ABA

Do střediska osobní asistence (dále jen OA) jsem nastoupila na začátku února roku 2020. Na pozici koordinátorky OA jsem dostala na starost klienty s PAS ve věkové skupině 2-7 let. Což kopíruje stejnou věkovou kategorii ve Středisku včasné intervence. Proto mi přišlo logické, abych se na počátku mé práce seznámila s kolegy z tohoto střediska. K tomu mně inspirovala i má předchůdkyně, která kromě úvazku v OA, měla nižší úvazek také v v rané péči.

Po zjištění synovy diagnózy PAS, ve věku 2 let a 4 měsíců, se k nám dostala nejrůznější doporučení na přístupy, jak se synem nadále pracovat. Mezi velkým množstvím směrů také padla zmínka o Aplikované behaviorální analýze (ABA). Do té doby jsem netušila, co ABA přesně znamená.

Dobrý intervenční program Aplikované behaviorální analýzy vychází a je založen na jejích vědeckých poznatcích. Program se vždy zaměřuje na individuální potřeby dítěte s cílem zlepšení kvality jeho života. Proto v případě intervenčních programů pro děti s PAS je základem osvojení takových dovedností, které povedou k jeho samostatnému a co nejméně závislému životu na ostatních.

„My se s ABA ráno probouzíme a večer usínáme. Na jedné straně jsem se sžila s tímto programem tak, že si vlastně ani nedovedu představit, že by naše dny měly vypadat jinak. Na straně druhé jsem ale někdy ze všeho velmi unavená a opakující se mandy mého synka bych nejraději vypnula ovladačem. V takových situacích si ale vždy připomenu, jaké pokroky už můj syn dokázal udělat."

V rámci ABA se u klientů učí a rozvíjí základní dovednosti jako je pozornost, rozumění a následování jednoduchých pokynů a napodobování. Ale i komplexní dovednosti jako je čtení, rozvoj řeči a porozumění vlastním emocím. Při učení se jednotlivé dovednosti rozdělí na malé části (proběhne tzv. analýza dovednosti), kdy každá část se učí po malých krůčcích zvlášť, až do zvládnutí celé dovednosti. Součástí článku je i video ukázka z praxe.

O využití ABA při práci s dětmi s PAS se začalo nejintenzivněji mluvit po experimentální studii doktora I. Lovaasa v r. 1987. Ve výzkumu porovnával dvě skupiny dětí, u nichž aplikoval různou míru intervence. Výsledky podporují tvrzení, že intenzivní intervencí je možné výrazně snížit symptomy PAS.