Komunikace

Rodiče často přicházejí s obavou, že vícejazyčné prostředí bude bránit rozvoji jazyka jejich dítěte s poruchou autistického spektra (PAS). Ačkoliv tuto obavu s nimi sdílejí i někteří odborníci, výzkumy nepotvrzují, že by používání více než jednoho jazyka v domácnosti bylo pro dítě s PAS nevhodné nebo dokonce škodlivé.

Každému dítěti může vyhovovat jiná podoba komunikačních karet, proto je problematické doporučovat konkrétní typ symbolů. Hlavním kritériem je schopnost dítěte vybrané vizuální symboly rozlišovat, tedy rozpoznat a pochopit jejich význam.

Péťa nemá telefon. Tedy jinak –⁠ má telefon, ale nemá v něm SIM kartu. To jsem zkusila asi před dvěma lety a výsledek byl ten, že 400korunový kredit mu vydržel přesně na dva dny. On si jednoduše vymyslel telefonní čísla, vyrobil si telefonní seznam a vesele volal.

Komunikace je náročná, protože aby měla nějaký smysl, musí být funkční. I když se řadě lidí zdá, že Petík krásně mluví, není to tak jednoznačné, a už vůbec to není finální výhra. Hned to vysvětlím.

To, že lidé s poruchou autistického spektra (PAS) vnímají svět jinak, je všeobecně známá věc. To, že někteří obtížněji rozumí, je také známo, ale přesto nebo právě proto jsem se rozhodla napsat tento článek, abych tyto informace na konkrétních příkladech více přiblížila.

V návaznosti na svůj předchozí článek o možném způsobu komunikace s nemluvícím a řeči běžně nerozumějícím dítětem s PAS chci uvést také doporučení, čeho se v takové komunikaci vyvarovat a proč. Myslím si, že je užitečné vědět i to, co může dítě, jako je to moje, vyděsit, rozčílit nebo dovést až k afektu.

V dobách, kdy můj syn s dětským autismem a lehkou mentální retardací konečně začínal chápat, co mu říkám, jsem se začala řídit pravidly, o která se s vámi ráda podělím.

„Dlouhou dobu mi hodně pomáhala kolegyně. Byly jsme spolu v týmu jenom my dvě. Dalo by se říct, že dělala něco jako překladatele."

Hlavní roli při „vrůstání“ do jazykového systému mateřského jazyka hraje napodobování a opakování. Pro děti s autismem jsou všechny tyto činnosti obtížné. Napodobování a sociální forma učení u dětí s autismem často ve vývoji chybí nebo jsou omezené.

„Tak jsem se zase projevila v práci a vzápětí bych se nejraději zahrabala do písku. Vstoupila jsem do dialogu, který vedla má kolegyně s jinou kolegyní, protože se mě to také týkalo. Samozřejmě jsem do rozhovoru vlezla v úplně nejméně vhodnou dobu. Kolegyně se na mě jen naštvaně podívala a odešla. Její pohled mluvil za vše. Cítila jsem se hrozně. Nedokázala jsem za ní pak jít." - Co může lidem s PAS při komunikaci s druhými činit potíže?

„Není pro mě jednoduché mluvit neformálně s ostatními lidmi. To platí zejména např. o náhodných setkáních na ulici. To, co je pro ostatní přirozené (oční kontakt s jiným člověkem, gestikulace atd.), je pro mě namáhavé a velmi vyčerpávající." - S čím dalším při náhodných rozhovorech bojuje Poppy, hrdinka komiksu, který je věnován ženám na spektru?

„Bývá pro mě složité, zvolit správná slova. Stane se, že se nechám unést a můj komentář se stává nevhodným až urážlivým. Není mi to jedno, proto o tom se mnou prosím mluvte. Nespoléhejte na to, že si vše domyslím." - Svěřuje se Poppy z komiksu věnovaného ženám na spektru.

„Někdy mám pocit, že svět okolo mě je jedna velká nepropustná zeď. Snažím se světu porozumět a žít v něm, ale chybějící výrazy tváří mě nechávají stát za ní." - říká Poppy, hrdinka komiksu (nejen) pro ženy na spektru.