Máte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám
Máte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám
Básniček, písniček a říkadel je bezpočet a jejich existence v dospělém, ale především dětském světě má mnoho významů. Učí nás mnoha dovednostem, jako například přirozenému frázování. Opakující se plynulý rytmus napomáhá při dýchání, výrazná intonace uklidňuje, rýmy podporují paměť.
Texty zlepšují a fixují správnou výslovnost, sluchové rozlišení jednotlivých hlásek či hláskových skupin (NÁM x VÁM x MÁM, DI x DY atd.). Rozvíjí slovní zásobu, hudební frázování, cit pro rytmus a tanec. Díky básním a písním také navazujeme přirozený emoční vztah s druhými (např. pomocí sociálních hříček typu „paci paci“, „vařila myšička kašičku“). S básničkami se většinou pojí i rozvoj jemné motoriky v podobě užívaných jednoduchých gest, která sama o sobě nesou význam a jednoduše odkazují na konkrétní básničku. Dítě, které si tak slovně nedokáže říci, si pak jednoduše ukáže gestem (zatleská, ukazováčkem „uvaří“ kaši na dlani apod.). Říkadly lze také motivovat k činnostem. Uklidňuje nás, pokud dosáhneme souladu rytmu a rýmu, harmonie v opakování se jednotlivých veršů nebo i celých slok (např. refrény v písních). Říkanky, stejně jako pohádky, nesou příběh, jsou tedy dějové, nikoliv stavové, což je pro vnímání dětí jednodušší a jim bližší.
Verš a rytmus je pro nás cosi přirozeného a je škoda o toto ochudit děti, které si básničky nepamatují, nerozumí textu nebo potřebují při pochopení použít více kanálů, než je pouze ten založený na slyšeném textu a jeho následné reprodukci. Existuje ale jednoduchý návod, jak na to, aby písničky a básničky byly co nejsrozumitelnější, a jak je přiblížit dětem s PAS.
Pro podporu zapamatování textu a jeho zpětné vybavení je dobré dětem s PAS básničky jednoduše předkreslit. Děti si pak básničky pomocí obrázků samy přečtou, lépe si je uchovávají v paměti, snadněji je reprodukují. Lépe jim také můžeme demonstrovat, o čem básnička pojednává, jak jdou jednotlivé verše/sloky za sebou. Lze si rozkreslit jakoukoliv básničku či písničku a vytvořit si svůj vlastní zpěvník nebo knihu oblíbených básniček.
Básničku je dobré si rozdělit po verších (či na slova – podle toho, co je pro dítě nejlepší) a převést do obrazové podoby. Ideálně na jeden list, ten zalaminovat a společně s dětmi podle něj zpívat, přednášet. Pro lepší orientaci v textu můžeme dětem ukazovat prstem jednotlivé obrázky. Zachovat obrázky v podobě stránky má ještě tu výhodu, že děti učíme procesu „čtení“ – ukazujeme jim, že se čte zleva doprava a shora dolů. Pod obrázky je vždy dobré zachovat i text písničky/básničky. Děti se tak vedle obrázku učí vnímat psanou podobu textu a jeho informační obsah.
Takto rozkreslené písničky a básničky lze jakkoliv kopírovat, stříhat, vymalovávat. Dětem, které text písničky již znají, můžeme dát „za úkol“, aby z jednotlivých obrázků složily celou písničku. Případně zdatným dětem můžeme písničku napoprvé zpívat pomalu a děti mohou skládat text intuitivně podle obrázků tak, jak si myslí, že by obrázky mohly jít za sebou.
Z počátku je určitě dobré vybírat si jednodušší básničky a písničky a malovat je lineárně včetně toho, co se v písničce opakuje – v obrázcích tedy vidíme přesně to, co se v textu objevuje. Pokud se např. v písničce něco opakuje, jsou zopakovány i obrázky. Nemusíme tedy v textu/v obrázcích „skákat“ a „vracet se“ tam, kde se text opakuje. U dětí, které už s touto metodou pracují delší dobu a zvládnou složitější písničky, můžeme počítat s obeznámenějším zpěvákem, který je schopen se v textu vracet. Vyžaduje to po dětech základní orientaci v textu, musí si text lépe pamatovat, obrázky jim slouží skutečně pouze jako podpora.
Aby děti písnička či básnička bavila, musí je především zaujmout melodie a obsah. Proto si můžeme vytvořit knihu či zpěvník šitý na míru našemu dítěti/našim dětem. Dítě si také text může samo namalovat, pokud bude chtít a pokud mu jeho malířská zdatnost dovolí. Obrázky lze i v případě vlastní tvorby dítěte opatřit textem a pak je jedno, zda je obrázek dostatečně „čitelný“. Důležité je, aby dle něj bylo dítě schopno úspěšně pracovat (zpívat, přeříkat básničku).
Obrázky a tedy i podoba nakreslené písničky/básničky se budou od sebe lišit i tím, zda chceme děti podpořit ve výslovnosti (budeme volit raději vizualizaci jednotlivých slov) či v porozumění textu (vizualizace se bude zaměřovat na klíčová slova a významové celky – verše, věty). Při rozkreslování ale musíme respektovat přirozený rytmus řeči, nedělit verše uprostřed slova nebo násilně nerozdělovat význam vět. Lépe je proto pracovat s větším či menším počtem okének na řádku než porušit rytmus básně/písně.
(Text lze v pozměněné verzi nalézt také v publikaci Řeklo jaro létu vydané v nakladatelství Pasparta v roce 2017.)
Názory