Podpořte web AutismPort a pomozte společně s námi světu porozumět autismu a lidem s autismem porozumět světu.
Vaší pomoci si velmi vážíme.
Pomůžu vámMáte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám
přístupů personálu k lidem s vyšší mírou podpory (lidé s těžkým stupněm autismu a/nebo s těžší poruchou intelektu)
Poznejte sebe sama a poznávejte člověka, se kterým pracujete. Znát sebe a své reakce ve vypjatých situacích je minimálně stejně důležité jako znát klienta. Znát klienta jako člověka je důležitější než znát problematiku jeho handicapu. Buďte ke klientovi vždy upřímní a snažte se s ním budovat a udržovat dlouhodobě dobré vztahy.
Text si můžete poslechnout také v audio verzi. Namluvila Pavla Hradecká.
1. Snažte se postupovat správně. Klientovi v životě může pomáhat váš vzájemný vztah, vaše slovo a váš čin. Snažte se používat všechny tři nástroje, preferujte vztah a čin před slovem. Buďte slušní a držte se selského rozumu. Uvažujte o tom, jakou službu byste chtěli pro sebe, kdyby vám byla poskytována jako klientovi.
2. Snažte se vyvarovat nesprávných postupů. Myslete na to, že klientovi může ublížit váš vztah k němu, vaše slovo i váš čin. Ke klientům se nemusíte jako personál chovat stejně ani nemusíte za každou cenu dodržet spravedlnost v soužití více klientů. Neodpovídá to běžnému životu.
3. Spolupracujte s lidmi kolem lidí s autismem. Pracujte s lidmi kolem vašich klientů (ostatními pečovateli, asistenty, rodiči, lékaři aj.). Pokud znáte dobře nejen klienta s autismem, ale i jeho rodiče, učitele, asistenty, sourozence a kamarády, to vše vám hodně pomůže.
4. Preferujte fyzický věk před věkem mentálním. V tlaku na aktivizaci klienta a v tlaku na změnu jeho chování preferujte postupy přímo úměrné fyzickému věku. Pokud budete tlačit úměrně mentálnímu věku, možná navýšíte výkon, ale zkazíte si vztahy. Pokud v určitých situacích prostě musíte více usilovat o změnu chování klienta, vyvažte to pozitivními interakcemi a nechte uplatnit přání a rozhodování klienta ve všech oblastech, kde je to možné. Nesnažte se být vždy za každou cenu ten, kdo má ve vztahu vůdčí roli.
5. Měňte prostředí. Měňte spíše prostředí, ve kterém se náročné chování lidí s autismem vyskytuje, než samotné chování lidí s autismem. Měňte prostředí tak, aby jejich chování tolik nevadilo. Pokud například klient hlasitě výská ve chvíli pohody, můžete se snažit, aby byl zticha. Lepší je ale uvažovat, jak to udělat, aby si mohl ve chvíli radosti dál výskat a zároveň to neobtěžovalo tolik lidi kolem. Aktivně tvořte s kolegy dobrou atmosféru, ve které byste sami jako klienti chtěli žít.
6. Nesnažte se měnit klienta za každou cenu. Pokud se člověk s autismem nechce změnit, nezmění se. Nemusíte za každou cenu najít motivaci ke změně. Pokud se nechce klient měnit, měňte sebe. Měňte své postoje a postupy v prostředí, ve kterém společně žijete.
7. Klaďte důraz na prevenci. Všímejte si situací, ve kterých se člověku s autismem daří. Těmto situacím věnujte svoji energii, čas a pozornost. Na incidenty nepohody si najděte reálné krizové postupy, ale nedomnívejte se, že během incidentu lze provádět terapii. Ta se dělá ve chvíli klidu.
