Podpořte web AutismPort a pomozte společně s námi světu porozumět autismu a lidem s autismem porozumět světu.
Vaší pomoci si velmi vážíme.
Pomůžu vámMáte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám
Někteří lidé s PAS vnímají neurotypičnost jako roli, do které se snaží před okolím stylizovat. Chovat se na veřejnosti „normálně“ ale neznamená, že autistické já zmizí, místo toho se jen člověk učí, jak jej skrývat a ovládat. Pro některé je maskování těchto projevů důležité, protože zdání normality považují i přes vynaložené úsilí za uspokojující a hodnotné. Zároveň je ale třeba mít na paměti, že tato snaha může být pro řadu osob stresující a fyzicky i emocionálně vyčerpávající, a tedy ve výsledku vést k izolaci a negativním dopadům na každodenní život. Navíc pocit, že vás nikdo nepřijímá takové, jací doopravdy jste, často vede k nižšímu sebevědomí, případně až k depresím.
Sám jsem se setkal s tím, že rodiče se mě snažili kolonizovat za pomocí vět typu: „Chovej se normálně!“, „Normální člověk tohle dělá, nebo nedělá…,“ a „Pokud nebudeš normální, skončíš v ústavu.“ Takové kolonizátorské činy jsou v některých rodinách s autistickými dětmi na denním pořádku. Proč používám zrovna pojem kolonizace v tomhle kontextu? Vnímám v těchto větách a jednáních metaforičnost právě s kolonizující kulturou, která okrádá kolonizovanou kulturu o její identitu.
Vážení rodiče, chápu, proč to děláte:
I přes výše uvedené a pochopitelné důvody není dobré, abyste toto postupovali. Sám na sobě mohu potvrdit, že když se mě rodiče pokusí normalizovat, jsem celý nešťastný. Chci mít dost odvahy mít barevné vlasy, zkoušet různé sestřihy. Moji rodiče si myslí, že se mám cítit provinile za extravagantní zjev a chování. Že jsem zodpovědný za to, že se kvůli tomu kolemjdoucí bijí pěstí do čela.
|
Jak může moje nešťastnost vypadat? V mém imaginárním světě existují dvě supervelmoci – Autistické císařství (angl. Autistic Imperium) a Neurotypický světový stát (angl. Neurotypical World State). Sním s otevřenýma očima o tom, že v televizi zazní: „NALÉHAVÉ ZPRÁVY! Autistické císařství odpaluje atomové zbraně na všechna hlavní města.“ Někdy sním i o méně apokalyptické verzi: „Organizace spojených národů vyjadřuje obavy z posledního atomového testu Autistického císařství. Autistický císař Vojtěch označuje svůj poslední atomový test jako oprávněnou reakci na normalizační pokusy ze strany Neurotypického světového státu.“ |
Kdykoli jsem se snažil vyhledat slovníkovou definici normality, vyjelo mi slovo běžný. Někdy mi rodiče definují normalitu jako schopnost se o sebe postarat, s čímž souhlasím. Ti, kteří jsou autismem nedotčeni, vědí však o autistech jenom to, co jim předhodí média, a pokud do těchto mediálních škatulek nezapadneme, jsme vnímáni opět jako "ti nenormální". Bohužel, lidská přirozenost je založena na touze po normalitě. Změnit je to těžké, ne však nemožné. Autistické i neurotypické státy by měly upustit od nevraživosti a rivalit a jedním hlasem zvolat: „SMRT NORMALITĚ!“ Žilo by se nám v nich pak o poznání lépe.
Vážení rodiče, nechte vaše děti být samy sebou, ať jakkoli vyčnívají, protože kolonizací a normalizací vyvoláte nedůvěru vašeho dítěte ve vás. Když máte něco rádi vy, vaše autistické dítě vám do toho také nezasahuje. Chtěl bych vám vzkázat: „Žij a nech žít.“ A tobě, vážený autistický synu, vážená autistická dcero, bych chtěl vzkázat: „Buď sám/sama sebou.“
Našli jste v článku překlep nebo chybu? Napište nám na: autismport@nautis.cz.
Próza a poezie
Kresby
Komiksy
Názory