Máte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám
Máte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám
Rodiče dětí se speciálními vzdělávacími potřebami často tápou a zaměňují různé pojmy. Tento text vám zkusí objasnit některé zkratky, se kterými se můžete setkat během vzdělávání vašeho dítěte.
Dítě, žák a student se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) pro své vzdělávání potřebuje podporu (poskytnutí podpůrných opatření). Může to být na základě jeho zdravotního stavu, odlišného kulturního prostředí nebo jiných životních podmínek. Mezi žáky s SVP tedy nepatří pouze děti se zdravotním hendikepem, vadou řeči či poruchou chování, ale i žáci s odlišným mateřským jazykem (OMJ) nebo žáci nadaní.
👉 Podrobný popis žáků se speciálně vzdělávacími potřebami naleznete zde.
Školní poradenské pracoviště (ŠPP) je zřízené v rámci školy a služby pro žáky a zákonné zástupce. Poradenskou činnost v něm zajišťuje tým ve složení: výchovný poradce, školní metodik prevence, případně také školní psycholog a školní speciální pedagog. Školní poradenské pracoviště se zaměřuje zejména na poskytování, sledování a vyhodnocování podpůrných opatření pro žáky s SVP, dále na podporu vzdělávání a sociálního začleňování žáků z odlišného kulturního prostředí, prevenci a včasnou intervenci při aktuálních problémech u jednotlivých žáků a třídních kolektivů, předcházení rizikovému chování včetně různých forem šikany a diskriminace atd. Školy a jejich poradenská pracoviště mohou samostatně pracovat s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami pouze do 1. stupně podpůrných opatření (viz níže).
V praxi ŠPP může být kabinet výchovného poradce ve škole. Nejedná se o samostatnou organizaci. Popis činností ŠPP naleznete v §7 Vyhlášky č. 72/2005 Sb.
Mezi školská poradenská zařízení patří pedagogicko-psychologické poradny (PPP) a speciálně pedagogická centra (SPC). ŠPZ mohou být zřízená při školách, nebo se jedná o samostatné organizace. Je důležité neplést si školské poradenské zařízení (ŠPZ) a školní poradenské pracoviště (ŠPP).
Zarazilo vás, že pracovníci ŠPZ diagnostikují, přestože nejsou lékaři? Diagnostika je správný termín. Slovo diagnóza pochází z řečtiny a znamená rozpoznání, rozlišení. Pojem se užívá v medicíně, ale také v psychologii, v pedagogice, v technice i v dalších oborech. Je třeba rozlišovat školskou diagnostiku a klinickou diagnostiku. ŠPZ se věnují diagnostice školské (např. diagnostika školní zralosti, specifických poruch učení). Klinické diagnostice se věnují ve zdravotních zařízeních lékaři, kliničtí psychologové a kliničtí logopedi. |
Doporučení z PPP mají pro školu stejnou váhu jako doporučení z SPC. Ve většině případů není tedy nutné navštěvovat oba typy školských poradenských zařízení. V případě více vad může dítě navštěvovat například SPC pro zrakové vady a SPC pro autismus. V takové situaci musí obě centra spolupracovat a navzájem sdílet závěry svých vyšetření. Doporučení ŠPZ (pro lepší odlišení v textu dále psáno s velkým „D“ - Doporučení ŠPZ, pozn. redakce) pro školu pak vystavuje pouze jedno SPC se závěry vyšetření i druhého SPC.
ŠPZ poskytují své služby klientům až po ukončení vyšší odborné školy. Vysoké školy mají vlastní poradenská pracoviště (o možnostech podpory pro studenty s PAS na vysokých školách se více dozvíte zde).
Popis a činnosti jednotlivých ŠPZ jsou uvedeny ve vyhlášce č. 72/2005 Sb.
PPP mají v ČR dlouholetou historii, kdy se děti s problémy s učením či chováním posílaly na psychologické vyšetření do poradny. Dnes může rodičům návštěvu PPP doporučit škola, lékař nebo se tak mohou rozhodnout samotní rodiče. V PPP speciální pedagogové nebo psychologové mohou diagnostikovat tzv. dys poruchy, pomáhají dětem s ADHD, specifickou poruchou učení, specifickou poruchou chování, dětem s odlišným mateřským jazykem (OMJ) apod.