8. Buďte velkorysí. Pokud se vás klient zeptá na cokoliv z vašeho osobního života, snažte se mu odpovědět. Pokud se klient ptá sociálně nevhodně a vám je to nepříjemné, nemusíte mu odpovídat a nehněvejte se za to na něho. Neberte si osobně možné nadávky, které klient říká pro svoji ventilaci v zátěžových situacích. Netrvejte na vnějších znacích sociálně vhodného chování ve chvíli, kdy se snažíte říct klientovi něco důležitého. Například netrvejte na očním kontaktu nebo na tom, aby seděl slušně ve chvíli, kdy mu něco vysvětlujete. Důležité je, že vás poslouchá.
9. Buďte trpěliví. Vztahy a nácviky u lidí s autismem můžeme přirovnat k anglickému trávníku. Každý týden se o něj musíte starat, aby vám za několik let vrátil vaši péči. Změny jsou postupné, někdy může být úspěchem i zachování již nabytých dovedností.
10. Věnujte se své psychohygieně. Problémové chování je cokoliv, co personál vyhodnotí jako problémové. Odpočatý, vyspalý a dobře naladěný personál bude vyhodnocovat chování klienta vždy jako méně problémové než personál pracující ve stresu.
Další přínosné informace najdete například v sekcích Podpora a služby nebo Terapie. Zavítejte také do Webinářů a prohlédněte si aktuální nabídku online kurzů. 
doporučení pro sociální pracovníky při kontaktu s člověkem s PAS
Autismus je zatížen předsudky o nepochopitelném světě, agresivitě, často se o něm hovoří jako o něčem fatálním. Sociální služby a jejich pracovníci proto často mají ze spolupráce strach a dopředu se jí raději brání. Někdy je opravdu obtížné lidem s PAS porozumět a najít odpovídající řešení složité situace, sociální práce je však mnohdy efektivním nástrojem ke zvýšení kvality jejich života. Sociální pracovníci často díky svým zkušenostem dokážou rozeznat a pochopit, co člověk s PAS chce a potřebuje.
Text si můžete poslechnout také v audio verzi. Namluvila Pavla Hradecká.
1. Respektujte jedinečnost člověka s PAS. Poruchy autistického spektra přinášejí do sociální práce určitá specifika. Každý člověk s PAS je ale jiný, přichází k vám s vlastním originálním příběhem. Také projevy autismu mohou být velmi různé, každý člověk s PAS potřebuje jinou míru podpory. Nepřistupujte k němu tedy primárně jako k člověku s PAS, ale jako k jedinečnému člověku.
2. Nepředpokládejte konvenční chování, ale nezaujímejte dopředu příliš speciální přístup. Někteří lidé s PAS mají potíže porozumět společenským konvencím, je tedy dobré být připraven na to, že vám některý z nich nepodá ruku, bude se s vámi bavit výhradně o tom, co ho zrovna zajímá, nebo se vám neomluví za zpoždění. Nevyžadujte, aby člověk s PAS tato společenská pravidla dodržoval. V případě jeho zájmu ho můžete citlivě informovat o tom, co je běžné.
3. Jednejte předvídatelně. Pro lidi s PAS bývá často zdrojem vysoké míry stresu, pokud nevědí, co mohou očekávat. Je tak vhodné ne pouze vytvořit efektivní individuální plán, ale v rámci vašich možností také nastavit srozumitelná pravidla spolupráce a komunikace (například že na e-mail odpovíte do pěti pracovních dnů, při každé konzultaci představíte její plán). Tato pravidla pak co nejspolehlivěji dodržujte. Je také prospěšné se ptát na preferovaný způsob komunikace – například skrze e-mail, SMS zprávy či telefonický rozhovor.
4. Ptejte se a informujte jednoznačně. Lidé s PAS mívají často potíže s rozlišováním kontextů, proto se snažte otázky i odpovědi dávat co nejjednoznačnější. Obecnou otázkou „Jak vycházíte s penězi?“ nebo nadměrným používáním hodnoticích pojmů (co je dobré, co je divné apod.) můžete v člověku s PAS vyvolat zmatek. Vaše otázky i soudy tak uvádějte do kontextu a snažte se, aby vyzněly jednoznačně. Lépe tak bude znít například otázka „Jaké máte příjmy a výdaje?“.
