Studentům na VŠ nabízíme modifikace, nikoliv úlevy, vysvětlují odborníci z Centra Pyramida při Ostravské univerzitě

Počet studentů se specifickými potřebami na vysokých školách postupně narůstá, MŠMT jich ve školím roce 2021/2022 evidovalo více než tři tisíce. V článku přiblížíme chod Centra Pyramida – centra pro studenty se specifickými potřebami při Ostravské univerzitě (OU). Přiblížíme také, jaké služby zde můžou studenti využít v rámci studia posledního ročníku na SŠ, v začátcích studia na VŠ, v jeho průběhu až po závěrečnou státní zkoušku. Od referentů Centra Pyramida – Kateřiny Žvakové a Petra Figaly zazní také, jak v začátcích probíhá komunikace s vyučujícími a případně i spolužáky studenta s poruchou autistického spektra (PAS). Dostaneme se také k vyvrácení mýtu, že studenti se specifickými potřebami mají studium jednodušší i tomu, že pod slovním spojením modifikace zkoušky se nejčastěji skrývá navýšení časového limitu, avšak nikdy její nižší obtížnost. Odborníci také vysvětlí, proč by se studenti neměli bát registrovat do centra i v případě, že modifikace aktuálně využít nechtějí.

Na Ostravské univerzitě letos studovalo okolo 200 studentů se specifickými potřebami, z nichž 19 mělo poruchu autistického spektra. Ještě 10 let zpátky se přitom jednalo jen o jednotky studentů ročně. „Máme šest fakult a studenti s PAS studují napříč všemi, včetně lékařské fakulty. Nejvíce jich je pak na přírodovědecké a filozofické fakultě. I samotná zaměření, která si studenti s PAS volí, jsou opravu různorodá,“ vysvětluje Kateřina Žvaková, referentka Centra Pyramida.

Zájemce o studium může už rovnou v elektronické přihlášce zaškrtnout, jestli má specifické potřeby. Poté obdrží od centra e-mail s informacemi o tom, že mu referenti můžou pomoci s úpravou podmínek přijímacího řízení, zajistit můžeme i asistenčního psa a podobně,“ asistenta apod. Zájemce by měl poté doložit lékařskou zprávu. Samotná komunikace se zástupcem centra probíhá přes e-mail či telefon, podle toho, co budoucímu studentovi více vyhovuje.

„Uchazeče si pozýváme i na individuální pohovor, ale i z diagnózy a zprávy k maturitě jsme schopni vyčíst, jakou modifikaci přijímacího řízení potřebují,“ vysvětluje referentka. Nejčastěji se pak jedná o navýšení času (u studentů s PAS je to často o 50 %, ale někdy i více). Student si také může zažádat o asistenta. „Měli jsme například uchazeče, který nám vysvětlil, že potřebuje jen jakéhosi motivátora –⁠ někoho, kdo ho bude hlídat a klepne mu na rameno, aby se nezakoukal z okna, ale věnoval se testu. Zajistit můžemei asistenčního psa a podobně,“ dodává. Referenti centra se také snaží zařádit, aby studenti s PAS šli na jiný termín než většina uchazečů, aby se u testů vyhnuli největšímu návalu studentů. U ústního rozhovoru je možné dopředu informovat vyučující, aby se při kladení dotazů doptávali na správnost porozumění.

Přihlásit se do centra můžou i studenti, kteří na stanovení diagnózy teprve čekají

Na pracovníky centra se můžou obrátit i studenti, kteří oficiální diagnózu ještě nezískali. Před registrací ale musejí doložit lékařskou zprávu od odborníka (psychologa, psychiatra apod.) dokumentující jejich obtíže. Se studenty se pak pracuje, jako by byli v kategorii F – což je kategorie pro psychická onemocnění (pozn. red. PAS spadá do kategorie E). „Studenti můžou mít i kombinace diagnóz, což jsme také schopni zohlednit. Bez odborné lékařské zprávy se ale neobejdeme,“ vysvětluje Kateřina Žvaková.

