Máte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám
Máte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám
Kniha manželů Třešňákových vypráví příběh výchovy dcery s autismem spojeným s mentální retardací a vážnými projevy chování. Není primárně svědectvím o autismu, ale spíše o hledání rovnováhy v extrémně náročné životní situaci a vnitřním vyrovnávání se s narozením postiženého dítěte. Rodiče dnes čtrnáctileté Dorotky čtivou formou reflektují vnitřní proměnu, kterou jim roky nepřetržité péče přinesly, zachycují kouzelné momenty života s atypickým dítětem i děsivá dramata jeho neklidu a sebepoškozování. Text, v něž se prolíná perspektiva otce a matky, střídá vyprávění o každodenních situacích s psychologickou a spirituální reflexí.
Krásná a citlivá kniha, která vás napne na začátku a uvolní až na úplném konci. Její upřímnost a syrovost ji odlišuje od ostatních. Je to kniha netradiční, popisující spíš tragikomedii v životě rodičů malé Dorotky, avšak i něžná Dorotka je nám představena dosti podrobně. Kniha nás vrací nohama na zem, ačkoliv je protkaná spiritualitou a vírou. Z velké části nám zodpovídá všechny otázky, které se bojíme položit rodičům s autistickým dítětem, citlivě, ale upřímně a bez ostychu.
Retrospektivní vyprávění Petra Třešňáka je doprovázené úvahami a myšlenkami jeho manželky, která, jak říká sám autor, dodává knize život tak, jak jej dodává šém Golemovi. Kniha ve své podstatě není pouze o autismu a Dorotce, je o životě jako takovém, o hledání nového smyslu i přijetí toho, co nám bylo do života dáno, o smíření, pokoře a tolik důležité a potřebné intuici a emocích (i těch negativních).
Velmi si vážím odvahy manželů Třešňákových mluvit otevřeně o tak náročném tématu, pustit čtenáře do srdce jejich rodiny a sdílet krásné i srdcervoucí okamžiky z jejich společného života. Dorotku si zamilujete i skrze stránky, bezprostředně vnímáte její něhu i bolest.
„Nízkofunkční autismus, ten rozvratný, bolestný a znesvobodňující element, stimuloval některé aspekty našeho vývoje, které by jinak zůstávaly zakrnělé. Ovlivňoval širší pole kolem nás, jako by k jeho podstatě patřilo probouzet komunitu v soustředěných kruzích. A ono probouzení mělo stejně tak podobu traumatizujících zvuků Dorotčiných ran jako metaforického probouzení k hlubšímu vnímání života, které zahrnuje celou realitu a nic z ní nevylučuje."
Knihu doporučuji spíše osobám, které se s autismem již setkaly. Není pro slabé povahy a bude ve vás dlouho doznívat, ale považuji ji za jednu z nejpřínosnějších knih o autismu v Česku. Otevře vám oči i srdce, trochu posune pohled na svět a přinutí vás bilancovat nad životem. Zároveň velmi doporučuji film Děti úplňku, který nedávno oslavil 5 let. Blíže v něm poznáme Dorotku, a zároveň se nám představí i jiné rodiny, které zažívají podobný osud jako rodina Třešňákových.
(Bc. Syvulja Jevhenija, asistent pedagoga v MŠ při NAUTIS)
Názory