Aplikovaná behaviorální analýza a její využití při práci s dětmi s PAS nebo jinými vývojovými poruchami

Aplikovaná behaviorální analýza (ABA) vychází z vědní disciplíny nazývající se behaviorální analýza, což znamená, že aplikovaná behaviorální analýza je věda. ABA není terapií pro děti s poruchou autistického spektra (PAS). Její využití můžeme pozorovat v různých odvětvích, jako je rehabilitace, psychologie, prevence, gerontologie, businnes a jiných. Behaviorální analýza jako věda o chování nám pomáhá pochopit, co je to chování, jak funguje a jak je ovlivňováno podněty z prostředí.

Aplikovaná behaviorální analýza funguje na základě využití následujících principů:

• motivace něco udělat;
• kontrola stimulu, kdy stimul dává podnět, že dané chování bude nebo naopak nebude posíleno;
• posílení - když po určitém chování následuje nějaký příjemný podnět, chování se v budoucnosti bude opakovat;
• trest – když podnět následující po určitém chování způsobí to, že se chování v budoucnosti nebude opakovat;
• vyhasínání – chování, které bylo v minulosti posíleno, už nadále posilováno není a časem „vyhasne“.
  
  

O využití ABA při práci s dětmi s PAS se začalo nejintenzivněji mluvit po zveřejnění experimentální studie doktora Ivara Lovaasa v roce 1987. Ve svém výzkumu porovnával dvě skupiny dětí. Ty z první skupiny měly více jak 40 hodin individuální intervence za týden, zatímco děti z druhé skupiny získaly jen 10 hodin intervence během jednoho týdne. Výsledky Dr. Lovaasa podporují tvrzení, že intenzivní intervencí je možné výrazně snížit symptomy PAS.

V posledních desetiletích vznikaly různé intervence anebo programy využívající principy aplikované behaviorální analýzy:

• Lovaasův program ABA
  Také nazývaný jako „tradiční ABA“ či „DTT – Discrete Trial Teaching“ (do češtiny lze přeložit jako „intenzivní učení“). Tento program využívá intenzivní učení se dovednostem, kde se komplexní dovednost rozdělí na malé kroky a každý krok se učí opakovanými pokusy až do zvládnutí celé dovednosti. 
  
  
• Verbální chování
  V první řadě se soustředí na komunikaci, kterou učí za použití principů ABA a behaviorální teorie jazyka, který vychází z práce B. F. Skinnera. Cílem verbálního chování je funkční používání jazyka. Klade důraz na párování a expresivní složku jazyka.
  
  
• Early Start Denver Model (ESDM)
  Jedná se o včasnou behaviorální intervenci pro děti s autismem ve věku od 12. do 60. měsíců. Tento program včasné intervence integruje vývojově orientovaný model s ověřenými učebními postupy vycházejícími z aplikované behaviorální analýzy (ABA).
  
  
• Pivotal Response Training (PRT)
  Stěžejní trénink zručností, v minulosti též nazývaný Natural Language Paradigm (NLP). Jedná se o behaviorální intervenci, která využívá principy ABA a je založená na hře, jež iniciuje dítě. Neučí jednotlivá chování, ale klíčové oblasti rozvoje dítěte.
  
  
• jiné.
  
  

Doktorka Mary Barbery ve svém podcastu s názvem „What is the Verbal Behavior Approach in Comparison to ABA?“, který můžeme přeložit „Jaký je přístup verbálního chování ve srovnání s ABA?“, vysvětluje rozdíl mezi ABA a přístupem VB – Verbal Behavior. Jak sama říká: „Často se mě lidé ptají, co je lepší, ABA nebo verbální chování?“ Otázku přirovnává k tomu, jako byste se zeptali, co je lepší - náboženství nebo křesťanství? Tyto dvě věci se jednoduše porovnat nedají. Jedno se překrývá s druhým. 

Jednotlivé přístupy vycházející z ABA je potřeba pro každé dítě individualizovat

Aplikovaná behaviorální analýza (ABA) je věda. A programy či intervence, které jsou výše popsané, včetně verbálního chování, využívají principy a techniky aplikované behaviorální analýzy na učení komunikace, her, sociálních, akademických a sebeobslužných dovedností. To znamená, že porovnávat ABA s jakýmkoliv přístupem, který z ABA vychází, nelze. Ale porovnávat DDT (jinak nazývané intenzivní učení) s učením v přirozeném prostředí, nebo DDT s procesem párování, už můžeme. Každá z těchto technik či metod je v něčem jiná, avšak každá je vědecky ověřená jako efektivní přístup využívaný při edukaci dětí s poruchami autistického spektra nebo s jinými vývojovými poruchami. Také se často setkáváme s poznámkami „ABA není pro moje dítě“ nebo „ABA není pro děti s Aspergerovým syndromem“. ABA obsahuje celou škálu technik a metod, které by stejně jako cíle měly být individualizované pro každé dítě. ABA ovlivňuje naše chování a učení, takže je pro každého. Naopak metoda intenzivního učení (DTT) nemusí být pro každého vhodná. Často je tedy přesnější říci, že DTT jako metoda učení není vhodná pro děti s Aspergerovým syndromem. 

