Snoezelen – terapeuticko-relaxační místnost nejen pro děti s autismem

Snoezelen neboli multisenzorická místnost je navržená tak, aby v ní bylo možné relaxovat a zároveň stimulovat smysly pomocí světla, zvuku, vůní a textur. Cílem Snoezelenu je nabídnout návštěvníkům, často lidem se specifickými potřebami, prostor, kde se mohou uvolnit a zlepšit své smyslové vnímání i celkovou pohodu. Pobyt v těchto prostorách je přínosný také pro děti s autismem, protože jim nabízí bezpečné, předvídatelné a podnětné prostředí, kde mohou prozkoumávat, relaxovat a rozvíjet své smysly. Je také doloženo, že tato metoda má pro děti s poruchou autistického spektra pozitivní přínosy. Podporuje například jejich rozvoj v oblasti sociálních a komunikačních dovedností, napomáhá ke snížení výskytu agresivního a autoagresivního chování a podporuje schopnost koncentrace a delšího setrvání u jedné aktivity.

Snoezelen místnost se v listopadu 2023 otevřela také v Centru odlehčovacích služeb v pražských Kunraticích. Snoezelen zde navštěvují jejich klienti, tedy děti a dospívající od 3 do 18 let. „Prozatím nepozorujeme, že by pro někoho pobyt v místnosti nebyl vhodný. Máme zde různé skupinky, ve kterých jsou jak děti s těžší formou poruchy autistického spektra, tak děti s lehčí formou, které navštěvují běžné základní školy. Zatím se tam všem dětem moc líbí a rády by chodily častěji,“ popisuje Michaela Danešová, ředitelka centra odlehčovacích služeb v Kunraticích.

Do budoucna se nebrání ani rozšíření terapie pro další věkové kategorie. Snoezelen místnosti totiž nejsou určeny pouze dětem, navštěvují je také dospělí včetně osob s autismem, mentálním nebo fyzickým postižením, demencí nebo jinými specifickými potřebami. Multisenzorické místnosti tak vznikají při základních, středních i mateřských školách, při denních stacionářích a trendem je zřizování těchto místností také v kancelářích pro firmy.

V jakém počtu a s kým Snoezelen navštěvovat

V Kunraticích chodí děti s autismem do místnosti ve skupinách po třech. Společně s nimi zde bývají dva proškolení průvodci neboli lektoři. Kromě skupinové návštěvy je možné využívat i individuální lekce, kde je na jedno dítě přítomný jeden průvodce. Některé větší místnosti pak navštěvují i skupinky čítající 10 až 15 lidí. „To pro naši cílovou skupinu není vhodné. I ty tři děti nyní vnímáme jako maximum,“ vysvětluje ředitelka odlehčovacího centra.

Rodiče se pobytu v místnosti nemusejí účastnit. „Jsme obecně raději, když jsou děti v místnosti bez rodičů, protože rodič mnohdy působí jako rušivý element. Děti často fungují odlišně, když s nimi rodič není,“ dodává Michaela Danešová. Rodiče ale mají možnost nahlédnout do místnosti v rámci dne otevřených dveří a stejně tak na začátku lekcí. Pokud má některé z dětí obtížnější adaptaci, je možné, aby rodič docházel na první lekce a poté se oddálil nebo postupně zkracoval dobu, po kterou dítě v místnosti doprovází.  

„Vždy po lekci (5 až 10 minut) probíhá setkání lektora s rodičem, ve kterých zhodnotíme uplynulou lekci a naplánujeme další cíle na následující setkání. Rodič má po každé lekci určitou zpětnou vazbu,“ popisuje postupy v centru odlehčovacích služeb jeho ředitelka.

Lekce v Kunraticích trvají 45–50 minut, v časovém intervalu 1x týdně. První pobyty bývají většinou kratší a postupně se protahují až na celkových 50 minut, což je doporučená maximální délka jedné lekce. Délka pobytu v místnosti se však běžně odvíjí od individuálních potřeb jedince.