Ochrana osobních údajů a registrace do centra

Referenti zároveň upozorňují, že vždy záleží na tom, jestli uchazeč o služby centra stojí. Důležité je také zachování mlčenlivosti a ochrana osobních údajů studentů. Pokud jsou například u přijímacího řízení studijní referenti, jsou sice obeznámeni s tím, že student je registrován v centru, ale neznají jeho konkrétní diagnózu, obdrží jen modifikace přijímacího řízení studenta. „Ani vyučujícím, ani na studijní oddělení pak nepředáváme diagnózu studenta. Dokonce ani v informačním systému není možné tyto informace dohledat,“ říká Petr Figala, referent z Centra Pyramida. Diagnóza však může být odkryta, pokud k tomu je pádný důvod, např. pokud student trpí epilepsií, aby vyučující mohl obdržet přesné instrukce, co dělat, pokud by přišel záchvat. 

Student se také do centra automaticky neregistruje. Uchazeči, kteří byli přijati, dostanou e-mail, že pokud budou chtít využívat služby Centra Pyramida, musí se sami zaregistrovat, což je možné udělat i v průběhu studia. Přijít pak můžou buďto na individuální schůzku na začátku semestru, nebo na hromadné setkání, kam se pozve 10 studentů. Vysvětlí se zde podrobněji nabídka služeb a nastaví se proces vzájemné komunikace, student pak v průběhu studia komunikuje se stejnou osobou.

Student si sám rozhodne, kdo má o jeho diagnóze vědět

O tom, jestli má centrum vyučující informovat, si rozhodne sám student. Pokud souhlasí, před začátkem semestru přijde vyučujícím e-mail, že mají ve skupině studenta se specifickými potřebami, a obdrží informace o tom, co student potřebuje. „Pokud se na nás vyučující poté obrátí, ptáme se studentů, jestli mu můžeme poskytnout bližší informace, ale opět nesdělujeme diagnózu, jde nám totiž především o to, aby vyučující pochopil, co student potřebuje. Jde také domluvit individuální schůzku student-vyučující,“ vysvětluje pracovnice centra.

Registrace do centra se vyplatí, i když student modifikace zrovna čerpat nechcete

„Hodně studentů si říká: ,Nechci žádné úlevy, jsem silný, zvládnu to sám.´ Pokud to jde dobře, tak to opravdu zvládnou sami, ale byla by škoda, aby při obtížích v nějakém bodě studia ze školy rovnou odešli, aniž by nás kontaktovali,“ doplňuje referent.

„Stalo se nám, že do školy nastoupil student, o kterém jsme věděli, že má diagnózu, a řekl nám, že se nechce k nám do centra registrovat, že počká a uvidí, jak se mu bude dařit. Jenže pak přišlo zkouškové a on usoudil, že by se chtěl registrovat, což ale není otázka dvou dní. Bohužel nejde, aby za námi student přišel a my mu na místě nastavili modifikaci, proces diagnostiky také nějaký čas trvá. Pokud o ni zažádá na poslední chvíli, nemůžeme mu zaručit, že to do jeho zkoušky stihneme, navíc to pak vypadá u vyučujících více účelově,“ vysvětluje Kateřina Žvaková. Tyto informace vymezuje i Studijní a zkušební řád OU a Opatření rektora.

Vždy je tedy lepší se do centra pro studenty se specifickými potřebami registrovat už na začátku studia a mít všechny podklady připravené. Student přitom modifikace nemusí využít, a pokud si to nepřeje, nikdo ze studentů ani vyučujících neobdrží žádné informace o tom, že je v centru zapsaný. Podporu pak může využít i v rámci jiného semestru nebo ročníků, případně až u státní závěrečné zkoušky. Pokud by se studentovi během studia zhoršil zdravotní nebo psychický stav, je možné začít hned jednat a modifikací využít.

Funkční diagnostika

Po registraci a úvodním setkání přichází na řadu funkční diagnostika u specialisty. V rámci ní si diagnostik povídá se studentem o tom, co přesně by student potřeboval, jaké podmínky měl u maturity, jakou podporu měl v rámci předchozího studia, jestli by potřeboval studijního asistenta, zapisovatele, přepisovatele apod. Z těchto informací se pak vytvoří doporučení pro pracovníky v centru i pro vyučující.

