Vzdělávání

Přinášíme rozhovor a pozvání na na konferenci SPC od ředitelky SPC a ZDVPP při NAUTIS PaedDr. Věry Čadilové.   

V nedávné době jsem zaznamenala další z průběžně přicházejících mediálních výkřiků ve smyslu „Inkluzi bychom měli zrušit!“. Tak jako jindy, i tentokrát mi takové vyjádření zvedlo tep; notabene, když přišlo od známé ekonomky, která se na problematiku dívá čistě skrze čísla. Přínos inkluze, je-li realizována funkčním způsobem, očividně takový člověk vůbec nedohlédne.

"Šikanou si bohužel projde okolo 70 % žáků a s studentů s autismem. Věnovali jsme se tomuto tématu s manželem v rámci dotazníkového šetření pro tvorbu knihy Podpora začlenění žáka s PAS do třídního kolektivu (2017)," vysvětluje speciální pedagožka.

Nástup dítěte do mateřské školy je významným krokem jak pro dítě, tak pro jeho rodiče. Tento moment může být spojen s řadou otázek a nejistot, které často pramení z obav o to, jak se dítě přizpůsobí novému prostředí a kolektivu.

Rozhovor s Věrou Čadilovou o vzdělávání žáků s PAS, pohled z praxe. Neopomeneme ani její nejznámější knihu Strukturované učení, kterou napsala ve spolupráci s Veronikou Žampachovou. V závěru rozhovoru se dočtete také více o zkušenostech s podporu žáků s chováním náročným na péči a také s individuálním vzděláváním. 

Centra mají za cíl podpořit studenty do takové míry, aby mohli co nejvíce uplatnit svoje schopnosti, ale zároveň dbají na to, aby nedocházelo ke snižování studijních nároků.

Tomáškovi je dnes pět let a má diagnostikovaný dětský autismus. Mateřskou školku jsme pro něho hledali od jeho tří let. V SPC nám doporučili speciální mateřskou školu v našem městě (jsme okresní město a je u nás jediná).

...V neposlední řadě studentům s PAS scházela náležitá komunikace mezi nimi a učiteli. Studenti s PAS totiž preferují, aby učitelé s každým žákem jednali individuálně, hned jak se objeví první potíže. A také potřebují, aby učitelé průběžně hodnotili jejich aktivitu, a nejen jednotlivé výkony u zkoušení.  

V rozhovoru se s námi Matyáš podělí o své zkušenosti se vzdělávacím systémem –⁠ od mateřské školy až po tu vysokou. Mladý student nám také prozradil, co by si přál, aby ve školách fungovalo jinak. Lépe. A také na téma šikany ze strany spolužáků. Rozhovor je doplněn o komentář paní doktorky Věry Čadilové, která s Matyášem několik let v rámci SPC spolupracovala a dodnes na něj ráda vzpomíná. 

Studium na vysoké škole s PAS - Od referentů Centra Pyramida – Kateřiny Žvakové a Petra Figaly zazní, jak v začátcích probíhá komunikace s vyučujícími a případně i spolužáky studenta. Dostaneme se také k vyvrácení mýtu, že studenti se specifickými potřebami mají studium jednodušší i tomu, že pod slovním spojením modifikace zkoušky se nejčastěji skrývá navýšení časového limitu, avšak nikdy její nižší obtížnost. Odborníci také vysvětlí, proč by se studenti neměli bát registrovat do centra i v případě, že modifikace aktuálně využít nechtějí.

Integrace žáků s PAS do běžných škol se postupně rozvíjí od 90. let minulého století. Výrazně se začaly zvyšovat počty integrovaných žáků po roce 2016, kdy vešla v platnost vyhláška č. 27/2016Sb., která dala jasná pravidla a finanční podporu zařazování dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do hlavního vzdělávacího proudu. Ačkoli se vyskytuje stále řada problémů při začleňování dětí s PAS, situace se postupně zlepšuje. Bohužel se vzděláváním uvedené cílové skupiny jsou stále spojovány různé mýty, které zařazování dětí a žáků s PAS brání, například: „Každý autista je agresivní,“ „Jde o nevychované děti,“ „Je to móda...“ vysvětluje 

I sedm let od uzákonění inkluze se děje to, že rodiče jsou (klidně i po telefonu) odmítáni se slovy ,Tyto děti nepřijímáme. Zeptali jsme se proto speciálních pedagogů z SPC, zda se setkávají s tím, že ZŠ a SŠ nechtějí žáka s autismem přijmout a na to, jak můžou rodiče poté postupovat. 

