Terapie

NLP aneb když něco zní tak vědecky a stojí to tolik peněz, tak to musí fungovat. Nebo ne? 

Dorozumívat se mluvenou řečí považujeme často za samozřejmou schopnost, jsou však děti i dospělí, kteří z nejrůznějších důvodů mluvenou řečí komunikovat nemohou, nebo jen v omezené míře. I u nich však není potřeba dorozumívat se s ostatními umenšena a komunikace je pro ně stejně důležitá jako pro kteréhokoliv člověka. Proto se využívají náhradní způsoby komunikace, díky kterým můžou nemluvící osoby vyjádřit to, co se obvykle vyjadřuje mluvenou řečí. Pro komunikaci lze zvolit jak metody s pomůckami (předmětové karty, fotografie, karty, písmo apod.), tak metody bez pomůcek.

V druhé části článku se zaměříme na metody AAK s pomůckami, na konkrétní komunikační softwary – na jejich srovnání i na možnosti, jak na ně získat finanční příspěvek. 

Deficity ve vývoji řeči u dětí s poruchou autistického spektra (PAS) jsou často první příčinou obav rodičů. Opožděný vývoj řeči není u dětí s autismem totiž ničím neobvyklým – studie ukazují, že přibližně 40 až 60 % dětí s PAS má opožděný nástup mluvené řeči. Některé děti s autismem mohou začít mluvit později než jejich vrstevníci, zatímco u jiných mohou obtíže s používáním řeči k efektivní komunikaci přetrvávat až do dospělosti​. Ve 20–30 % případů u dětí s PAS nastane regres, což je ztráta napodobování řečových schopnost, nejčastěji se tak děje mezi 18.–22. měsícem věku dítěte.

Britský model PBS Team Teach je určený zejména pedagogům, kteří pracují s žáky s chováním náročným na péči či na podporu. Intervence zvaná PBS neboli podpora pozitivního chován.

V tomto článku chci normalizovat autostimulační chování neboli stimming a také autistické stimulační hračky. Stimming je ve skutečnosti činnost, kterou vykonáváme v jisté míře všichni, abychom se uklidňovali při nadměrné vnější stimulaci. Přistihli jste se například někdy, že si nudou nebo kvůli frustrací klepete nohou? Pak se mohlo jednat právě o stimming.

Váhání a cesta k psychoterapii pro rodiče (dítěte s autismem). Psychoterapie už není tak sprosté slovo, jako snad dříve bývalo. Mít terapeuta už není mezi lidmi tolik vnímáno s rovnítkem být blázen. Vnímám, že je to to stále běžnější a je to moc dobře.

V posledních letech se setkáváme s informací, že pomocí HBOT lze léčit či zmírňovat projevy autismu. Jsou ale tato tvrzení vědecky podložena a je metoda prokazatelně účinná? Na tuto otázku by se dalo jedním slovem odpovědět - ne. V tomto článku se však pokusíme přiblížit terapii podrobněji.   

Jednou z efektivních metod práce s lidmi s poruchou autistického spektra je Video Modeling. Jedná se o formu učení dovedností či formování chování prostřednictvím sledování a napodobování videa. Používá se pro získání nových dovedností nebo upevnění stávajících.

LEGO klub není v pravém slova smyslu terapií. Klub je veden za přítomnosti terapeuta, což umožňuje dodávat klubu i terapeutický rozměr.

Terapie zaměřená na řešení (známá také jako SF terapie – solution focused therapy, či SFBT – solution focused brief therapy) je jeden z postmoderních systemických přístupů. Tento text nabídne stručné představení tohoto terapeutického směru. 

V prosinci 2022 vydali odborníci klinické doporučené postupy (KDP) pro časný záchyt, diagnostiku a terapii poruch autistického spektra (PAS). Vznikl tak dokument, který má sloužit jak lékařům, tak psychologům, ale přínosný může být i pro speciální pedagogy, rodiče nebo pečovatele.