„Cílem je také zjistit, co student zvládá, jakou má např. orientaci v budovách nebo v prostorách mimo budovu. Máme od garanta oboru bližší informace ke studiu, například jestli se bude výuka konat i ve venkovním prostředí, jak probíhají praxe apod. a díky tomu můžeme pomoc lépe individualizovat“ vysvětluje referent Petr Figala.

Zároveň to nefunguje tak, že by se s tímto plánem pracovalo až do konce studia. „U studentů s PAS většinou chceme, aby za námi přišli alespoň jednou za semestr. Můžeme přehodnotit podporu i směrem dolů, nebo naopak v druhém ročníku student zjistí, že by potřeboval zapisovatele, aby mohl lépe vnímat okolí, i to mu můžeme pomoci v průběhu studia zařídit,“ dodává.

Na VŠ asistenta pedagoga nenajdete, je zde ale k dispozici studijní či osobní asistent nebo zapisovatel

Zatímco osobní asistent je většinou určen pro studenty s pohybovým postižením, studenti s PAS spolupracují nejčastěji se studijním asistentem nebo zapisovatelem. Zapisovatel je osoba, která pomáhá v hodinách s psaním poznámek, vypracováním otázek apod. Nejčastěji je to někdo ze spolužáků a se studentem pracuje přímo v hodině. Studijní asistence spočívá např. ve společném opakování učiva, vysvětlování zápisků, aby student lépe porozuměl uvedeným formulacím. Studijním asistentem může být spolužák, ale i student z jiné fakulty nebo vyučující. Lze se také domluvit na individuálních konzultacích nad rámec těch klasických. To, zda má student na zapisovatele nebo asistenta nárok, se zjišťuje na funkční diagnostice. Všechny tyto služby jsou pro studenty zdarma.

K dispozici jsou také fakultní koordinátoři, kteří jsou prostředníky mezi vyučujícím a studentem, případně i Centrem Pyramida. „Záleží na studentovi, s kým preferuje komunikovat, důležité je ale nastavení pravidelnosti,“ sděluje Petr Figala.

Studenti se také nemusí bát, že někdo bude kontrolovat jejich studijní výsledky. „My vidíme jen rozvrh studenta, ale to, zda zkoušku úspěšně absolvoval nebo na jakou známku, se ze systému nedozvíme. Proto by se na nás měl student sám obrátit, pokud cítí, že potřebuje se zkouškami nebo organizací okolo pomoc,“ zdůrazňuje referent.

Komunikace se spolužáky

Referenti z Centra Pyramida můžou také přijít na konkrétní katedru promluvit si s vyučujícími a vysvětlit specifika, které se s diagnózou pojí. Stejně tak můžou přijít i do studijní skupiny a udělat workshop o tom, jaké je studovat vysokou školu s poruchou autistického spektra. „Máme natočený rozhovor se studentem s PAS, který studuje na pedagogické fakultě a je velmi komunikativní a rád své postřehy ze studia sdílí. I tento rozhovor můžeme spolužákům poslat.

(Zmíněný rozhovor s metodičkou Centra Pyramida – PaedDr. Renatou Kovářovou, Ph.D. a Dominikem, studentem pedagocické fakulty) 

Nechceme, aby návštěva byla formou – tady máte spolužáka s PAS, my vám teď o něm něco řekneme, ale vysvětlíme jim téma autismu obecně. Zároveň bereme ohled na to, aby to bylo příjemné i pro samotného studenta s PAS,“ sděluje referentka. Dodává, že někdy je opravdu nezbytné vysvětlit i specifika daného studenta, aby nedošlo k nedorozuměním. Vždy ale platí, že s tím student musí souhlasit.

To, že by byl kolektiv nepřátelský vůči studentům s jinými potřebami, se podle pracovníků centra příliš nestává. Může tomu být díky odlišné skladbě kolektivu nebo i tím, že zde není jedna pevně daná třída a každý den se člověk může vídat s jinými spolužáky. „Studentů se specifickými potřebami stále přibývá, proto se snažíme šířit také větší osvětu. Už nyní je patrný posun, více studentů ví, že studenti se specifickými potřebami běžně studují na vysoké škole a ví o tom i více vyučujících,“ říká Kateřina Žvaková.  

