nejlepší všechny omezit, ať mají klid.“ 

Na dobu, kdy byli omezení ve svéprávnosti, vzpomínají neradi. „Když jsem žádal o peníze, tak jsem musel škemrat na magistrátu o každou korunu. Omezovali nás, abychom se s Kájou stýkali. Bylo to tam fakt strašný,“ vzpomíná Jaroslav. Jeho žena vnímá nesvobodu v nakládání s vlastními penězi obdobně: „Nemohla jsem nic. Dostávala jsem příspěvek na péči, ale byl mi sebrán, nikdo mi nic neřekl. Kapesné jsme dostávali jen 50 korun za měsíc.“ 

Manželé se v této věci obrátili na ombudsmana. Jejich žádost o navrácení svéprávnosti byla soudně uznána a nyní žijí sami v bytě. S pomocí podpůrkyně zvládají i složité situace, třeba řešení rozpočtu domácnosti.  

(Další příběhy osob, které se ocitly v situci, kdy řešily otázky týkající se vlastní svéprávnosti vám přineseme na konci roku 2023.) 

Užitečné odkazy

Kontakty:

Kniha:

Příručky:

Brožury ve formátu esay to read:

Video:

Úmluva:

Celé znění najdete zde 👇: 

Článek 12: Rovnost před zákonem

  1. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, znovu potvrzují, že osoby se zdravotním postižením mají kdekoli právo na uznání jejich osoby jako subjektu práva.
  2. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, uznávají, že osoby se zdravotním postižením mají, na rovnoprávném základě s ostatními, právní způsobilost ve všech
    oblastech života.
  3. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, přijmou odpovídající opatření, aby umožnily osobám se zdravotním postižením přístup k asistenci, kterou mohou pro uplatnění této právní způsobilosti potřebovat.
  4. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, zajistí, aby všechna opatření, která se týkají uplatnění právní způsobilosti, poskytovala, v souladu s mezinárodním právem v oblasti lidských práv, odpovídající a účinné záruky zamezující zneužití. Tyto záruky musí zajistit, aby opatření týkající se uplatnění právní způsobilosti respektovala práva, vůli a preference dané osoby, zabraňovala konfliktu zájmů a nevytvářela prostor pro nežádoucí ovlivňování, byla přiměřená a odpovídala situaci dané osoby, byla uplatňována po nejkratší možnou dobu a podléhala pravidelnému přezkumu odpovědným, nezávislým a nestranným orgánem nebo soudem. Tyto záruky musí být rovněž přiměřené stupni, jakým uvedená opatření ovlivňují práva a zájmy dané osoby.
  5. S výhradou ustanovení tohoto článku, státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, přijmou veškerá odpovídající a účinná opatření, aby osobám se zdravotním postižením zajistily rovné právo vlastnit nebo dědit majetek, spravovat své finanční záležitosti a mít rovný přístup k bankovním půjčkám, hypotékám a dalším formám finančních úvěrů, a zajistí, aby osoby se zdravotním postižením nebyly svévolně zbavovány svého majetku.
Zdroje

Bártová, T. Práva osob se zdravotním postižením. Retrieved September 22, 2023, from https://terezabartova.cz/services/prava-osob/ 

Quip. (2019). Svéprávnost a rozhodování. Retrieved September 22, 2023, from https://old.kvalitavpraxi.cz/dokumenty/rozhodovani-s-podporou/#content/div-2/article/h3-10 

Kancelář veřejného ochránce práv. (2023). Tisíce lidí se zdravotním postižením jsou v Česku omezeny ve svéprávnosti, přitom by mnohým stačila jen podpora, shodují se členové poradního orgánu ombudsmana, from https://www.ochrance.cz/aktualne/tisice_lidi_se_zdravotnim_postizenim_jsou_v_cesku_omezeni_ve_svepravnosti_pritom_by_mnohym_stacila_jen_podpora_shoduji_se_clenove_poradniho_organu_ombudsmana/

Kancelář veřejného ochránce práv. Křižovatky autonomie: Praxe soudů při rozhodování o podpůrných opatřeních. In (pp. 22-32). https://www.ochrance.cz/uploads-import/ESO/Krizovatky_autonomie.pdf  

OSN Česká republika. Úmluva o právech osob se zdravotním postižením. In . https://osn.cz/wp-content/uploads/2022/08/Umluva_o_pravech_osob_se_ZP.pdf 

Občanské sdružení Quip. Svéprávnost . Magazín nejen pro zdravotně postižené „Klíč“. Česká televize, ČT 2. 10. 6. 2015. Dostupné z: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096060107-klic/215562221700010/

Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice. Podpora, ochrana a svéprávnost lidí s mentálním postižením podle NOZ. Pro ty, kteří pečují [online]. 2. revidované vydání. 2017. ISBN 978808817057. Dostupné z: https://docplayer.cz/211729324-Podpora-ochrana-a-svepravnost-lidi-s-mentalnim-postizenim-podle-noveho-obcanskeho-zakoniku.html