Stala jsem se pečující osobou. Kromě toho, že jsem máma jako každá jiná, mám u svého syna „nadúvazek“. Můj chlapeček vyžaduje trochu víc péče, než je u dětí jeho věku obvyklé. Vzala jsem to od začátku poctivě a zodpovědně, možná i trochu víc, než je zdrávo. A ono mě to dohnalo. Ocitla jsem se v situaci, kdy mi docházel dech. Pomalu ale jistě. Opouštěla mě síla a energie, chtěla jsem dávat, ale bylo stále méně, z čeho brát. Uvědomila jsem si, že do obnovitelného zdroje mám dost daleko.

Přinášíme Vám rozhovor se Zuzanou Koch, zakladatelkou prvního ESDM střediska v ČR, ve kterém pracují hravou formou s dětmi s PAS. V únoru 2022 otevřela první středisko v České republice, ve kterém se při léčbě dětí s PAS využívají metody rané intervence podle Early Start Denver Modelu (ESDM). Se svými dvěma kolegyněmi se zde věnují práci s dětmi ve věku od 12 měsíců až po předškoláky. Více o této, v českém prostředí zatím poměrně málo známé, metodě si můžete přečíst v následujícím článku, který je doplněný také o postřehy z ESDM terapie. 

Early Start Denver Model (ESDM)  řadíme mezi na důkazech založené terapeutické metody rané intervence. Vychází z Denverského modelu, který byl navržený v 80. letech psycholožkami Sally Rogersovou a Geraldine Dawsonovou v USA. Model byl dále zdokonalován a byly do něj integrovány prvky aplikované behaviorální analýzy a prvky z tréninku základní reaktivity (Pivotal Response Training), a to tak aby metoda vyhovovala dětem v kojeneckém a batolecím věku. Tímto způsobem na počátku 21. století vznikla metoda ESDM, která je vytvořená speciálně pro děti, které mají již stanovenou diagnózu poruchy autistického spektra (PAS) nebo u nich existuje podezření na autismus. Zároveň je vhodná i pro děti s opožděným vývojem řeči či vývojovou poruchou jazyka (dysfázií).  

Do střediska osobní asistence (dále jen OA) jsem nastoupila na začátku února roku 2020. Na pozici koordinátorky OA jsem dostala na starost klienty s PAS ve věkové skupině 2-7 let. Což kopíruje stejnou věkovou kategorii ve Středisku včasné intervence. Proto mi přišlo logické, abych se na počátku mé práce seznámila s kolegy z tohoto střediska. K tomu mně inspirovala i má předchůdkyně, která kromě úvazku v OA, měla nižší úvazek také v v rané péči.

Po zjištění synovy diagnózy PAS, ve věku 2 let a 4 měsíců, se k nám dostala nejrůznější doporučení na přístupy, jak se synem nadále pracovat. Mezi velkým množstvím směrů také padla zmínka o Aplikované behaviorální analýze (ABA). Do té doby jsem netušila, co ABA přesně znamená.

Hru vnímáme jako primární aktivitu dětí, která patří mezi hlavní a nejdůležitější činnost v jejich každodenním životě. Hra úzce souvisí s procesem učení a je jedním ze základních prostředků výchovy a vzdělávání. Jedním z pedagogických cílů je aktivní zapojení dítěte do hry. Velmi dobrým prostředkem k učení hrou jsou deskové hry.

Záměrem článku je přiblížit zvláštní formu pomoci dětem s autismem – prostřednictvím interakce s kočkou, kterou nazýváme felinoterapie. Vycházím při tom ze svých profesních zkušeností a pozorování při práci s velkým počtem dětí s PAS a mým „kočičím týmem“ za více než sedm let.

V tomto textu bychom rádi ukázali, jak postupovat, aby se podařilo rozvinout vyjadřovací schopnosti u malého dítěte s PAS, které dosud s okolím nedokáže efektivně komunikovat. Vysvětlíme si, co je potřeba rozmyslet před samotným učením i jak trénink komunikace probíhá v praxi. Uvedené postupy se týkají práce s dětmi neverbálními, ale i s dětmi, u nichž stávající verbální produkce neplní funkci sdělení.