Jaké mohou být pro děti s PAS i jejich rodiče rozdíly ve vzdělávání v běžné škole, instituci zaměřené na speciální edukaci, speciální škole a domácím vzděláváním? Nabízíme vám odpovědi.

...Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, a to zejména žáci s PAS byli zmiňování v negativních souvislostech, často se skloňovaly obavy z toho, že budou negativně ovlivňovat vzdělávací proces a klima ve třídě. Stejný postoj společnost, a to včetně pedagogické veřejnosti, zaujímala i k asistentům. Tento fakt částečně vyplýval z mylného předpokladu, že se jedná o osobního asistenta žáka, a ne o partnera a kolegu pedagoga, který mu mimo jiné má být nápomocen ve vzdělávacím procesu a řadě dalších aspektů.

Cílem následujících řádků je přiblížit rodičům dětí (nejen) s poruchou autistického spektra, jak jejich vzdělávání definuje zákon, jaká mají práva a povinnosti. V první části se budeme soustředit na obecná ustanovení Školského zákona, nejdůležitějšího právního předpisu, kterým se vzdělávání řídí.

Proces začlenění žáka s poruchou autistického spektra do kolektivu vrstevníků může výrazně usnadnit systematická intervence cílená na spolužáky. Ta probíhá buď ve formě jednorázové besedy, anebo v rámci pravidelných třídnických hodin. Cílem je seznámit přítomné s diagnózou a jejími specifiky předem (preventivní forma), tedy před samotným nástupem žáka do školy, anebo v průběhu docházky.

Přestože žáci na spektru touží být plnohodnotnou součástí svého třídního kolektivu, přejí si být chápáni a respektováni, mají často špatné zkušenosti. Někteří z nich se setkávají s odmítáním a bohužel i šikanou. Někdy to přitom můžou být maličkosti, které vedou k lepšímu porozumění a zlepšení vztahů dětí s PAS a jejich spolužáků. Zeptali jsme se proto žáků a studentů na spektru: Co byste svým spolužákům vzkázali?

Za problémové chování žáků s PAS mohou stát příčiny vycházející zejména ze dvou oblastí. První přímo vyplývá z diagnózy PAS a patří do ní např. zvýšená unavitelnost dětí s PAS, tlak na výkon, problémy se sociální interakci či s chápáním sociálního kontextu, změny a šikana. Problémové chování ale ovlivňují také příčiny spojené se speciálně pedagogickou oblastí.

Rodiče i pedagogičtí pracovníci se mohou setkat se situacemi a problémy, na které nejsou připraveni, nevědí, jak se k jejich řešení postavit. Někdy i opakovaně uplatňují nefunkční modely řešení. V takových případech může s řešením problémových situací pomoci svolání případové konference.

K pedagogické intervenci s psychoterapeutickým obsahem dochází buď preventivně, či v rámci krizového řešení potíží. Nejčastěji se jedná o chování, které je školou vyhodnoceno jako problémové. Další důležitou oblastí je začlenění žáka s PAS do kolektivu, zjištění jeho postavení mezi ostatními spolužáky a průběžná zpětná vazba od nich. Od rodičů je zakázka zpravidla spojena s řešením přidružených psychických obtíží (úzkosti, depresivní ladění, obsedantně-kompulzivní porucha, fobie či poruchy příjmu potravy)y. ,

Vítkovi byla ve čtvrté třídě ZŠ poprvé přidělena asistentka pedagoga. Zpočátku mu pomohla, nicméně vztah nebyl ideálně nastaven, Vítek si později asistentku „omotal kolem prstu" a jeho psychický stav se zhoršil. Po letních prázdninách dostal Vítek asistenta nového, se kterým si sedli a stali se z nich parťáci. Přečtěte si více o tom, jak důležitý je vztah dítěte s PAS a asistenta pedagoga.

Lukáš je jedno z mnoha dětí s poruchou autistického spektra, které řeší přechod ze základní na střední školu. I přesto, že každý žák je jiný a má svůj vlastní příběh, jeho obavy, myšlenky i očekávání se mohou podobat těm, které vyslovil Lukáš v rozhovoru pro tento článek, který je doplněn i o postřehy jeho maminky. 

„Kuba má Aspergerův syndrom, je šikovný v matematice, fyzice i jazycích. Řeklo by se, že dítě, kterému jde učení, si může vybírat. Navíc v Praze, kde je středních škol dostatek. Přesto jsme zavrhovali jednu školu po druhé. Škola musela být blízko našeho bydliště, dojíždění co nejjednodušší. Důležité bylo i přání Jakuba ohledně výběru druhého jazyka a zohlednění jeho specifických potřeb."

