Máte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám
Máte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám
V českém prostředí chybějí výzkumy, které by pojednávaly o vysokoškolských studentech s poruchou autistického spektra (PAS). Je to dáno tím, že problematika inkluzivního vzdělávání u studentů s PAS není na vysokých školách ještě dostatečně ukotvena. Tato skutečnost může být jednou z možných příčin toho, proč studenti s PAS neúspěšně ukončují studium na vysoké škole. S akademickou úspěšností úzce souvisí i oblast informační gramotnosti, která spočívá v komplexní a efektivní práci studentů s informacemi.
Výzkumy bohužel doposud nenabídly ucelené poznatky v oblasti informační gramotnosti ve vztahu ke studentům s PAS. Z praxe a dílčích výzkumů vyplývá, že je žádoucí pro studenty s PAS vytvořit inkluzivní vzdělávací prostředí na základě univerzálního vzdělávacího designu.
Univerzální design (také Design for all – DfA) je v poslední době často skloňovaný pojem, jedná se o návrh jakéhokoli produktu, zařízení, služby nebo programu, tak aby byl využitelný co největším počtem lidí. A to bez ohledu na jejich věk nebo tělesné a duševní atributy (například výška, zrakové a sluchové schopnosti, motorika rukou a podobně). Návrh není koncipován pouze pro jeden účel či specifickou skupinu. Tento koncept odkazuje na přístupnost (accessibility) a je zmíněn v Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením. |
Co jsou to ty gramotnosti? Informační gramotnost – odborníci o ní hovoří nejen jako o schopnosti uvědomit si, kdy je informace potřebné vyhledat, ale také jako o schopnosti vědět, jak a kde je najít. A poté kriticky vyhodnotit, zda se jedná o správnou informaci pro zamýšlený účel. V době internetu je pak úzce provázána s digitální gramotností (ALA, 2020). Ta zahrnuje znalosti, které nám pomáhají ke kritickému a tvořivému využívání digitálních technologií při práci, učení, ve volném čase i při svém zapojení do společenského života. Někteří jimi disponují, jiní ne (Ferrari, 2013).
|
U studentů s PAS je důležité se ve výuce zaměřit více na samotný proces rozvoje informační gramotnosti, nikoli jen na její výstupy (Carey, F, 2020). S tím souvisí významný problematický aspekt ve výuce rozvíjející informační gramotnosti, a to jsou velké rozdíly mezi hlubokou teorií a úzkou praxí (Černý, M. 2021). Jinými slovy – pro studenty s PAS je důležité soustředění se na samotný proces výuky, přímá interakce s materiály jim vyhovuje více. Přímým kontaktem s výukovými materiály si tito studenti učivo dokáží lépe představit a konkretizovat, než by tomu bylo v případě obyčejného teoretického výkladu. Studenti s PAS se potýkají s různorodými výzvami, a z tohoto důvodu nelze uvést jeden univerzální postup. Volba individuálního přístupu při řešení problémů je však zásadní. Zjištění jejich stylu učení je také nezbytné a stejně tak i co nejlepší přizpůsobení výuky a podpora společné interakce v akademickém prostředí. Přitom je klíčové uvědomění si, že studenti s PAS většinou nechtějí, aby se s nimi zacházelo jinak než s ostatními neurotypickými studenty (Cho, J. 2018). Například jeden student uvedl, že nečerpá žádnou podporu, poněvadž chce překonat své limity a nechce mít jiné zacházení.
Každá univerzita má své středisko, které se studentům se specifickými potřebami věnuje. Přihlásit se zde mohou i studenti, kteří na diagnózu teprve čekají. Je však potřeba, aby své obtíže doložili lékařskými zprávami.
👉 Více informací o tom, jaké služby středisko nabízí a proč je dobré se do něj přihlásit, i pokud zatím modifikace čerpat nechcete, najdete v rozhovoru s pracovníky Centra Pyramida. Také zde najdete objasnění toho, proč se tyto modifikace se nerovnají snížení nároků na studenty s PAS.