Dobrý intervenční program Aplikované behaviorální analýzy vychází a je založen na jejích vědeckých poznatcích. Program se vždy zaměřuje na individuální potřeby dítěte s cílem zlepšení kvality jeho života. Proto v případě intervenčních programů pro děti s PAS je základem osvojení takových dovedností, které povedou k jeho samostatnému a co nejméně závislému životu na ostatních.

Z jakého směru jako terapeuti vycházíme, se neukazuje jako zásadní pro to, aby byla terapie klientovi užitečná. Více záleží na osobnosti terapeuta a schopnosti vytvořit dobrý vztah s klientem. Také víme, že není jeden způsob terapeutické práce, který by vyhovoval všem klientům a všem potížím. Psychoterapeutická integrace se snaží nabídnout překročení limitů jednotlivých směrů.

Skupinová psychoterapie se primárně zaměřuje na oblast interpersonálních vztahů a oblast sociálních dovedností. Někdy je vhodnější než individuální psychoterapie. Dítě se mnohem více projeví v chování a vnějších projevech než verbalizací a introspekcí. Dospívající zase mohou těžit ze sdílení zkušeností a získání zpětné vazby nejen od terapeutů, ale hlavně od svých vrstevníků.

KBT je jedním z nejvíce využívaných terapeutických směrů při práci s klienty s PAS, i díky své široké komplexnosti a možnostem ovlivnit většinu psychických jevů či poruch, s nimiž se klienti s autismem a jejich okolí setkávají. Metod KBT tak využíváme při nácvicích sociálních a komunikačních dovedností, prací s úzkostným/depresivním prožíváním, fobiemi, poruchami příjmu potravy apod.

Děti s PAS mívají obtíže správně vyhodnotit určité situace a přizpůsobit konkrétní situaci své chování. O chování je třeba s dětmi mluvit a vysvětlovat, popisovat, modelovat. Vedle slovního rozboru situace můžeme využít metodu rozkreslování sociálních situací. Formou jednoduchých příběhů, „komiksů“, dětem předložíme několik způsobů konání v různých situacích.

Díky básním a písním mimo jiné navazujeme přirozený emoční vztah s druhými (např. pomocí sociálních hříček typu „paci paci“. S básničkami se většinou pojí i rozvoj jemné motoriky v podobě užívaných jednoduchých gest, která sama o sobě nesou význam a jednoduše odkazují na konkrétní básničku. Říkadly lze také motivovat k činnostem. - Důvody, proč by se o básničky neměly děti s PAS ochuzovat

Nejdůležitějším hybatelem spolupráce je vztah mezi terapeutem a klientem. Osvědčuje se mi, když se s dětmi s autismem nejdříve seznamuji skrze jejich zájmy. Pomyslné plusové body například získám, když vím, co je Minecraft. Často si i na našich setkáních najdeme společnou činnost, na kterou se oba těšíme a která pomáhá budovat vzájemnou důvěru.

Úspěšně zvládnuté sebeobslužné dovednosti dětem přinášejí vyšší míru samostatnosti. Ta posiluje nejen jejich sebevědomí, ale otevírá jim i cestu k většinové společnosti, neboť jim umožňuje zapojit se mezi vrstevníky a nepůsobit „nepatřičně“. Nácvik sebeobsluhy tedy není dobré podceňovat.

„Důležité v systemické terapii je problém neodsuzovat, ale rozebrat ho, zmapovat, vysvětlit, popsat. Na systemické terapii mám ráda, že nediagnostikuje. Je to spíše o zkoumání, co je pod problémem a z čeho vzešel.“ - říká terapeutka Mirka Pravdová. Přečtěte si celý článek, který popisuje také o konkrétní příklady, jak může systemická terapie lidem na spektru pomoci.

„My se s ABA ráno probouzíme a večer usínáme. Na jedné straně jsem se sžila s tímto programem tak, že si vlastně ani nedovedu představit, že by naše dny měly vypadat jinak. Na straně druhé jsem ale někdy ze všeho velmi unavená a opakující se mandy mého synka bych nejraději vypnula ovladačem. V takových situacích si ale vždy připomenu, jaké pokroky už můj syn dokázal udělat."

