Gastrointestinální systém

Mikrobiom je v posledních letech sexy – každý o něm mluví, svede se na něj skoro každá nemoc. Máme osu střevo-mozek, střevo-kůže, ale také střevo-plíce, střevo-ledviny a další méně probádané souvislosti. Kde-kdo chce mikrobiom analyzovat a číst z něj jako z kávové sedliny, mnozí slibují i jeho ovlivnění (ať v obecné rovině, nebo personalizované, pěkně na míru klientovi a za patřičný obnos). A samozřejmě slibují zázračné zlepšení stavu či vyléčení. Co si ale z té záplavy „zaručených“ informací vybrat?  

V poslední době se mnoho vědců přiklání k teorii, že komunikace mozku v naší hlavě a tohoto “druhého mozku” v našich střevech, hraje klíčovou roli v rozvoji některých onemocnění a v našem celkovém duševním zdraví

Jaká je spojitost mezi střevním mikrobiomem a duševními poruchami? Může mít složení střevních bakterií vliv na poruchy autistického spektra a jejich projevy? Může složení střevní mikrobioty nastávající matky ovlivnit plod dítěte v děloze? A jak se liší mikroflóra lidí s autismem a zdravých jedinců? Odpovídá předsedkyně České mikrobiomové společnosti, prof. Helena Tlaskalová-Hogenová.