Podpořte web AutismPort a pomozte společně s námi světu porozumět autismu a lidem s autismem porozumět světu.
Vaší pomoci si velmi vážíme.
Pomůžu vámMáte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám
Stávají se jí legrační i podivné věci a většina z nich souvisí s její diagnózou. Mladá novinářka Denise Linkeová, které ve dvaadvaceti byl zjištěn Aspergerův syndrom, by mohla sepsat celý seznam lidských reakcí na svou diagnózu.
Co lidi nejvíc zklamalo? Že neumí ani jeden trik jako Rainman. A co bylo nejhezčí? Vlastně všechno ostatní. Tedy až na předsudky, ty snáší autorka těžce. A tak místo seznamu napsala knihu, jaké to je, mít zesílené smyslové vnímání, i co obnáší udržování vztahů, když nedovedete pořádně udržet ani oční kontakt. Nečekejte však stesky nad „nenormálním“ životem, Denise Linkeová o sobě totiž vypráví dost dobře. (zdroj: oficiální text vydavatelství)
Denise Linkeová je novinářka a spisovatelka. Ve dvaadvaceti letech jí byl diagnostikován autismus, později i ADHD, a kniha je její autobiografickou výpovědí.
Ve 25 kapitolách se nám před očima odvíjí část života mladé ženy, které „vstoupí“ do života diagnózy. Její život je plný kuriózních příhod, leckteré z nich glosuje s nadhledem a humorem. V knize se obsáhleji zabývá i tématem inkluze, s níž má osobní zkušenost. Závěrečné kapitoly nás seznamují s jejím nápadem vydávat časopis pro lidi s autismem a ADHD.
Kniha byla pro mě velmi osvěžující. Hlavně proto, že situace, které doslova vybízejí ke zhroucení, autorka popisuje s humorem, ironií, vtipem. Naší pozornost obrací i k časté šikaně autistů, vztahům, peripetiím v zaměstnání. S diagnózou nebojuje, ale střízlivě ji popisuje a přijímá omezení, které jí přináší. Možná leckdo namítne - k čemu je to neustálé popisování toho, jak autismus a ADHD ovlivňuje každodenní život? Není to tak trochu sebestředné, a možná i typické pro autisty, že mají potřebu na sebe neustále poukazovat? Ne, není to sebestředné. Je opravdu potřeba mluvit o tom, jaký boj s únavou, přetížením, hypersenzitivitou lidé na spektru svádějí. A je potřeba tyto otázky zohlednit v kontextu běžného života, který žijí. Pokud nebudeme o těchto věcech mluvit, autismus a ADHD zůstanou uzamčeny v dokola proklamovaných mýtech.
Krátké kapitoly, svižné vyprávění, humor. Velké plus knihy s tématem života s autismem a ADHD, který rozhodně není jednoduchý. Úžasná je i část knihy, kde jsme svědky vzniku časopisu N#mmer, od prvotní myšlenky až po jeho první vydání. Stáváme se zde svědky obdivuhodné vytrvalosti, která pomohla autorce překonat překážky při její snaze realizovat svůj nápad.
Mně osobně kniha poskytla celou řadu impulsů k přemýšlení, zda se čas od času (anebo snad pořád?) neberu příliš vážně, a povzbudila mě k myšlence, že by možná stálo za to vnášet do vlastního života trochu více lehkosti. „Nebylo vždy všechno jednoduché. A přestože se mi teď daří líp než kdy dřív, nemusí to tak zůstat napořád. Na tom, že můj život občas byl a zase bude těžký, jistě mají autismus a ADHD nemalý podíl. Tu a tam mi podrážejí nohy, omezovaly mě v minulosti a budou v tom pokračovat dál. No a? Nikdo to nemá pořád snadné, autista, ADHD nebo astronaut.“ (Alena Nejedlá, žena s Aspergerovým syndromem, autorka komiksu Neviditelná Poppy, 21.05.2021)
Filmy
Seriály
Literatura
Rozhovory a články
Názory