Komunikace s vyučujícími

Pokud si to student přeje, před začátkem výuky může vyučující dostat upozornění, že má ve studijní skupině studenta se specifickými potřebami. „Vždy doporučujeme, aby se student spojil s vyučujícím i na začátku výuky buď osobně, nebo e-mailem. Pokud by měl student problém s komunikací, můžeme vyučujícího oslovit za něj, ale není to běžná praxe a musí nám o tom nejprve říci. Snažíme se studenty ,nevodit za ručičku´ naším cílem totiž není umetat jim cestu, ale vést je k co největší samostatnosti,“ dodává referentka. „Chceme, aby zvládali komunikovat své potřeby, byť je to někdy náročné. My jim můžeme pomoci, ale člověk na vysoké škole musí být samostatný s přihlédnutím k jeho specifickým potřebám,“ dodává Figala.

V centru se také snaží zjistit, jaký způsob komunikace studentovi vyhovuje nejvíce –⁠ zda psaný či osobní. „Pokud si student není jistý, můžeme mu ze začátku pomoci se strukturou e-mailů, vysvětlit oslovování či vhodnou formálnost e-mailu. Občas se stane, že dojde k nedorozumění, kdy student napíše vyučujícímu e-mail velmi neformálního charakteru, a pak to musíme řešit. Dá se tomu však předejít komunikací s námi, nebo díky úvodnímu kontaktu s vyučujícími na začátku semestru,“ vysvětluje referentka.

Co centrum studentům (mimo modifikace) nabízí?

Studenti mají v centru k dispozici i karierní poradenství, psychologa, koučink, ale i pomoc s řešením problémů s učením nebo s time-managementem. „Studenti by se však měli ozývat sami, nechceme je urgovat, ale několikrát za semestr jim posíláme e-maily, nabízíme různé workshopy na citace, na to jak si dělat kvalitní poznámky, rozvrhnout čas na učení… Ozýváme se jim i před státní závěrečnou zkouškou, ohledně toho, jestli chtějí řešit modifikace,“ sděluje referentka centra. I přesto, že je student v centru registrovaný, workshopy nejsou povinné, a ani do jejich absolvování nikdo studenty netlačí.

Referenti pak můžou pomoci studentům sestavit i individuální plán krátkodobých cílů. „Například si sepíšeme, komu se má student ozvat nebo rozfázujeme průchod studiem od zkoušky ke zkoušce,“ vysvětluje Petr Figala.

Studenti mohou do centra docházet častěji, např. pokud mají problém se studijními strategiemi. „Studenti mají například zadaných patnáct knih v doporučené literatuře a někteří si pak myslí, že opravdu musí těch patnáct knížek ke každému předmětu přečíst, a nedokážou si z nich vyselektovat jen ty nejdůležitější informace. Jsou pak neúměrně zahlceni. I s tímto jim ale může pomoci,“ dodává Kateřina Žvaková.

Centrum je tu i pro středoškoláky

Pokud se student SŠ rozhodne jít studovat VŠ, ještě před podáním elektronické přihlášky může přijít do centra na konzultaci. V centru má totiž skvělou možnost dopředu probrat, co konkrétně obnáší studium jednotlivých oborů. „Projdeme s ním i předměty, které by ho při studiu čekaly. Někdy si totiž student zvolí obor, který pro něj není úplně vhodný, například student s psychickými problémy, který ví, že má problém hovořit před skupinkou lidí, se přihlásí na učitele. Ačkoliv prvním a druhým ročníkem projde, ve třetím pak přicházejí praxe, kdy je potřeba mluvit před třídou nebo i před rodiči, tam pak nastává problém,“ vysvětluje Kateřina Žvaková. Student tak může výběr oboru přehodnotit, nebo se na tyto situace postupně připravit.