SPC se specializují na děti a žáky s lékařskými diagnózami jako mentální, tělesné, zrakové a sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami nebo autismus.
Plán pedagogické podpory zpracovává škola. Jde o dokument, v němž jsou popsány intervence, které škola aplikuje v rámci podpory žáků v prvním stupni podpůrných opatření. Jedná se o žáky, u nichž se projevují mírné obtíže ve vzdělávání, jako je například pomalejší tempo práce, drobné obtíže v koncentraci pozornosti, ve čtení, psaní či počítání, a je potřeba úpravy školní výuky a domácí přípravy, metod, organizace a hodnocení, nebo podpora zapojení do kolektivu. Ale zároveň nejsou nutná podpůrná opatření vyššího stupně. Od roku 2020 již PLPP není povinný v písemné podobě.
Podpůrná opatření představují podporu pro práci pedagoga se žákem, kdy je v různé míře nutné upravit průběh vzdělávání žáka. Podpůrná opatření jsou v pěti stupních.
První stupeň podpůrných opatření pro žáka stanoví škola. Můžeme si představit, že se jedná o přesazení dítěte, které špatně vidí, než se s ním rodiče dostanou k očnímu lékaři a oční vadu vyřeší brýlemi. Nebo učitel dítěti, které má větší problém se zapamatováním nové látky, nechá déle k dispozici násobilkovou tabulku, přehled vyjmenovaných slov apod. První stupeň podpůrných opatření může škola sepsat v plánu pedagogické podpory (PLPP). Druhý a vyšší stupeň podpůrných opatření stanoví ŠPZ na základě speciálně pedagogického, případně psychologického vyšetření.
Jednotlivé stupně podpůrných opatření nemají přímou souvislost se stupněm zdravotního nebo sociálního znevýhodnění dítěte. Je to pouze stupeň podpory, kterou dítě potřebuje na dané škole. Takže je možné, že ve škole, kde je menší počet dětí, dítěti stačí pouze 2. stupeň PO, kdežto stejné dítě na škole, kde je ve třídě 30 dětí, by potřebovalo PO ve 3. stupni a pomoc asistenta pedagoga.
Mezi konkrétní podpůrná opatření ve druhém a vyšším stupni patří např. individuální vzdělávací plán, asistent pedagoga, tlumočník znakového jazyka, kompenzační pomůcky, speciální učebnice apod. Nejméně 1x ročně se poskytovaná podpůrná opatření vyhodnocují školou i ŠPZ.
Podpůrná opatření jsou popsaná ve vyhlášce č. 27/2016 Sb. a rozepsaná v katalozích podpůrných opatření.
IVP písemně vypracovává škola na základě Doporučení ŠPZ. Jedná se o živý dokument, který by měl mít k dispozici každý pedagogický pracovník, co s dítětem ve škole pracuje. Živý proto, že se může v průběhu roku měnit a upravovat podle potřeb dítěte. V IVP by měly být popsané praktické postupy výuky v jednotlivých předmětech, úpravy organizace výuky, hodnocení apod.
Od roku 2020 již ŠPZ zpracování IVP nedoporučují, pokud jsou všechna potřebná podpůrná opatření dostatečně popsána v Doporučení školského poradenského zařízení (ŠPZ). Neznamená to však, že by žák se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) neměl nárok na individuální přístup a konkrétní podpůrná opatření, jde jen o zjednodušení administrativní zátěže škol. Stejně jako musí být pedagogové, kteří s žákem pracují, seznámeni s IVP, je pro ně závazné seznámení s Doporučením ŠPZ.
IVP je zakotvený ve školském zákoně v §16 a §18, dále pak ve vyhlášce č. 27/2016.
Na rozdíl od osobních asistentů, kteří jsou pracovníky v sociálních službách a jejich pozici upravují právní předpisy Ministerstva práce a sociálních věcí, jsou asistenti pedagoga zaměstnanci školy a patří mezi pedagogické pracovníky. Asistent pedagoga pracuje se třídou, kde je dítě s SVP. Asistent pedagoga je podpůrným opatřením a jeho pomoc danému dítěti by měla být popsána v Doporučení ŠPZ, případně v IVP.
