A na mě nikdo nemá čas

Autoři: Lenka Bittmannová, Julius Bittmann

Vydavatelství: Pasparta Publishing s.r.o.

Rok vydání: 2018

Anotace 

Cílem publikace je podpořit rodiče dětí s nějakým hendikepem ve výchově jejich sourozenců a pomoci sourozencům těchto dětí pochopit a tolerovat své bratry a sestry. Rodinný život s dítětem např. s poruchou autistického spektra je velmi náročný, na jejich zdravé sourozence jsou často kladeny abnormální požadavky, a to ze strany rodičů i společnosti. Kniha se zabývá problematikou sdělení diagnózy sourozencům, seznámení se specifiky, vysvětlení rozdílů apod., dále se věnuje otázce postavení rodiče ve vztahu ke svým dětem, rozdělení pozornosti a řešení každodenních náročných životních situací. Velká část knihy je věnována zkušenostem a pocitům sourozenců dětí s PAS, ale i s jinou diagnózou.

Recenze

Podtitulek knihy „Jak se cítí a jak to vidí sourozenci lidí (nejen) s autismem“ napovídá, co je obsahem a čím se kniha zabývá. Autoři Lenka a Julius Bittmannovi se dlouhodobě věnují práci s lidmi s poruchou autistického spektra, dětem i dospělým. Lenka Bittmannová je speciální pedagožka a rodinná terapeutka, Julius Bittmann je KBT terapeut. Oba pracují ve speciálně pedagogickém centru, věnují se volnočasovým aktivitám dětí a mladistvých s PAS. Organizují rodičovské a sourozenecké skupiny, umožňují setkávání klientů s PAS formou pobytů, výjezdů a táborů. Právě tyto aktivity a řešení problémů v rodinách a mezi sourozenci byly podnětem k napsání této knihy.

Předmluvu ke knize napsala paní Magdalena Thorová, ředitelka NAUTIS z.ú. Popsala zkušenosti z vlastní rodiny s bratrem s autismem a otevřeně mluvila o pocitech a situacích, které prožívala.

Útlá kniha v sedmi kapitolách řeší otázky a problémy, které se vyskytují v mnoha rodinách s dítětem s PAS. Zaměřuje se na vztahy mezi sourozenci, pokud je jeden sourozenec zdravý a druhý s postižením, věnuje se otázce postavení rodiče ve vztahu ke svým dětem, řešení každodenních náročných situací, rozdílnému přístupu k dítěti zdravému dítěti s hendikepem. Jsou zde popsány situace, které mohou v rodinách nastat, ale i cesty, jak pomoci řešit nestandardní vztahy mezi sourozenci, vlastně celkově nestandardní vztahy v rodině. Autoři čerpají ze zkušeností z vedení sourozeneckých a rodičovských skupin, každá kapitola je doplněna o kazuistiky, které předkládají příběhy mladších i starších sourozenců dětí s PAS. V jednotlivých případech navrhují řešení, která se jim v praxi osvědčila. Součástí publikace jsou i doporučované intervence s konkrétními postupy a přílohou fotografie ze skupin pro sourozence dětí s PAS, které doplňují a přibližují popsané zkušenosti a pocity sourozenců dětí s autismem, ale i s jinou diagnózou.

Cílem publikace je podpořit rodiče dětí s (nejen) poruchou autistického spektra a pomoci jim řešit otázky a problémy při sourozeneckém soužití v rodině. Sourozencům těchto dětí může pomoci řešit některé problémy, a pochopit a tolerovat své bratry a sestry. I přes svou odbornost je publikace napsána velice srozumitelně a čtivě, proto doporučuji knihu k přečtení všem, kteří přicházejí do styku s dětmi s PAS a jejich rodinami, nejen rodičům, jejich sourozencům, ale i pedagogům, terapeutům, sociálním pracovníkům a i laické veřejnosti.

(Autorkou recenze je Mgr. Květa Pekařová, speciální pedagožka SPC pri NAUTIS.)