Pro děti s poruchami autistického spektra může být každodenní zvládání školních povinností velmi náročné a vyčerpávající. Pokud se navíc jedná o „skrytý autismus", který nebyl oficiálně diagnostikován, nemusí se jim dostat potřebného pochopení a pomoci. Autorka článku se svou diagnózu dozvěděla až v dospělosti a dodnes má na základní školu velmi nepříjemné vzpomínky. Našla ale odvahu je sdílet...

„Oba kluci chodili do základní školy. Je to úplně obyčejná sídlištní základka, plno tříd, plno učitelů, plno dětí. Kubík byl průkopník, byl první žák, který do této školy nastupoval s asistentem pedagoga. Až později jsem zjistila, že sice škola dostala povolení na vytvoření místa pro asistenta, ale už ne finance hned od začátku první třídy, a že řešili další a další byrokratické problémy."

„O Aspergerově syndromu jsem tehdy nevěděla. Jiní studenti zvládali brigády, měli kamarády, se kterými se scházeli, přítele nebo přítelkyni a zvládali při tom ještě studovat. Já měla jenom školu a nezvládala jsem to. Stávalo se, že jsem šla na nějakou zkoušku, spolu s ostatními čekala před učebnou nebo kabinetem. Všichni říkali, jak to neumí, jak se neučili, ani to neviděli nebo si jednou přečetli skripta. Pak vyšli ze dveří a nejhůř za dvě. Já se učila týden a musela zkoušku opakovat. Připadala jsem si jako úplný idiot."

Podpůrná opatření pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami mohou výrazně pomoci už v předškolním vzdělávání. Přečtěte si o dalších možnostech vzdělávání dětí a žáků s PAS.

„Přestože jsem už plynule četl a psal, musel jsem trávit hodiny tím, že jsem se to ,učil‘ znovu. Možná si říkáte, že mě to nemuselo úplně bavit. Pravda, jedinou mou motivací ztrácet s tou tlustou knihou čas bylo vybarvování si černobílých obrázků u každého písmenka. Slabikování bohužel nebylo jediné období, které jsem si prošel dvakrát." - Jaké jsou další vzpomínky autisty na základní školu?

Přestup na střední školu (SŠ) je vhodné zvažovat již od osmého ročníku, kdy si žák s rodiči může v rámci dnů otevřených dveří řadu středních škol a učilišť prohlédnout, lépe se seznámit se vzdělávacím plánem, obory a předměty. U žáků s PAS je nutné také přihlížet k osobnostnímu vybavení žáka – zda je schopen komunikovat s dalšími lidmi, nebo zda mu vyhovuje omezený okruh osob, apod.

Někdy děti přicházejí do mateřské školy (MŠ) již se stanovenou diagnózou, často to však bývá právě pedagog, kdo upozorní na odlišnosti v chování dítěte. Vždy je nutné na nastalou situaci reagovat, pomoci dítěti se začleněním do kolektivu, s komunikací, hrou... Pedagogové MŠ popisují svou zkušenost s dětmi s PAS a metody, které se jim osvědčily a dítěti zajistily spokojenější pobyt ve školce.

Rodiče dětí se speciálními vzdělávacími potřebami často tápou a zaměňují různé pojmy. Tento text vám zkusí objasnit některé zkratky, se kterými se můžete setkat během vzdělávání vašeho dítěte.

„Přála bych si, aby bylo víc učitelů, kteří jsou obeznámeni s různými poruchami (nejen PAS) a kteří budou tyto děti akceptovat, nebudou je peskovat za jejich problémy, nebudou je brát jako přecitlivělé, rozmazlené a líné, a naopak jim budou oporou ve třídě, takže se na ně děti budou moct obrátit, pokud mají s něčím problémy. "

Jen dítě, které má adekvátní podporu, dokáže zdárně zdolávat své „nedostatky“, s pomocí a správnou metodikou dokáže udělat velké pokroky. Pokud dítě podporu včas nezíská, obvykle se přesouvá z jedné školy do druhé, rodiči je vina často svalována na pedagogy a pedagogy na rodiče. Řešení potíží se tak jen odkládá a dovednosti dítěte se nezlepšují.

„Přestože jsem už plynule četl a psal, musel jsem trávit hodiny tím, že jsem se to ,učil‘ znovu. Možná si říkáte, že mě to nemuselo úplně bavit. Pravda, jedinou mou motivací ztrácet s tou tlustou knihou čas bylo vybarvování si černobílých obrázků u každého písmenka. Slabikování bohužel nebylo jediné období, které jsem si prošel dvakrát." - Jaké jsou další vzpomínky autisty na základní školu?