Někteří studenti mají obtíže s bližším kontaktem. Problémem to může být na lékařské fakultě, kdy se v rámci studia musejí studenti navzájem prohlédnout, což nemusí být studentovi s PAS příjemné. „Setkávám se s tím, že ne všichni uchazeči si uvědomují, co je bude v rámci studia čekaty, a pak jsou nešťastní. Velmi proto doporučujeme návštěvu centra už v době, kdy se teprve rozhodují, kam si přihlášku podají.“ 

Pracovníci centra můžou s uchazeči projít sylaby oboru, skladbu předmětů a pomoci jim zjistit, jestli by je studium bavilo. Pokud uchazeč váhajíc mezi více obory, je jim k dispozici také kariérní poradenství.

(Setkání se studenty)

Modifikace není úleva

„Jsme schopni modifikovat studium, ale nemůžeme snižovat nároky. To znamená, pokud je součástí studia povinná praxe, při které student musí mluvit před žáky a odučit určitý počet hodin, tak mu to nemůžeme prominout. Občas se to zaměňuje, ale modifikace není úleva,“ zdůrazňuje referentka. Student má tak přizpůsobené podmínky studia nebo zkoušek, to však neznamená, že se učí méně učiva, má méně praxe nebo jednodušší zkoušky.

„Vždy studium upravujeme jen do té míry, aby to nesnižovalo jeho nároky. Někdy sem student přijde a myslí si, že to bude mít jednodušší, že bude mít méně učiva, že nemusí dělat tolik seminárních prací apod. O tom to není, ve finále dělá úplně všechno stejně – zkouška je stejná i náročnost předmětu je stejná jako u intaktních studentů,“ vysvětluje pracovnice centra. Modifikací se rozumí např. čas navíc, pomoc s přípravou, v případě poruchy jemné motoriky může mít student místo písemné zkoušky ústní. „Nemůžeme snižovat nároky a snažíme se to vysvětlovat i vyučujícím, zkoušky nemůžou být stylem – máš to už tak těžké, tak ti zkoušky udělám jednodušší. A ano, může se stát, že modifikace studentovi dáme, a on předmět ani tak nezvládne, ale tak to chodí, stejně tak předmět ne vždy zvládnou i všichni intaktní studenti“ doplňuje referentka centra.

Tuto skutečnost se snaží zaměstnanci centra prezentovati i spolužákům. „V tomto je to u neviditelných handicapů těžké, když člověk vidí studenta na vozíku nebo s omezenou hybností horních končetin, tak je všem jasné, že by měl mít ústní zkoušku, a ne ji psát rukou nebo na počítači, ani nikdo nerozporuje, že by měl mít asistenta. Když přijde student s psychickými obtížemi nebo PAS, tak už ne každý pochopí, proč má u zkoušky čas navíc, i proto se to snažíme studentům vysvětlovat,“ připomíná referent. Kromě navýšení času a modifikace zkoušky je možné zvolit také klidnější prostředí, studenti můžou jít na zkoušku jako první či poslední.

Klíčem je i osvěta

Letos Centrum Pyramida ve spolupráci s ČVUT v rámci autistické konference propojili studenty s PAS s vyučujícími. „Šlo nám o to, aby si mohli jak vyučující, tak studenti s PAS vyslechnout a vysvětlit různé pohledy na určité situace a prohloubit tak vzájemné porozumění, což se ukázalo jako obohacující pro obě strany,“ vysvětluje Kateřina Žvaková. Nahrávka z konference je neveřejná, ale slouží vyučujícím jako podpůrný materiál.

Se zástupci centra je možné se potkat také např. na Noci vědců, kde si loni návštěvníci mohli vyzkoušet virtuální realitu, která po nasazení brýlí simuluje, jak se cítí autista v tramvaji nebo ve škole. „Člověk zažije světelné přetížení a hlasitost okolních zvuků. Může to pomoci pochopit, například to, proč můj spolužák potřebuje odtlumit zvuky a nosí do výuky sluchátka, kapuci,“ připomíná referentka centra. Jelikož se letos v září (2023) blíží oslavy 15 let Centra Pyramida, připravují zde řadu osvětových činností, jedním z bodů bude i lépe informovat veřejnost o tom, že autisté studují vysoké školy a bořit mýty, které okolo tohoto tématu panují.