Podpořte web AutismPort a pomozte společně s námi světu porozumět autismu a lidem s autismem porozumět světu.
Vaší pomoci si velmi vážíme.
Pomůžu vámMáte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám
Na souvislost mezi očkováním a autismem se zaměřily výzkumy mnohokrát. Všechny metodicky kvalitní studie došly k závěru, že souvislost mezi očkováním a vznikem autismu neexistuje. Hypotézu, že očkování způsobuje autismus, poprvé vyslovil v roce 1998 britský lékař Andrew Wakefield, který očkování proti spalničkám označil za příčinu zánětu střev, který následně poškodí mozek. Novináři zjistili, že Wakefield se dostal v souvislosti s výzkumem do střetu zájmů a manipuloval s daty, jeho počin maskovaný vědou byl označen za podvod století. Wakefieldovy výsledky byly anulovány. Výzkumem se ověřovala i teorie, že očkování by mohlo způsobovat autismus jen u dětí, které k tomu mají genetickou predispozici. Zkoumány byly očkované i neočkované děti, které měly staršího sourozence s autismem, a tudíž výrazně vyšší genetickou zátěž. Autismus se objevil ve stejné míře ve skupině očkovaných i neočkovaných sourozenců. Pravda je, že atypického vývoje si rodiče často všimnou ve věku, kdy děti bývají očkované a kdy se u nich může projevit některá nežádoucí reakce jako je například teplota. Jde ale pouze o časovou souvislost, nikoliv o příčinu. (odpovídá Kateřina Thorová)
V České republice v oblasti autismu, ale i jiných neléčitelných poruch a nemocí operuje několik podvodníků. Rodiče již okradli o milióny korun. Dětem jsou nabízena léčiva, která nejsou v České republice schválena. Samozvaní odborníci dětem injekčně aplikují látky, aniž by rodiče informovali o jejich složení. Laboratorní rozbory ukázaly, že jde o léky, kterými se léčí epilepsie nebo poruchy nálady. Tito podvodníci mají lékařské tituly, ovšem bez potřebné specializace, někdy ani nejde o lékaře. Nikdy tyto látky dětem neaplikujte, nejen že autismus u dětí nevyléčí, ale můžete poškodit i jejich zdraví. (odpovídá Kateřina Thorová)
Kromě epilepsie, poruch spánku, duševních onemocnění a poruch příjmu potravy se častěji vyskytují gastrointestinální obtíže (bolesti břicha, reflux, záněty močového měchýře, zácpy a průjmy), obezita, potravinové alergie, astma, bolesti hlavy a poruchy imunity. (odpovídá Kateřina Thorová)
Neurologické poruchy jsou u dětí s autismem velmi časté a mohou zhoršovat celkový stav dítěte. U dítěte s autismem by měl neurolog vyloučit epilepsii, vyšetřit, zda se u dítěte neprojevují nějaké poruchy motoriky, svalového napětí a hybnosti a měl by s rodiči řešit poruchy spánku. (odpovídá Kateřina Thorová)
Pokud se jako rodič domníváte, že vývoj komunikace vašeho dítěte není v pořádku, je naprosto vhodné obrátit se na klinického logopeda. Domluvte si schůzku, kde bude provedena diagnostika vývoje komunikace vašeho dítěte, a poté logoped zhodnotí, zda je logopedická péče potřeba, či nikoliv. Určitě je lepší kontaktovat odborníka dříve a včas, než pozdě a něco zanedbat. Pro více informací navštivte článek o logopedii u dětí s PAS. (odpovídá terapeutický tým NAUTIS)
Pokud chcete docházet ke klinickému logopedovi, který je součástí zdravotnického systému, máte dvě možnosti. Klinický logoped v resortu zdravotnictví může, ale nemusí mít smlouvu s vaší zdravotní pojišťovnou. Pokud je smluvním partnerem zdravotní pojišťovny vašeho dítěte, budete potřebovat doporučení pediatra – jedná se o žádanku, kterou pediatr vystaví a vy ji na první návštěvě předáte klinickému logopedovi. Poté bude logopedická péče plně hrazena pojišťovnou. Druhou variantou je vámi placená péče klinického logopeda – to se děje v případě, že klinický logoped není smluvním partnerem vaší pojišťovny, provádí logopedickou péči za přímou platbu. V tomto případě nepotřebujete žádnou žádanku, je nutné si dopředu zjistit hodinovou sazbu daného odborníka. Pokud vaše dítě navštěvuje vzdělávací instituci, která je přímo zaměřená na děti s poruchou autistického spektra, je docela možné, že zde logoped působí. V tomto případě probíhá logopedická péče ve vzdělávacím zařízení a speciální doporučení k němu nepotřebujete, tato péče je součástí výchovně-vzdělávacího plánu. Jedná se tzv. školské logopedy. (odpovídá Mgr. Kristýna Novotná)
