ABA - ukázka z praxe


ABA je věda o lidském chování. Její počátky se datují do 30. let minulého století. V roce 1938 americký psycholog Burrhus Frederic Skinner publikoval knihu s názvem Chování organismů (The behavior of organisms). V knize popisuje Skinner proces učení, kdy se člověk učí z následků svého chování. Jeho chování podmiňují různé vlivy, tzv. operanty. Skinner došel k zásadnímu zjištění, že pokud je nějaké chování odměněné, tak existuje vyšší pravděpodobnost, že se toto chování bude opakovat.
 

ABA jako vědecky podložený přístup se zabývá podrobnou analýzou chování a zkoumá vztah mezi chováním a prostředím. Vychází z poznatku, že chování jedince je ovlivněno prostředím, kam řadíme okolnosti, které nastávají před a po chování (tzv. ABC model). ABC model tvoří základ pro analýzu chování. A označuje antecedent („předchůdce“, tedy to, co se stalo před chováním), B chování („behavior“) a C konsekvenci („consequence“, tedy to, co následuje po chování). Mezi techniky a principy, které používá ABA, patří motivace, kontrola stimulem, posilnění, vyhasínání, intenzivní učení (intensive table teaching, ITT), učení v přirozeném prostředí (Natural Environment Teaching, NET), prompty (dopomoc), tvarování a řetězení.


Uplatnění při učení se základním i komplexním dovednostem

Intervence založená na principech ABA je v současné době uznávaná jako bezpečný a efektivní přístup používaný při výchově a vzdělávání dětí s PAS. V rámci ABA se u klientů učí a rozvíjí základní dovednosti jako je pozornost, rozumění a následování jednoduchých pokynů a napodobování. Ale i komplexní dovednosti jako je čtení, rozvoj řeči a porozumění vlastním emocím. Při učení se jednotlivé dovednosti rozdělí na malé části (proběhne tzv. analýza dovednosti), kdy každá část se učí po malých krůčcích zvlášť, až do zvládnutí celé dovednosti. 


Generalizace

Generalizace neboli zevšeobecnění všech naučených dovedností je nedílnou součástí programu ABA. V praxi generalizace znamená, že dítě umí dovednost použít na různých místech, s různými lidmi a s využitím různých věcí. Například dítě si dokáže říct o žádanou věc (např. pití) doma, ve školce, na hřišti, rodinnému příslušníku, pedagogovi, cizí osobě, ve dne, v noci apod. V rámci verbálního projevu dítě ví, že „noha” může být součástí jeho těla i těla druhé osoby, může být malá (noha miminka) nebo velká (noha dospělé osoby), plastová (u panenky), dřevěná (stolu). Stále je to noha, i když jde o slepici, psa nebo stonožku apod. 

Dovednost dítěte je v program ABA považována za zvládnutou až v momentě, kdy máme jistotu, že dítě danou dovednost zvládá použít v různých prostředích, s různými lidmi a s různými pomůckami. Zároveň také dítě ví, kdy a jak má danou dovednost použít, a kdy nikoliv.

Ve video ukázce je znázorněno učení generalizace již zvládnuté dovednosti



👉 Více informací o ABA terapii se dozvíte zde. 

Zdroje

Názory

Napsat svůj názor:

Vážíme si každého vašeho názoru. Vyhrazujeme si právo na nezveřejnění.

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.

Tento web používá k chodu cookies.