Legislativa a právní vymezení vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Vzdělávání dětí, žáků a studentů v České republice podléhá školskému zákonu 561/2004 Sb. Paragraf 16 školského zákona popisuje podporu vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami.

Vyhláškou č. 27/2016 Sb. o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných jsou upraveny pravidla pro stanovení podpůrných opatření pro děti, žáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami a vzdělávání žáků nadaných. Potřebná podpůrná opatření a jejich míru doporučují pro vzdělávání žáků s poruchou autistického spektra (dále jen PAS) zpravidla speciálně poradenská centra (dále jen SPC), která jsou školským poradenským pracovištěm.

Členění vzdělávání dle věku

Předškolní vzdělávání podporuje rozvoj osobnosti dítěte předškolního věku. Předškolní vzdělávání se organizuje zpravidla od 3 do 6 let, nejdříve od 2 let. Od počátku školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne pátého roku věku, do zahájení povinné školní docházky dítěte, je předškolní vzdělávání povinné. Povinné předškolní vzdělávání se nevztahuje na děti s hlubokým mentálním postižením. 

Školní docházka je povinná po dobu devíti školních roků, nejvýše však do konce školního roku, v němž dosáhne žák sedmnáctého roku věku. Začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad. Není-li dítě tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to písemně zákonný zástupce dítěte v době zápisu dítěte k povinné školní docházce, odloží ředitel začátek povinné školní docházky o jeden školní rok, pokud je žádost doložena doporučujícím posouzením školského poradenského zařízení a odborného lékaře nebo klinického psychologa. Začátek povinné školní docházky lze odložit nejdéle do zahájení školního roku, v němž dítě dovrší osmý rok věku.

Vzdělávací programy

Pro každý obor vzdělávání v mateřské a základní škole se vydávají rámcové vzdělávací programy. Ty vymezují povinný obsah, rozsah a podmínky vzdělávání a jsou závazné pro tvorbu školních vzdělávacích programů.

Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (RVP PV) vymezuje hlavní požadavky, podmínky a pravidla pro institucionální vzdělávání dětí předškolního věku. Je základním východiskem i pro přípravu vzdělávacích programů pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami, ať už jsou tyto děti vzdělávány v běžné mateřské škole, či v mateřské škole zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona. Rámcové cíle a záměry předškolního vzdělávání jsou pro vzdělávání všech dětí společné. Při vzdělávání dítěte se speciálními vzdělávacími potřebami pedagog zahrnuje do svých vzdělávacích strategií podpůrná opatření. Zpracování individuálního vzdělávacího plánu (dále jen IVP) jako jedno z podpůrných opatření je velmi důležité a potřebné.

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZV) navazuje svým pojetím a obsahem na RVP PV, vymezuje vzdělávací obsah – očekávané výstupy a učivo a specifikuje úroveň klíčových kompetencí, jíž by měli žáci dosáhnout na konci základního vzdělávání. Pro žáky s lehkým mentálním postižením umožňuje modifikaci vzdělávacího obsahu, na tzv. minimální doporučenou úroveň očekávaných výstupů v rámci podpůrných opatření, které jsou obvykle na nižší úrovni než odpovídající očekávané výstupy daného vzdělávacího oboru. Tyto uvedené výstupy jsou vodítkem pro případné úpravy výstupů IVP pro žáka na základě doporučení školského poradenského zařízení a žádosti zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka.

Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělávání základní škola speciální (RVP ZŠŠ), navazuje svým pojetím na minimální doporučenou úroveň očekávaných výstupů upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením. Stanovuje cíle vzdělávání žáků a vymezuje podmínky pro speciální vzdělávání žáků se středně těžkým mentálním postižením, těžkým mentálním postižením a souběžným postižením více vadami. Vymezuje vzdělávací obsah – očekávané výstupy a učivo na úrovni, kterou by si žáci v průběhu základního vzdělávání měli osvojit. RVP ZŠS obsahuje dva díly, které jsou zpracovány podle stupně mentálního postižení žáků a jsou navzájem plně prostupné. Díl I – Vzdělávání žáků se středně těžkým mentálním postižením. Díl II – Vzdělávání žáků s těžkým mentálním postižením a souběžným postižením více vadami
 

Vzdělávání dětí a žáků s PAS 

Vzdělávání dětí a žáků s PAS je posuzováno školským poradenským zařízením, které posoudí speciální vzdělávací potřeby dítěte a stanoví míru podpůrných opatření. Doporučení ŠPZ je vypracováno vždy v zájmu dítěte a žáka, specifikuje stupeň podpory a konkrétní podpůrná opatření.

Mateřská škola -  může na základě žádosti zákonného zástupce a Doporučení ŠPZ přijmout dítě s PAS jako žáka se speciálními vzdělávacími potřebami.  

Mateřská škola, třída zřízená dle §16 odst. 9 – vzdělává na základě žádosti zákonného zástupce a Doporučení ŠPZ děti s PAS, které potřebují poskytnutí podpůrných opatření od druhého až pátého stupně.  

Přípravná třída základní školy – je určena dětem s PAS, kterým byl udělen odklad povinné školní docházky a budou pokračovat v docházce v základní škole. I zde je možné poskytnout podpůrné opatření 2. až 5. stupně. 

Přípravný stupeň základní školy speciální – poskytuje přípravu na vzdělávání v základní škole speciální dětem s PAS se souběžným středně těžkým a těžkým mentálním postižením. Do třídy přípravného stupně základní školy speciální lze zařadit dítě od školního roku, v němž dosáhne 5 let věku, do zahájení povinné školní docházky (s podpůrnými opatřeními 2. až 5. stupně).  

Základní škola – přijímá žáky s PAS na základě žádosti zákonného zástupce s Doporučením ŠPZ formou individuální integrace. V základní škole se vzdělává zpravidla žák bez mentálního postižení nebo s dg. lehkým mentálním postižením se stanovenou mírou podpůrných opatření od druhého do pátého stupně podpory. 

Základní škola speciální – vzdělává žáky s PAS se souběžným středně těžkým a těžkým mentálním postižením, a to na žádost zákonného zástupce a Doporučení ŠPZ. Vzdělávání v základní škole speciální má deset ročníků. Žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami může ředitel školy ve výjimečných případech povolit pokračování v základním vzdělávání do konce školního roku, v němž žák dosáhne dvacátého roku věku, v případě žáků s těžkým mentálním postižením, žáků s více vadami a žáků s autismem pak se souhlasem zřizovatele do dvacátého šestého roku věku. 

V případě určení typu základní školy bývá rozhodujícím faktorem míra rozumových schopností. U žáků s PAS je velmi důležité posoudit úroveň rozumových schopností v kontextu jejich celkové funkčnosti (míra adaptivity, úroveň sociálního chování, organizačních schopností apod.).  

👉 Přečtete si také Kam zařadit dítě s PAS? Do běžného, nebo speciálního vzdělávacího proudu?