Pokud dítě k plnění povinné školní docházky nastupuje s potvrzenou diagnózou PAS a má doporučení ŠPZ se stanovenými podpůrnými opatřeními, je potřebné včas předat vyučujícímu podklady, aby si co nejdříve osvojil způsob jednání s novým žákem. Jsou ale určité principy, které většině dětí s PAS vyhovují společně: Třída by měla být místem bezpečným...

Přestup žáka z prvního na druhý stupeň základní školy (ZŠ) nemusí být lehký a pro žáky s poruchou autistického spektra to platí obzvlášť. Velkou zátěží pro ně může být značné zvýšení počtu vyučujících, se kterými přichází na druhém stupni do kontaktu, ale i jejich odlišný přístup k vedení hodin. Dalším problémem může být časté stěhování tříd v rámci rozvrhu...

Principy strukturovaného učení stavějí na zmírňování a odstraňování deficitů jedinců s PAS a současně rozvíjejí jejich silné stránky. Odstranění či snížení deficitu, který se projevuje nižší schopností porozumět pokynům a zvládat chování bez podpory a přítomnosti dospělé osoby, vyžaduje individuální přístup, strukturalizaci prostoru a činností, vizuální podporu a motivační stimuly.

Někdy děti přicházejí do mateřské školy (MŠ) již se stanovenou diagnózou, často to však bývá právě pedagog, kdo upozorní na odlišnosti v chování dítěte. Vždy je nutné na nastalou situaci reagovat, pomoci dítěti se začleněním do kolektivu, s komunikací, hrou... Pedagogové MŠ popisují svou zkušenost s dětmi s PAS a metody, které se jim osvědčily a dítěti zajistily spokojenější pobyt ve školce.

„Okolo čtvrtého roku jsem již dokázal přečíst větu. Mou specialitkou bylo čtení vzhůru nohama. Nemyslím tím, že bych si četl během dělání stojky, nýbrž čtení textu, který byl obráceně. Mělo to jednu výhodu - mohl jsem číst s rodičem noviny, přestože jsme u stolu seděli naproti sobě.“

Přestup na střední školu (SŠ) je vhodné zvažovat již od osmého ročníku, kdy si žák s rodiči může v rámci dnů otevřených dveří řadu středních škol a učilišť prohlédnout, lépe se seznámit se vzdělávacím plánem, obory a předměty. U žáků s PAS je nutné také přihlížet k osobnostnímu vybavení žáka – zda je schopen komunikovat s dalšími lidmi, nebo zda mu vyhovuje omezený okruh osob, apod.

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v České republice stále prochází mnoha změnami. Při vzdělávání žáka s poruchou autistického spektra musíme inovativnost mít na paměti každý den. Ze zkušeností si troufám říct, že pedagogové nejsou na vzdělávání žáka s PAS připraveni ideálně. Postupy a metody se učí tzv. „za pochodu“ – např. když je žák s PAS přijat do třídy.

Jsou kritéria, která by děti měly splňovat, aby pro ně vstup do školy byl co nejpříjemnější. Pokud je přijato dítě nezralé, může to u něj vyvolat dlouhodobý stres. U žáků s PAS často nebývá problémem intelektová úroveň, zralost však ovlivňují deficity v oblasti sociálního chování.

Při výběru vhodné školy pro žáky s poruchou autistického spektra (dále jen PAS) stojí mnoho rodičů před nelehkým úkolem. Dovolujeme si vám proto v tomto článku nabídnout odpovědi na otázky položené dvěma ředitelům, kteří ve svých školách dlouhodobě vzdělávají žáky s PAS a jsou ve „svých“ školách z pohledu autorky článku považováni za dobré ředitele.

Pro žáky s PAS je KP podobné jako u ostatních žáků, je třeba však myslet na smysluplnost testování s ohledem na konkrétního jedince (jak u skupinového, tak u individuálního), testování však nesmí být jediným nástrojem kariérového poradenství. V případě žáků s PAS se dokonce může jevit jako kontraproduktivní. Pro ně je třeba zajistit maximálně možný individuální přístup.

Vysoká škola: O studium na vysoké škole se mohou ucházet všichni zájemci bez rozdílu. Poruchy autistického spektra nemohou být důvodem k nepřijetí na vysokou školu. V současné době studuje na veřejných vysokých školách v ČR více než stovka studentů s poruchami autistického spektra.