Person centred approach (PCA) terapie se v českém prostředí překládá nejčastěji jako přístup zaměřený na člověka či na člověka zaměřená terapie. Důležitou roli při ní hraje vztah terapeuta a jeho klienta, kterého by měl přijímat bezpodmínečně a upřímně. A pomáhat klientovi porozumět svým pocitům a získat moc nad svým životem.

„Hraní počítačových her se stalo pevnou součástí života mnoha mých klientů, pomáhá jim s ventilací stresu i se začleňováním do školního kolektivu, může jim také pomáhat s učením komunikačních a sociálních dovedností. Hraní videoher používám ve své terapeutické praxi od samého začátku, tedy od roku 2010, a jako terapeut s ním mám velice pozitivní zkušenosti."

V rámci ABA se u klientů učí a rozvíjí základní dovednosti jako je pozornost, rozumění a následování jednoduchých pokynů a napodobování. Ale i komplexní dovednosti jako je čtení, rozvoj řeči a porozumění vlastním emocím. Při učení se jednotlivé dovednosti rozdělí na malé části (proběhne tzv. analýza dovednosti), kdy každá část se učí po malých krůčcích zvlášť, až do zvládnutí celé dovednosti. Součástí článku je i video ukázka z praxe.

O využití ABA při práci s dětmi s PAS se začalo nejintenzivněji mluvit po experimentální studii doktora I. Lovaasa v r. 1987. Ve výzkumu porovnával dvě skupiny dětí, u nichž aplikoval různou míru intervence. Výsledky podporují tvrzení, že intenzivní intervencí je možné výrazně snížit symptomy PAS.

Výměnný obrázkový komunikační systém (dále jen VOKS) je alternativní (náhradní), případně augmentativní (podporující a doplňující) způsob komunikace. Jeho principy jsou pro žáky velmi rychle osvojitelné, je vysoce motivující, redukuje nevhodné chování a je dobře využitelný ve škole, doma i na veřejnosti.

Logopedická terapie u dětí s autismem je náročná činnost, pro kterou je nutné mít odborné znalosti i osobnostní předpoklady. Celou terapii znesnadňují narušené sociálně-emoční dovednosti dítěte, které se podílejí na každodenním spontánním učení již od batolecího věku. Pro rozvoj komunikace je klíčové zahájit logopedickou intervenci včas – v období plasticity dětské centrální nervové soustavy.

V situaci, kdy Kláru rozladilo, že jí její kamarádka ze školy nebere telefon, na jednu z takových linek zavolala. Hned v úvodu řekla, že je autistka, a začala mluvit o tom, co ji rozzlobilo. Díky pracovnici krizové linky, která se zaměřila na zklidnění jejích emocí a práci s tělem, se Klára během půl hodiny uklidnila, její stav neeskaloval do záchvatu a měla i plán, co bude dělat dál.

Podpůrné skupiny jsou založené na vzájemné pomoci a podpoře svých členů. Člověk pomoc přijímá a současně poskytuje. Lidé jsou v nich spojeni zkušeností s určitým problémem. Podpůrné skupiny představují účinnou pomoc v situacích, kdy je potřeba se zbavit bezmoci, adaptovat se na změnu podmínek způsobených danou těžkostí, vyrovnat se s problémem nebo nemocí či změnit svou zdánlivě bezvýchodnou situaci.

Rodičům podpůrných skupin v NAUTIS byly položeny tři otázky mapující jejich vstup do skupiny, co jim účast přináší, včetně toho, jak se ve skupině cítí. - „Když člověk zjišťuje, že s podobnými problémy není sám, dává to oporu a dobrý pocit. Zkušenosti druhých rodičů mi rozšiřují obzory a dávají kontext mým vlastním zážitkům a problémům."

Nácviky sociálních a komunikačních dovedností jsou, vzhledem k charakteristickým oslabením poruch autistického spektra, primární terapeutickou intervencí.