Co je podkladem pro text a informace o výzkumu Z důvodu aktuálnosti a nedostatečného řešení tohoto tématu vznikla v roce 2023 na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity na Katedře informačních studií a knihovnictví výzkumně pojatá diplomová práce. Ta řeší v hlavní výzkumné otázce to, jak ve vysokoškolském prostředí strukturovat tradiční lekce zaměřené na rozvoj informační gramotnosti, tak aby pomohly studentům s PAS. Je důležité poznamenat, že kompetence informační gramotnosti mají přesah k celkové akademické úspěšnosti – jsou důležité pro úspěšné ukončení studia. Výzkum měl charakter kvalitativní výzkumné sondy na Masarykově univerzitě (MU). Výzkum se skládal z dotazníkového šetření a polostrukturovaných rozhovorů, kterých se účastnili 3 ženy a 3 muži jak z bakalářského, tak i z magisterského studia. Jednalo se o studenty z MU, kteří ve svých záznamech v informačním systému MU měli diagnózu PAS a spadají pod středisko Teiresiás. Toto středisko pomáhá studentům se specifickými nároky. Byla také dodržena přísná etická opatření. Svá zjištění jsem rozdělila do 10 oblastí. Kromě informační a digitální gramotnosti jsem se věnovala také tomu, jaké didaktické přístupy studenti s PAS vnímají jako žádoucí u svých vyučujících. Též jsem se věnovala tomu, jaké formy podpory by studenti při výuce ocenili. |
Respondenti v rámci SŠ studia nezískali kompetence v oblasti vyhledávání informací, scházela jim zejména správná strategie k tomu, aby uměli efektivně vyhledávat ve zdrojích. Učitelé jim v některých případech neposkytovali žádné odkazy na další informační zdroje. V oblasti autoregulace studentům scházela schopnost postarat se o sebe samé. To znamená, že se bez pomoci ostatních nedokázali posunout dále. V neposlední řadě studentům s PAS scházela náležitá komunikace mezi nimi a učiteli. Studenti s PAS totiž preferují, aby učitelé s každým žákem jednali individuálně, hned jak se objeví první potíže. A také potřebují, aby učitelé průběžně hodnotili jejich aktivitu, a nejen jednotlivé výkony u zkoušení.
V rámci akademické podpory jsem zjišťovala, v jakých oblastech studenti s PAS potřebují akademickou podporu ze strany univerzitního centra pro studenty se specifickými nároky. V mém výzkumu se konkrétně jednalo o středisko Teireisiás při MU. Většina studentů se shodla na tom, že jim pomáhá navýšení času u časově ohraničených úkolů. A to v rozmezí od 25 % až do 50 %. Jedna studentka využívala i zapisovatelku, poněvadž se nedokáže během výuky soustředit současně na poslech a na psaní. Je však zajímavé, že jeden student uvedl, že nevyužívá žádné podpory, poněvadž chce překonat své limity. Nehodlá mít do konce života omluvy, podporu využíval pouze na střední škole.
Většina studentů zdůraznila, že jim nedělá problém skupinová práce, pokud jsou pro ně jasně dané podmínky. Pro společné sdílení názorů a lepší časovou organizaci potřebují mít například se spolužáky vybudovaný vztah. Spolupráci napomáhá také společný zájem o téma nebo preference asertivní klidné komunikace vedoucí k jasně ohraničeným úkolům, kdy každý člen skupiny ví, co bude dělat. Veřejné prezentování většině studentů s PAS nedělá problém. Ovšem pouze za předpokladu, že si připraví (nebo obdrží v bodech) jasně danou strukturu toho, co říci a jak dlouho budou mluvit. Velmi nápomocné je také to, pokud se studenti zajímají o prezentované téma.