Jak může vypadat lekce v Snoezelen místnosti?

Snoezelen není jen o pobytu v místnosti s relaxačními prvky, děti zde mohou absolvovat i řadu zajímavých aktivit, které podporují především rozvoj a propojení smyslů. Nezapomíná se také na aktivity pro rozvoj jemné a hrubé motoriky. „Každá lekce u nás má tematické zaměření, které celou lekci propojuje. Měli jsme například téma ptáci, aktivity se pak s tímto tématem pojily. Děti viděly tematické obrázky, zvuky, tvořili jsme hnízda a podobně,“ popisuje vedoucí odlehčovacího centra.  

Jednotlivé lekce mohou probíhat odlišně, obvykle ale mají stanoveny pevné body, které se pokaždé opakují. V Kunraticích například na děti nejprve čeká zahajovací rituál – na schodišti je vyrobená dlouhá kuličková dráha a na zahájení činnosti si do ní děti samy vhodí kuličku. První je tedy na řadě stimulace sluchu. Už cestou do místnosti je pro děti připravená překážková dráha, tunel odvahy, taktilní sprchy a jiné zážitkové aktivity, které jsou přizpůsobené danému tématu.

Ve Snoezelenu už na děti čekají pomůcky na předem zvolené téma.

„Pokud se jedná o skupinku, tak si je bereme postupně k jednotlivým stanovištím, kde s nimi plníme dané úkoly nebo sledujeme videa, posloucháme zvuky a podobně. Pokud je to individuální lekce, tak s klientem přecházíme postupně od jednoho stanoviště k druhému,“ popisuje ředitelka.

Na konci lekce pak na děti čeká ukončovací rituál. „Při něm si řekneme, jak se nám to dnes líbilo, poté si plácneme a je konec,“ dodává. Pobyt ve Snoezelenu, respektive jeho zahájení a ukončení, je také zahrnuto v rámci obrázku do režimové knihy. V místnosti se pracuje nejčastěji za tlumeného světla, není nutné jej ale mít celou dobu, na některé aktivity či na odchod z místnosti se zapíná klasické osvětlení.

Jaké jsou výsledky pobytu v multisenzorické místnosti

„Pro děti je to nyní jistota v podobě již známého prostředí a dokáží v místnosti relaxovat. Nejsem ale schopná říct, jestli pobyty v místnosti už mají nějaký konkrétní přínos ve smyslu, že by se dítě například výrazně zklidnilo nebo se u něj zmírnilo chování náročné na péči. Na takovéto zhodnocení budeme potřebovat delší dobu a uvědomění si, že na dítě působí více vnějších faktorů,“ vysvětluje ředitelka.

Z výzkumů vyplývá, že pravidelné návštěvy multisenzorické místnosti mohou přispět u dětí s autismem ke snížení stresu a úzkosti, výskytu agresivního a autoagresivního chování, ke zlepšení smyslového zpracování, koncentrace a ke zvýšení adaptivního chování a celkové subjektivní pohody. Místnosti ve Snoezelenu jsou navíc často koncipovány tak, aby se doplňovaly širší vzdělávací a terapeutické cíle. [1]

Zařizování multisenzorické místnosti

Pokud chtějí mít provozovatelé místnost certifikovanou, musí absolvovat kurz ohledně toho jak ji zařídit a jak s těmito pomůckami následně pracovat. „Určitě může kurz přispět k tomu, aby člověk pochopil, jak celý tento koncept funguje. Na druhou stranu se jedná o finančně nákladnější školení. Myslím, že i základní kurz je dostačující pro to, aby člověk zvládl místnost zařídit. V praxi je pak stejně potřeba, aby si člověk dokázal místnost přizpůsobit tak, aby vyhovovala jak jemu, jakožto lektorovi, tak i klientovi,“ vysvětluje Michaela Danešová.  

Tyto místnosti vznikají i ve školách, v kancelářích a záleží na samotných zřizovatelích, jak moc se dopředu připraví. V některých případech je možné postupovat i intuitivně.