Někteří lidé argumentují, že AP je ve třídě už podle názvu pro pedagoga a ne pro dítě. Asistent pedagoga pracuje pod vedením pedagoga třídy, ale zároveň je pro školu závazné Doporučení ŠPZ. A pokud v Doporučení ŠPZ je dáno např., že dítě potřebuje dopomoc o přestávkách (pomoc s orientací v prostoru nebo při pochopení sociálních situacích mezi dítětem s SVP a spolužáky atd.), tak je třeba tato doporučení dodržovat. Financování AP je rozdílné v běžné škole a ve škole speciální, ale nikdy AP neplatí rodič.
Hlavní činnosti AP jsou stanoveny v §5 vyhlášky č. 27/2016 Sb.
Školská poradenská zařízení vystavují různé písemné zprávy a doporučení pro rodiče a pro školu. Nejčastěji to jsou:
Jedná se o zprávu a doporučení ze speciálně pedagogického vyšetření (případně psychologického), které jsou určeny jak pro zletilého žáka (zákonného zástupce), tak pro školu nebo školské zařízení (družina, pokud je jiný zřizovatel než zřizovatel školy, základní umělecká škola apod.). V Doporučení ŠPZ je rozepsané konkrétní doporučení pro práci se žákem a jednotlivá podpůrná opatření. Na základě Doporučení ŠPZ škola vypracovává IVP nebo zřizuje pozici AP (pokud je to doporučeno). Škola údaje z Doporučení ŠPZ zadává do školní matriky a na základě Doporučení ŠPZ může získat finanční prostředky na PO.
Před vystavením Doporučení ŠPZ konzultuje potřebná PO pracovník ŠPZ s danou školou. Doporučení ŠPZ se předává nebo zasílá žákovi (zákonnému zástupci) a zároveň se zasílá dané škole (zpravidla datovou schránkou). Na první straně Doporučení ŠPZ je daná platnost, většinou se jedná o 2 roky. Také je určený „termín nového posouzení SVP“, což je termín kontrolního vyšetření v ŠPZ. ŠPZ nemá povinnost tento termín hlídat a automaticky nabízet datum kontrolního vyšetření.
Doporučení ŠPZ se vždy vystavuje pro konkrétní školu. Pokud dítě mění školu, je třeba na toto upozornit ŠPZ, aby vystavilo nové doporučení pro novou školu. Doporučení ŠPZ končí platností danou na Doporučení ŠPZ, případně jeho platnost končí vystavením nového Doporučení ŠPZ, přestupem na jinou školu nebo přestupem na individuální vzdělávání (domácí školu). Od roku 2020 již ŠPZ v Doporučení pro školy zřízené dle § 16 školského zákona nedoporučuje nárokovou finanční náročnost pro asistenty pedagoga, z důvodu různého financování.
Individuální vzdělávání bývá nazýváno domácím vzděláváním (domácí školou). O této možnosti vzdělávání v poslední době pojednávají různé články a informace rozšiřují různé neziskové organizace, tak uvedu pouze zákonné normy. IV je nejčastěji podle §41 školského zákona (vzdělávání může povolit ředitel školy na základě žádosti zákonného zástupce, který mimo jiné musí předložit vyjádření školského poradenského zařízení).
Dále může být vzdělávání podle §42 školského zákona (vzdělávání žáků s hlubokým mentálním postižením, tuto formu vzdělávání povoluje příslušný krajský úřad na základě doporučení odborného lékaře a na základě doporučení školského poradenského zařízení). A dále může stanovit ředitel školy podle §50 školského zákona takový způsob vzdělávání, který odpovídá možnostem žáka. Je to v případech, kdy se žák nemůže pro svůj zdravotní stav po dobu delší než dva měsíce účastnit vyučování.
👉 Přečtěte si také 1 + 10 informací, které byste měli vědět o speciálně pedagogických centrech.
Názory