Strategie vyhledávání informací
V této oblasti jsem se zaměřila na to, jak jsou na tom studenti s efektivním vyhledáváním informací. Většina studentů v této oblasti neměla závažné problémy. Jedné respondentce činilo problémy určit nejdůležitější formulaci pro vyhledávací dotaz. Je totiž zaměřená na detail, a tak jsou pro ni podstatné všechny informace. Je však důležité doplnit, že se respondentka potýká také s dyslexií, dysgrafií a dyskalkulií. A právě z tohoto důvodu mohla mít s vyhledáváním větší problémy než ostatní studenti s PAS.
Zde se projevilo nejvíce problémů z celého výzkumu. Nejčastěji měli studenti s PAS potíže při tvorbě závěrů svých textových prací. Udávaným důvodem byla skutečnost, že tyto závěry museli studenti napsat příliš obecně a nedovedli je adekvátně zestručnit. Druhým nejčastějším problémem byla tvorba parafrází. Při té měli studenti problém rozeznat, do jaké míry se parafráze odlišuje od přímé citace.
Na rozdíl od předchozích oblastí, kde studenti uváděli konkrétní problémy, u kompetence hodnocení informací nepociťovali problémy. Všichni studenti si našli své ustálené a vhodné způsoby, podle nichž hodnotí informace – například na základě aktuálnosti; oficiálních dokumentací; podle vědecké metodologie; dle odbornosti autora; podle recenzí na dílo a na základě online diskuzí.
Většina studentů považuje v rámci digitální gramotnosti za důležitou schopnost orientovat se v digitálních zdrojích. Umět v nich efektivně třídit informace a vyselektovat informace nedůvěryhodné. Jednotliví studenti mají schopnost přenést informace do digitální formy, jako je například prezentace. Umí používat online služby, jako je například Google Drive. A mají kompetence pro to, aby si zvládli zabezpečit svá digitální zařízení, jako je například chytrý telefon.
Zde jsem se věnovala tomu, jak si studenti s PAS představují ideální lekce informační gramotnosti. Většina studentů uvedla, že lekce by měly probíhat rozhodně individuálně. Každý student má zcela jiné potřeby a to je nutné zohlednit. Respondenti hlavně zdůraznili, aby lekce probíhaly co nejvíce prakticky, nikoli pouze v teoretické rovině. Důvodem jsou potíže s abstraktními pojmy z teorie, které studenti často mívají. Většina studentů se také shodla v tom, že preferuje vizuální schémata s výkladem po menších částech a ve strukturované formě.
Respondentů jsem se ptala také na to, jaké didaktické přístupy vyučujících (akademikové, učící knihovníci a podobně) by ve výuce ocenili. Většina respondentů se shodla na tom, že výklad by měl vyučující vést vždy chronologicky a s uvedením konkrétních příkladů. Přičemž teoreticky uvedený příklad by měl být aplikovatelný v praxi.
Dále by vyučující měli veškeré pokyny uvádět v písemné podobě, a nejen ve formě ústní. Respondenti také oceňují, když vyučující zvládá výklad uvádět přesně k tématu, tedy bez příliš širokého kontextu a odbíhání od tématu. Většina respondentů se také shodla, že preferují prezenční výuku před online vzděláváním. Je zajímavé, že někteří studenti s PAS preferují, aby s nimi vyučující vedli skupinové diskuze, poněvadž je zajímají názory druhých.
Dále by studenti s PAS uvítali, kdyby diskuze probíhaly v příjemném kolektivu a kdyby je za zapojení se do diskuze vyučující nějakým způsobem odměňovali (například plusovými body za aktivitu). Nápomocné je také, když učitel slovně vyzve studentky k diskusi. A také, pokud dopředu řekne, kolik otázek je možné položit. Nejdůležitější je pro studenty s PAS to, aby s nimi vyučující mluvili s respektem a mile. A aby jim nekladli za vinu, že něco neví.
