Máte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám
Máte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám
Autor: Keith Stuart
Vydáno: 2017 , Plus
Originální název: Chlapec vyrobený z bloků
Překlad: Johana Eliášová
Počet stran: 352
Jazyk vydání: český
Alex svou ženu Jody miluje, ale zapomněl, jak jí to dát najevo. Zbožňuje i svého autistického syna, ale ani za mák mu nerozumím. Sam je překvapení a svět nějakou hádanku, kterou bez pomoci je pro plný rozluštit. Až díky hraní Minecraftu pro sebe otec se synem najdou společný prostor, v němž se začnou lépe poznávat a navzájem se chápat. Dokáže se rozpadlá rodina kousek po kousku, kostku po kostce dát znovu dohromady?
„ Život je dobrodružství, ne procházka. Proto je to těžké,“ řekl osmiletý Sam, autista, který tráví většinu času sám, zavřený v pokoji. Kniha vypráví obyčejně neobyčejný příběh jedné britské rodiny, která v určitý moment narazila na překážky a na chvíli se rozpadla jako věž z kostek. Nejenom Sam, ale i jeho táta Alex hledají v životě určitou jistotu, každý v jiné podobě. Zprvu se zdá, že jsou oba velmi rozdílní, nerozumí si, nedokážou spolu najít společnou řeč, jelikož mezi nimi stojí autismus, překážka, která je na první pohled nepřekonatelná. Během vyprávění můžeme v příběhu pozorovat, že Alex začíná chápat, že autismus není jeho nepřítel, není to ani nepřítel Sama, je to pouze křehká realita, které je třeba porozumět a s láskou o ni pečovat. Díky počítačové hře Minecraft posiluje otec se synem svůj vztah, přerovnává si v hlavě priority, čelí svým vnitřním démonům z minulosti, přestává se vymlouvat a začíná se stavět k životu čelem. I Sam díky této hře najde odvahu i pravé přátelé a vystoupí ze své komfortní zóny.
Příběh krásně líčí proměnu hlavních postav, je příjemně nepředvídatelný, má hloubku i přesah. Čiší z něj převážně smutek a naštvání, které se na konci promění v pochopení a lásku. Emoce všech hlavních hrdinů jsou popsány velmi podrobně a věrohodně, čtenář s nimi soucítí, prožívá jejich trable i jejich malá vítězství. Kniha je napsaná jednoduše, ale velmi čtivě, vyvolává napětí a zvědavost, přirozeně plyne a vtahuje čtenáře do bristolského deště.
Knihu doporučuji jako prvokontakt s tematikou poruchy autistického spektra, samotným rodičům dětí s PAS, laikům pro utvoření představy i odborníkům pro odlehčení, dospívajícím i dospělým. Myslím si, že kniha dokáže v každém vyvolat kýžené emoce, každého přinutí zamyslet se, zda se za svými hradbami neschovává před opravdovým štěstím.
Je to kniha nejen o autismu, ale o rodině, o vztazích, o traumatech, která nechceme už nikdy oživovat, o spěchaném životě a prioritách, kniha s poučením na konci, že člověk si svůj osud staví a boří sám, stejně jako svůj svět v Minecraftu.
Autorkou recenze je Bc. Syvulja Jevhenija, odborná konzultantka NAUTIS.
Kniha se mi velmi líbila. Je výborně napsaná, čtivá a zároveň přibližuje téma autismu z pohledu otce malého Sama. V knize nahlédneme do světa autisty a přiblíží nám, jak jsou pro něj běžné činnosti náročné a jak velká výzva je to i pro jeho rodiče. Alex svého syna nadevše miluje, jen neví, jak se k němu chovat a jak zvládat jeho záchvaty. Nedokáže potlačit své ego, nedokáže kontrolovat své emoce a prosazuje svůj názor bez pochopení Samových potřeb. Je unavený, jeho manželka Jody také. Vše v jejich manželském životě se točí okolo jejich syna. Alex se vyhýbá trávení volného času se Samem, protože se bojí jakéhokoli konfliktu s ním, rozhodně tedy není Jody oporou. Jody díky ženské empatií zvládá situaci mnohem lépe, nicméně cítí se na všechno sama.
A tak se Alexovi rozpadá manželství. Bydlí u kamaráda a vzápětí přichází o svou nudnou, ale výnosnou práci. Alex neví kudy kam. Cestu k Samovi nakonec nachází skrz dobrodružství ve videohře Minecraft, kde se Sam Alexovi otevře, a ten ho má možnost poznat ve světě, který je Samovi bližší než ten náš.
Videohry mají špatné jméno. Ze zkušenosti v rodině je vnímám jako návykové, jako únik z reality a jako náhražku plnohodnotnější zábavy, a to byl důvod, který mě od přečtení této knihy odrazoval. Nicméně jsem pochopila, jak mohou být užitečné pro někoho, kdo vidí svět jinak. Je zde hezky ukázáno, jak hry mohou být bezpečným prostorem, kde se člověk může učit, tvořit a sdílet své zážitky s ostatními.
Oblíbená kavárna, kam Alex se Samem často chodí, se má zavírat. Alexovi je to líto a tak se rozhodne jednat... Jeho život se tak postupně skládá dohromady. Závěr knihy, je tak dojemný, že mě rozplakal. Myslím si, že kniha je velmi zajímavá a má co nabídnout širokému spektru čtenářů, neboť jsou v ní kromě tématu autismu rozpracovány i další motivy jako je pocit viny, nevyřešeného traumatu z dětství, neuspokojivý vztah s bohémskou sestrou či obtížná komunikace s matkou. Knihu tedy určitě doporučuji.
(Autorkou recenze je Šárka Vlčková, která spolupracuje s NAUTIS v rámci služby podpory samostatného bydlení.)
👇 K tématu video her doporučujeme si přečíst také první dva články z doporučeného výběru.
Názory