Máte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám
Máte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám
Rodiče často přicházejí s obavou, že vícejazyčné prostředí bude bránit rozvoji jazyka jejich dítěte s poruchou autistického spektra (PAS). Ačkoliv tuto obavu s nimi sdílejí i někteří odborníci, výzkumy nepotvrzují, že by používání více než jednoho jazyka v domácnosti bylo pro dítě s PAS nevhodné, nebo dokonce škodlivé.
Největší výzva pro rodiče ovšem bývá zajistit, aby dítě vyrůstalo v prostředí bohatém na interakce, ve kterém se může úspěšně rozvíjet komunikace ve více jazycích. Pro všechny děti platí, že si jazyky osvojují nejlépe při interakcích. Pokud je prostředí na interakce chudší, u dětí s PAS je velké riziko, že i když budou schopny vyslovit slova nebo fráze, které kolem sebe slyší, nebudou vědět, k čemu se vztahují a jak s nimi dosáhnout svých komunikačních cílů. Výzkumy ukázaly, že děti s typickým vývojem komunikačních schopností si vytvoří pevnou souvislost mezi slovem a pojmem poté, co slovo slyší 50krát při rozmanitých interakcích.
Dítě s PAS je těžší zaujmout pro společnou hru. Méně vyhledává interakce a rychleji je opouští. Častěji reaguje negativně v případě, že se hra odchýlí od jeho přání, což může být i pro velmi odhodlané rodiče odrazující. Snáz jim dojdou nápady, jak dítě zlákat k interakci a udržet si jeho pozornost. Je těžší vytvářet nové komunikační příležitosti, když dítě tíhne ke stereotypnímu chování. Nepochybně se to lépe daří v jazyce, který je rodičům nejbližší a vyjadřují se v něm přirozeně. I z tohoto důvodu od doporučení omezit prostředí pouze na jeden jazyk již odborníci upouštějí.
Dítě vyrůstající ve vícejazyčném prostředí si většinou vybere svůj dominantní jazyk samo. Jinak tomu není ani u dětí s PAS. Vědci v oboru lingvistiky dospěli ke shodě, že nelze jazyky porovnat a stanovit, které jsou lehčí nebo těžší. Jazyky se od sebe liší formou, obsahem i způsobem užití. Tyto odlišnosti mohou více či méně vyhovovat dětem s poruchou komunikace. Výraznější intonace, rozmanitější gestikulace, snadnější výslovnost nebo častější využití citoslovcí podporují u dítěte rozvoj pre-lingvistických schopností, jako je například oční kontakt, sdílená pozornost, schopnost napodobit gesta i slova. Výzkumy potvrdily, že dle vývoje pre-lingvistických schopností a obzvlášť schopnosti napodobovat gesta lze odhadnout pravděpodobnost, zda se u dítěte s PAS rozvine verbální komunikace.
Vyšetření jazyka a řeči u vícejazyčných dětí bývá složitější. Není vždy možné vyšetřit dítě ve všech jeho jazycích. Symptomy poruchy autistického spektra jsou ovšem patrné z nonverbálního chování a deficit v pragmatických schopnostech se projevuje ve všech jazycích, kterými dítě mluví. Ani u vícejazyčných dětí tedy není důvod odkládat odborné vyšetření, pokud v prvním roce života nezačne ukazovat na předměty zájmu, nereaguje na oslovení, projevuje menší zájem o sdílení pozornosti, nenapodobuje a jeho oční kontakt je letmý. Včasná diagnostika a intervence zaměřená na rozvoj výše zmíněných dovedností jsou zásadní pro to, aby se dítěti podařilo naplnit svůj potenciál v komunikaci.
Ne zřídka se lidé domnívají, že děti s PAS jsou ve srovnání s dětmi vyrůstajícími v jednojazyčném prostředí znevýhodněné. Tato domněnka však nezískala podporu empirických studií. Vícejazyčnost u dětí s PAS nesnižuje schopnost dítěte rozumět mluvené řeči nebo ji používat. Nezvyšuje příznaky poruchy autistického spektra. Nezpůsobuje další jazykové opoždění a nesnižuje kognitivní schopnosti. Naopak bylo zjištěno, že děti s PAS ve vícejazyčném prostředí využívají více gesta k vyjádření přání a potřeb. Mají pokročilejší dovednosti v předstírané hře a lépe dokáží přepínat pozornost mezi dvěma úkoly než jejich jednojazyční vrstevníci s PAS (např. při třídění předmětů podle barvy a následné přepnutí na třídění podle tvaru)
Když se dítě s PAS narodí do vícejazyčné rodiny, není důvod kvůli tomu změnit prostředí na jednojazyčné a vzít tím příležitost jemu i sourozencům učit se další jazyky v přirozeném prostředí. Třeba právě člen rodiny, který nemluví plynule vybraným jazykem, je ochotný neúnavně skákat s dítětem s PAS na trampolíně, honit se s ním, škádlit ho a tímto ho stimulovat ke komunikaci. Jakýkoliv jazyk je lepší než žádný!
Peristeri, E., & Tsimpli, I. M. (2023). Disentangling Language Disorder and Bilingualism in Children with Developmental Language Disorder and Autism Spectrum Disorder: Evidence from Writing. Journal of autism and developmental disorders, 53(12), 4497–4520. https://doi.org/10.1007/s10803-022-05727-4
Organization for Autism Research. (n.d.). Bilingualism in children with autism spectrum disorder: Exploring the impact of dual languages. Retrieved June 11, 2024, from https://researchautism.org/research-item/bilingualism-in-children-with-autism-spectrum-disorder-exploring-the-impact-of-dual-languages/
Durrleman, S., Marinis, T., & Franck, J. (2022). The cognitive benefits of bilingualism in autism spectrum disorder: Is theory of mind boosted and by which underlying factors? Autism Research, 15(1), 45-56. https://doi.org/10.1002/aur.2542
Názory