V poslední části výzkumu jsem se věnovala tomu, jak by se měli chovat vedoucí závěrečné práce ke studentům s PAS. Pro tuto problematiku jsem využila toho, že jsem vedla rozhovory s respondenty, kteří už měli zkušenosti s tvorbou bakalářské práce. Pro správné vedení závěrečné práce je z perspektivy studenta s PAS zapotřebí to, aby vedoucí vždy uváděl konkrétní požadavky, které na studenta s PAS bude v rámci práce mít. A aby vše sděloval i v písemné podobě. Vedoucí by měl dávat studentovi s PAS adekvátní prostor k vlastnímu psaní. Pokud si tedy student neví rady, jak by měl pokračovat. Vedoucí by ho v takovém případě měl navést a do detailu mu poradit. Studenti s PAS také vnímají jako klíčové, aby jim vedoucí práce byli ochotni zavčas poradit s tím, co jim činí potíže. A co jim ztěžuje postup při tvorbě práce.
Uvedené problematice prozatím nebyla v akademickém prostředí věnována pozornost. Mezi hlavní důvody patří skutečnost, že je autismus na VŠ do jisté míry pro mnohé akademiky stále neznámým pojmem. Většina akademických pracovníků stále netuší, jak má se studenty s PAS jednat, aby akademicky prospívali. A z toho důvodu bývají jedinci s PAS odrazováni ve studiu na vysoké škole dále pokračovat.
👉 Tipy, jak pracovat se studenty s PAS, najdete také v rubrice 1+10 doporučení.
Vyhráno nemají ale ani úspěšní vysokoškolští absolventi s PAS. Jejich znevýhodnění v oblasti sociálních interakcí často zapříčiní, že nedokáží dostatečně prezentovat své získané vědomosti a zkušenosti. Tím se velmi komplikuje jejich cesta k adekvátnímu profesnímu uplatnění.
👉 Přečtěte si také 1+10 doporučení z oblasti zaměstnání.
👉 O pohovorech a situaci na pracovním trhu se můžete dočíst v rozhovoru s odborníkem z NAUTIS Štěpánem Hejzlarem.
Současný stav naší společnosti nenabízí proinkluzivní přístup k lidem s PAS a prozatím společnost vidí především jejich nedostatky, nikoli jejich silné stránky. V této oblasti má naše společnost vůči diverzitě stále velký dluh. Téma své práce jsem si zvolila také proto, že každá dílčí činnost může napomoci šířit povědomí o této problematice a zlepšit podmínky studentů s PAS na VŠ. A to směrem k diverzitě a lepší informovanosti o tom, jak s lidmi s PAS interagovat. Aby tak mohli i oni ukázat své nejlepší já.
Celý výzkum jsem realizovala na základě osobní iniciativy, poněvadž mám sama diagnózu PAS. A díky této mé osobní perspektivě mi sami respondenti během rozhovoru sdělovali své zkušenosti i nad rámec mých výzkumných otázek. Měla jsem totiž možnost vidět situaci respondentů jejich očima.
Navíc jsem si v bakalářském studiu sama prošla jistou negativní zkušeností. A to jen proto, že můj tehdejší vedoucí bakalářské práce nebyl vybaven dostatečnými psychodidaktickými znalostmi, jak správně jednat se studentkou se specifickými nároky při vedení kvalifikační práce. Moje negativní zkušenost byla spojena také s tím, že jsem si pro svou bakalářskou práci tehdy zvolila téma, které mi příliš nevyhovovalo a ani se mě osobně nedotýkalo. Tato má negativní zkušenost také souvisí s tím, že jsem tenkrát v bakalářském studiu nechtěla vyučujícím sdělit své obtíže, které vyplývají z mé diagnózy. Styděla jsem se za to. Věděli jen ty základní informace ze střediska Teiresiás, které se týkaly navýšení času a podobně.