Za posledních 13 let práce s dětmi s poruchami autistického spektra jsem pracovala tradičním, Lovaasovým přístupem ABA a přístupem verbálního chování ABA. Byla to výborná praktická zkušenost, neboť jsem si mohla zkusit každý přístup při práci s dětmi a vidět, v čem má každý z nich benefit pro dítě s autismem. Právě VB přístup (verbální chování) spojuje DTT (intenzivní učení) spolu s učením v přirozeném prostředí dítěte, při hře, přičemž klade větší důraz na rozvoj funkční komunikace. Prvotní cíl tohoto přístupu je vytvořit pro dítě motivující prostředí, kde má chuť se učit. Tento proces se nazývá párování. Začátek intervence se soustředí na rozvoj tzv. mandů - požadavků, při kterých učíme dítě, aby si samo vyžádalo, co chce nebo potřebuje, a dítě z tohoto chování profituje.  

Zachytávají a vytvářejí se situace, kdy si dítě žádá předměty, aktivity, které má rádo. Vytvářejí se nové motivátory, ze kterých se stávají první slova ve formě mandů. Dítě se učí v přirozeném prostředí (NET) při aktivitách, které jsou pro něj motivující. Využívají se techniky jako pobídky (promty), při kterých se napomáhá ke správné odpovědi, tvarování, při kterém se dané chování skrze posilňování vytvaruje do požadované topografie, anebo řetězení, kdy se složitější chování učí v jednotlivých krocích. Nejdůležitějším principem je ale posilňování pozitivního chování. Pozitivní chování je každé chování, které chceme vidět i v budoucnu. Intenzivní učení (DTT nebo také ITT) nastupuje poté, co si dítě vytvoří vztah s dospělým. Po dobu intenzivního učení se dítě učí jednotlivá chování (discrete bahavior) metodou bezchybného učení. Metody bezchybného učení umožní dětem nedělat chyby, a tím pádem je pro ně učení se novým dovednostem méně náročné a frustrující. Důležitou součástí celého procesu je generalizace naučeních dovedností a propojení
DTT metody s učením v přirozeném prostředí (NET). Ale nezapomeňte: „Učení má být hrou!“

Když se rodič stává terapeutem

Intenzivní behaviorální program musí být pro každé dítě individuální. Proto jsou jeho cíle stanovené až po důkladném ohodnocení dovedností dítěte v oblastech, jako jsou požadavky, schopnost pojmenovat věci, receptivní porozumění jazyku, hry, sociální dovednosti, echoické chování a jiné. Dalším důležitým aspektem efektivního behaviorálního programu je trénink rodiče, který má možnost své dítě učit při každé volné chvíli. Intenzita behaviorálních programů by měla být mezi 25 – 40 hodinami týdně. I z toho důvodu se rodič stává „terapeutem“ svého dítěte. POZOR! Nemluvíme o 25 – 40 hodinách práce za stolem. Jedná se o množství hodin, kdy dospělý posiluje jakékoli pozitivní chování u svého dítěte, například když se učí obouvat si boty, vyndat věci z myčky a uložit je na správné místo, procházet se v parku bez utíkání, pojmenovat zvířata v ZOO nebo si půjčit hračky na hřišti. Jde o čas, kdy dospělý vytváří situace pro učení nových dovedností, včetně komunikace, a zároveň neposkytuje dítěti příležitost pro nefunkční nebo stereotypní hru.

A ještě na závěr. Osobně jsem se střetla také s otázkou, zda je ABA terapie zlá. V první řadě, ABA není terapie ale věda. Je to něco, co existuje, ať se nám to líbí nebo ne. To, jak se my všichni chováme, učíme novým dovednostem, vychází z poznatků aplikované behaviorální analýzy. Naše chování je ovlivňováno a tvarováno prostředím. Pochvala od šéfa zvýší naší pracovní produktivitu (princip posílení), pokuta za rychlost sníží výskyt porušování předpisů v budoucnosti (trest), sezóna plavek zvýší naši motivaci k dietě (motivace) a podobně. Moje odpověď tehdy zněla: „Je to jako byste řekli, že medicína je zlá. Není, pouze lékař může být nezkušený. A stejné je to s aplikovanou behaviorální analýzou.“

👉 Jak se ABA využívá v praxi? Podívejte se na článek, jehož součástí je i video s ukázkou ABA terapie. 

👉 Další videa se zkušeností rodičů a kazuistiky můžete najít i na webu Centra aplikované behaviorální analýzy (PdF Muni) dostupná jsou na webu také instruktážní videa. 

Publikovaný text je českým překladem článku:

• TRELLOVÁ, Ivana. Aplikovaná behaviorálna analýza a jej využitie pri práci s deťmi s poruchou autistického spektra alebo inými vývinovými poruchami. In: http://srdceautizmu.sk [online]. 22.11.2020 [cit. 15.1.2021]. Dostupné z: http://srdceautizmu.sk/existuje-aba-terapia/?fbclid=IwAR1xcRJfOO1UVghNIJCxV55UZbP8F72mhUpM0ijU-24QkNEeCBKEh8vv3L8#more-839

Jeho autorce, Mgr. Ivaně Trellové, BCBA děkujeme za laskavý souhlas se zveřejněním textu na webovém portálu AutismPort.