5. Odůvodňujte, vysvětlujte, poskytujte ověřené informace. Během spolupráce pak odůvodňujte a vysvětlujte i to, co se vám jeví jako samozřejmé. Nepředpokládejte například, že člověk s PAS vidí stejné důvody pro to, aby měl a udržoval vztahy, jaké vidíte vy. Vyplatí se také klientům posílat přehledné písemné výstupy ze spolupráce s navrženými dalšími kroky, na kterých jste se domluvili, protože samotné řečené informace mohou být pro člověka s PAS příliš zahlcující a snáze je tak zapomene.
6. Vyjasněte si vzájemná očekávání, ujišťujte se o srozumitelnosti. Držte se toho, co si domluvíte, a nepodceňujte formulaci podmínek spolupráce, obzvláště při dlouhodobější spolupráci. Vysvětlujte člověku s PAS, co od vás může a co nemůže očekávat. Ověřujte si, že rozumí tomu, co mu sdělujete, a naopak zda i vy chápete to, co on potřebuje od vás. Pokud jsou jeho očekávání vaší službou nesplnitelná, hovořte s ním o důvodech, proč tomu tak je, a nechte mu dostatečný prostor pro otázky.
7. Naslouchejte, snažte se porozumět, mapujte. Abyste mohli pracovat na tom, co člověk s PAS chce, je nejprve třeba mu důkladně naslouchat, zajímat se, snažit se chápat a nehodnotit. Jedině ve vztahu důvěry je možné opravdu porozumět jeho situaci. Nenechte se zmást tím, pokud člověk s PAS mlčí, na otázky odpovídá stroze nebo neprojevuje emoce. Pokud na vaši otázku neodpovídá, je pravděpodobné, že jste ji nepoložili dostatečně srozumitelně, konkrétně nebo jednoznačně, potřebuje více času na odpověď, nebo prostě odpovědět nechce. Dobře vám pomohou standardizované nástroje mapování situace klienta, je však vhodné vycházet ze struktury, kterou ve svém životě vidí sám člověk s PAS.
8. Usilujte o vztahy a začlenění. Nepodléhejte mýtům, že lidé s PAS o vztahy nestojí. Většinou i soběstačný člověk s PAS potřebuje vztahy s druhými lidmi a vědomí, že někam patří. Proto usilujte o takové řešení situace člověka s PAS, které posílí začlenění v rámci jeho přirozeného prostředí, tedy rodiny, přátel, lokální či zájmové komunity. Nesnažte se tyto vztahy nahrazovat vztahy formálními, ale naopak pomozte klientovi upevňovat již vytvořené vztahy a případně ho podporujte při hledání a vytváření nových vztahů v rámci komunity.
9. Spolupracujte s prostředím, ale respektujte svobodu. Je důležité, abyste byli připraveni spolupracovat s osobami blízkými člověku s PAS, ale také s dalšími odborníky a službami. Někdy je to jediná možná cesta, jak je možné dosáhnout vyhovujícího a co nejtrvalejšího řešení jeho situace. Buďte iniciátory komunikace s prostředím, případně doporučujte vhodnou veřejnou službu, která s řešením pomůže. Nepodlehněte ale tlakům různých zájmů, respektujte svobodu a práva všech zúčastněných.
10. Nevzdávejte to příliš rychle, nebojte se říct si o pomoc. Může se stát, že vám spolupráce s člověkem s PAS najednou začne drhnout. Nevykládejte si to však automaticky tak, že vaši podporu už nepotřebuje. Může to být pouze důsledek toho, že má dojem, že mu nerozumíte, případně on nerozumí vám. V takovém případě je vhodné společně pojmenovat důvody nespolupráce a případně nastavit efektivnější způsob komunikace. Nebojte se přizvat někoho, kdo vám v komunikaci pomůže (rodina, známí, speciální pedagog).