Tento můj postoj se změnil až v magisterském studiu, kdy mě z toho ,,vysvobodila” má diplomová práce. Realizovala jsem totiž výzkum se studenty s PAS, kde jsem identifikovala jejich obtíže, kterým musí čelit. A v této souvislosti jsem své konkrétní obtíže sdělila jedné vyučující - vedoucí mé diplomové práce. Myslím si, že záleží hlavně na studentovi, zda bude o své diagnóze hovořit s vyučujícím. Dle mého názoru nejde o standardní postup. Student by se měl rozhodnout sám, poněvadž jedině on sám sebe dokonale zná.
Ostatním studentům s PAS chci vzkázat, aby se nebáli zažádat o pomoc. A aby sdělili vyučujícím, v čem konkrétně mají problémy.
Ze samotného výsledku diplomové práce mám nesmírnou radost, mohu být na svoji diplomovou práci konečně hrdá. Při tvorbě diplomové práce jsem totiž překonala sama sebe tím, že jsem vystoupila ze své komfortní zóny a zrealizovala jsem svůj první kvalitativní výzkum. V rámci kterého jsem musela vést poněkud náročné rozhovory.
Zpětně mi rozhovory nepřipadají zase tak náročné, poněvadž jsem je vedla se studenty, kteří měli také PAS. Nevadilo jim tedy, že jsem s nimi nemusela ustavičně udržovat oční kontakt nebo jsem se ne vždy vyjadřovala korektně.
Také jsem velmi vděčná své vedoucí diplomové práce, která díky svým psychodidaktickým znalostem vždy věděla, jak mi nejlépe poradit. Na rozdíl od mého vedoucího bakalářské práce. Navíc mi byla nablízku vždy, když jsem to potřebovala.
Celkově mohu říci, že jsem díky prezentované diplomové práci sama nalezla své budoucí profesní uplatnění. A to v oblasti s pedagogickým zaměřením. Později bych možná ráda v této problematice chtěla výzkumně pokračovat i v doktorském studiu. Konkrétně v oboru informační věda na Karlově univerzitě. Chtěla bych se zaměřit na vztah mezi informačním chováním a studenty s PAS. A obecně i na inkluzi v akademickém prostředí. Akademické prostředí mi je natolik blízké, že bych zde ráda nadále profesně působila.
Primární zdroj
Světnicová, K. (2023). Informační gramotnost a digitální kompetence vysokoškolských studentů na spektru autismu: kvalitativní výzkumná sonda na Masarykově univerzitě. Brno, 129 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Katedra Informačních studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D.
Další zdroje
American Library Association (ALA). (2020). Presidential Committee on Information Literacy: Final Report.
Anderson, A. M. (2016). Wrong planet, right library: College students with autism spectrum disorder and the academic library(Doctoral dissertation, The Florida State University).
Carey, F. (2020). Communicating with information: Creating inclusive learning environments for students with ASD. the Library with the Lead Pipe.
Černý, M. (2021). DISCURSIVE FORMED TOPICS IN INFORMATION LITERACY: LITERATURE REVIEW AND HIGH SCHOOL STUDENTS'PERSPECTIVES. Problems of Education in the 21st Century, 79(4), 516 –543.
Ferrari, A. (2013). DIGCOMP : a framework for developing and understanding digital competence in Europe, (Y,Punie,editor,B,Brečko,editor) Publications Office.
Cho, J. (2018). Building bridges: librarians and autism spectrum disorder. Reference Services Review.
OSN Česká republika. Úmluva o právech osob se zdravotním postižením. In . https://osn.cz/wp-content/uploads/2022/08/Umluva_o_pravech_osob_se_ZP.pdf
Price, D. (2022). Unmasking autism: Discovering the new faces of neurodiversity. Harmony.
Zajímavé zdroje
Williams, D., & Todd, A. (2017). Information Literacy for Special Needs Students. In . The University of Veromont Libraries. Information Literacy for Special Needs Students. In . https://scholarworks.umass.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1034&context=acrl_nec_conf
Názory