„Záleží na tom, za jakým účelem se Snoezelen zařizuje. Jestli se zde má pořádat terapie, anebo jestli se má jednat o vysloveně volnočasovou aktivitu, tedy jen o místnost, kde se relaxuje. Určitě je ale dobré před zařizováním místnosti mít už nějakou zkušenost, nebo si nechat poradit od osoby, která už ve Snoezelenu pracuje a která dokáže úvodním procesem provést a poradit s výběrem pomůcek,“ popisuje své zkušenosti ředitelka centra. 

V místnosti se používá také řada prvků a pomůcek stimulujících různé smysly. Následující výčet není vyčerpávající, slouží pro ilustraci či inspiraci: 

Pomůcky a prvky pro vizuální percepci: Do této kategorie se řadí především světelné tubusy, lávové lampy, světelná optická vlákna, různě pohybující se reflektory nebo statické projektory, které vytváří na stěny světelné efekty, ale například i velké bublifuky. Kromě větších, finančně náročnější pomůcek, můžeme do místnosti umístit i malé fosforeskující předměty nebo nálepky.

Pomůcky a prvky pro sluchovou percepci: Mezi pomůckami tohoto druhu nalezneme například stereo reproduktory, hudební nástroje a hračky, zvonkohry senzorické stavebnice apod.

Pomůcky a prvky pro taktilní stimulaci: V místnosti je možné shromáždit pomůcky, které poskytují velké množství různých materiálů a povrchů –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ať už jde o různé druhy látek či různě hrubé povrchy, puzzle nebo stavebnice s různými povrchy a tvary. Využívají se také masážní koule nebo válečky pro mírnou tlakovou stimulaci. V rámci Snoezelenu je možné také vybudovat takzvanou haptickou chodbu, kudy klienti prochází a dotýkají se různých materiálů, procházejí skrze závěsy apod. Vhodné je využití hmatových her a hraček, případně relaxačních lehátek z různých materiálů.

Pomůcky a prvky pro čichové vjemy: V rámci navození příjemné atmosféry a uvolnění emočního napětí můžeme použít aroma difuzéry. K aktivnější formě terapie je vhodně využít například aroma hmotu nebo voňavé předměty, které mají často v sobě ještě prvek stimulující další smysly.

„K tomu, jak by měla být zařízená místnost, dospíváme i postupně v průběhu práce s klienty. Ta nás směřuje k tomu, co by bylo potřeba dokoupit, co je naopak méně potřebný prvek, za který už jsme sice utratili peníze, ale nevyužíváme ho, protože děti z nějakého důvodu nezaujal,“ dodává ředitelka odlehčovacích služeb.  

V Kunraticích se zatím z pomůcek nejvíce osvědčil bublinkový válec či dataprojektor, promítající různé motivy, které lze využít tematickým lekcím. Oblíbená je také vodní postel nebo závěsné houpačky či zátěžové pomůcky, jako jsou zátěžové deky nebo zátěžový had.

Další plány se Soezelenem v Kunraticích

Letos poprvé bude centrum v Kunraticích pořádat také Snoezelen letní tábory, na kterých klienti absolvují čtyři lekce za týden. Na otevírání nových Snoezelen lekcí teď v odlehčovacím centru nemají personální kapacitu. Pronájem místnosti dalším službám zatím také neplánují.

„Člověk může být z této místnosti také přestimulovaný, proto do ní nechceme pouštět někoho, kdo s touto metodou nemá zkušenosti a potřebné znalosti. Lekce chceme nechat jen pod vedením proškolených instruktorů,“ vysvětluje Michaela Danešová.

Školení v oblasti Snoezelen:

• Institut Snoezelen-MSE
• 3lobit 

Školení Snoezelen se zaměřením na klienty s PAS:

• Institut Snoezelen - MSE  

👉 Jak mohou vypadat některé Snoezelen místnosti a jaké pomůcky zde do základu pořídili, si můžete přečíst ZDE.