Autismus se nedá vyléčit způsobem jako nějaká infekční porucha. Na druhou stranu autismus není ani jako chybějící končetina. Autismus se také odlišuje od duševních nemocí, ze kterých se dá zotavit, tedy vrátit se k takové kvalitě života, jaká byla před vznikem duševní nemoci. Autismus je porucha související s vývojem mozku různé závažnosti, která má špatně odhadnutelnou prognózu. Věkem, a tudíž vývojem, se projevy mění, celkový stav se může zlepšovat, u některých dětí dokonce do té míry, že přestanou naplňovat diagnostická kritéria. Část osob s autismem považuje autismus za součást své identity a přirozené neurodiverzity a léčení autismu pro ně není žádoucí. (odpovídá Kateřina Thorová)
Je známo několik ucelených terapeutických směrů i řada jednotlivých metod a technik, které konzistentně prokazují svou efektivitu v mírnění projevů souvisejících s PAS, které jsou pro člověka nežádoucí nebo snižují kvalitu jeho života. Žádná metoda neprokázala univerzální účinnost. Vhodnou metodu by měl doporučit odborník na základě znalosti dítěte a jeho rodiny nebo dospělého s PAS v úzké spolupráci s klientem. Vliv na účinnost terapie má i povaha vztahu mezi klientem a terapeutem a vlastnosti terapeuta. Sebelepší metoda nemusí fungovat, pokud si terapeut s klientem nesednou nebo je technika používána špatně. Farmakoterapií se pak dají léčit některé přidružené duševní potíže, jako jsou například deprese, úzkosti či emoční labilita pojící se s těžkou nespokojeností, sebezraňováním nebo agresí. (odpovídá Kateřina Thorová)
Podle našeho názoru by měly všechny rodiny s autistickým dítětem podstoupit genetické vyšetření a konzultaci v genetické ambulanci. Podle posledních analýz lze u více než čtvrtiny případů PAS vystopovat klinicky nebo molekulárně geneticky definovaný syndrom či genetický defekt. Velký význam má genetické poradenství zejména pro ty rodiny, které plánují další děti. (odpovídá primářka MUDr. Markéta Havlovicová, Ústav biologie a lékařské genetiky 2. LF UK a FN Motol)
Rodiny se mohou obracet na naše pracoviště – Ústav biologie a lékařské genetiky (ÚBLG) při Fakultní nemocnici v Motole, které má více než dvacetiletou zkušenost s vyšetřováním pacientů s PAS. Mohou se objednat do genetické ambulance Oddělení klinické genetiky (OKG). Rodiny se mohou o genetické problematice také více dočíst v přeložených brožurách, které jsou k dispozici na OKG ÚBLG nebo na webových stránkách ÚBLG, kde také naleznou důležité související dokumenty. Ideální je aby rodiny měly nějaké doporučení s sebou - od praktického/praktického dětského lékaře, či jiného specialisty. Je však individuálně možné genetické vyšetření provést i na žádost rodiny. (odpovídá primářka MUDr. Markéta Havlovicová, Ústav biologie a lékařské genetiky 2. LF UK a FN Motol)
Pokud má první dítě rodičů diagnostikovanou PAS a nebyl u něho dostupnými metodami prokázán jasný genetický defekt, pohybuje se riziko opakování dle současných studií v rozpětí 7-14 %. Toto riziko je ale závislé na pohlaví dítěte s PAS, a to tak, že je-li prvním dítětem s PAS chlapec, pak riziko opakování pro jeho sourozence ženského pohlaví je dle studií udáváno okolo 4 %, pro jeho sourozence mužského pohlaví 13 %. Je-li naopak prvním dítětem s PAS v rodině dívka, pak riziko opakování pro její sourozence ženského pohlaví je udáváno okolo 8 % a pro její sourozence mužského pohlaví 17 %. (odpovídá primářka MUDr. Markéta Havlovicová, Ústav biologie a lékařské genetiky 2. LF UK a FN Motol)
A jak je to v případě, pokud mají PAS oba rodiče?
Tuto/tyto otázky je aktuálně velmi těžké zodpovědět, protože nejsou k dispozici potřebná data. Z výsledků jedné studie vyplývá, že u rodičů dětí s PAS je větší pravděpodobnost výskytu autistických rysů a dále také to, že riziko PAS je zvýšeno o 85 %, pokud oba rodiče mají vyšší výskyt autistických rysů. Zvýšený výskyt autistických rysů u otce signifikantně zvyšuje riziko PAS u jeho potomka, podobná asociace u matek ale nebyla pozorována. Výsledky jsou ale jen orientační, další výzkum je zapotřebí. (odpovídá primářka MUDr. Markéta Havlovicová, Ústav biologie a lékařské genetiky 2. LF UK a FN Motol)
Diagnóza PAS a diagnostika
Intervence, terapie a léčba
Vzdělávání
Vztahy v rodině, výchova a komunikace
Sociální služby
Zaměstnání
Sociální a finanční podpora
Zdravotní problematika
Odpovědi lidí s autismem
Jiné
Kontakty na zubaře vhodné pro děti i dospělé s PAS v rámci České republiky naleznete v Mapě podpory. (odpovídá Šimon Plecháček)