Probiotika – pomohou? A jak se v nich vyznat?

Mikrobiom je v posledních letech sexy – každý o něm mluví, svede se na něj skoro každá nemoc. Máme osu střevo-mozek, střevo-kůže, ale také střevo-plíce, střevo-ledviny a další méně probádané souvislosti. Kde-kdo chce mikrobiom analyzovat a číst z něj jako z kávové sedliny, mnozí slibují i jeho ovlivnění (ať v obecné rovině, nebo personalizované, pěkně na míru klientovi a za patřičný obnos). A samozřejmě slibují zázračné zlepšení stavu či vyléčení. Co si ale z té záplavy „zaručených“ informací vybrat?  

Abychom se tomu pochopení přiblížili, pojďme si nejprve vysvětlit některé často používané pojmy: 

Mikrobiom (nebo také mikrobiota): Soubor všech mikroorganismů, které obývají určitý prostor, například část našeho těla.  

Probiotika: Živé mikroorganismy, jejichž užívání v adekvátním množství přináší zdravotní benefity.  

V posledních letech se termínem probiotika někdy označují i šetrně tepelně upravené mikroorganismy, které již nejsou životaschopné, ale mohou příznivě ovlivnit imunitní systém (též se někdy užívá termín eubiotika). Probiotika mohou být bakteriální = obsahují bakteriální kmeny (např. Lactobacillus, Bifidobacterium) nebo mykotická = obsahují nyní prakticky pouze kvasinku Saccharmyces boulardii. Probiotika podáváme buď v preventivním záměru (např. s cílem zabránit rozvratu mikrobioty při užívání antibiotik), nebo léčebně (např. cestovatelské průjmy). 

Prebiotika: „potrava“ pro naše střevní mikroorganismy – nejčastěji je to pro člověka nestravitelná rostlinná vláknina (například známý inulin nebo betaglukan, rezistentní škroby), ale také například rostlinné flavonoidy. Pokud své mikroby dobře krmíme, samy se postarají o dostatečnou diverzitu a všechny zdraví prospěšné funkce, které má mikrobiom zajišťovat. 

Postbiotika: Produkty metabolismu probiotických bakterií, přinášející zdravotní benefity (typicky třeba mastné kyseliny s krátkým řetězcem, známé SCFA, například butyrát). Dobře živená mikrobiota si jich vytváří dostatek fermentací prebiotik. 

Synbiotika: synergicky působící kombinace nejrůznějších výše uvedených probiotik a prebiotik. 

Psychobiotika: Zjednodušeně probiotika, která přinášejí benefity pro psychické zdraví. 

U poruch autistického spektra (PAS) se užívání probiotik zvažuje nejčastěji ze dvou důvodů. Jedním je zlepšení psychického stavu a druhým je zmírnění trávicích obtíží, které jsou častým nepříjemným doprovodným jevem diagnózy PAS. Trávicí obtíže navíc mohou být zhoršovány tím, že pacienti s PAS často akceptují jen velmi omezené spektrum potravin.  

Z pohledu zdravé výživy je samozřejmě nejvhodnější upravit jídelníček tak, aby obsahoval maximum přirozených zdrojů probiotik a prebiotik, tedy ideálně množství rostlinné vlákniny (zeleninu, ovoce, luštěniny, semínka a ořechy, celozrnné obiloviny). Velmi prospěšné je zařazení fermentovaných potravin jako jsou jogurt a kefír, kysané zelí, kimchi, kombucha, miso atd., které obsahují široké spektrum přirozených probiotických mikroorganismů, a zároveň jsou i zdrojem dalších prospěšných látek.  

Pokud ale, například z důvodu potravinové selektivity u dětí s PAS, není úprava stravy možná, je samozřejmě zařazení probiotik a/nebo prebiotik vhodné a může přispět ke zlepšení trávicích obtíží. Už jen proto, že jsou všeobecně dobře snášena, vykazují minimum vedlejších účinků a existuje jen velmi omezené množství zdravotních situací, kdy jsou vysloveně nedoporučována.  

Problém ale nastává u otázky, jaké preparáty volit, aby bylo dosaženo konkrétního zdravotního efektu. Zde je na místě napsat tučně a podtrhnout – NEVÍME. Každý jsme jiný, nelze doporučit konkrétní značku nebo složení – dokonce ani na základě analýzy mikrobiomu. Současné znalosti prostě ještě neumožňují říct, jaké složení mikrobiomu je pro konkrétního člověka to správné. 

👉 Podrobně tuto problematiku vysvětlují stanoviska České mikrobiomové společnosti.  

Co ale VÍME jistě je, že chceme mít naši střevní mikrobiotu v kondici, aby nás chránila a byla co nejpestřejší, tedy s dostatečnou diverzitou. Každý mikroorganismus má totiž ve střevním společenstvu jinou funkci, umí jiné věci, zpracovává jiné typy živin a produkuje jiné metabolity. Proto je nejvhodnější pestrá, průmyslově NEzpracovaná strava – abychom dokázali nakrmit a uspokojit všechny naše malé pomocníky. Tzv. vysoce procesované potraviny (to jsou nejčastěji takové, jejichž složení rozumí jen chemičtí inženýři, ale patří sem i uzeniny a salámy, bagetky, které vydrží čerstvé 3 měsíce, instantní polévky atd.), jsou sice návykové pro náš mlsný jazýček, ale našim bakteriím opravdu nechutnají a ony pak hladoví a umírají.  

👉 O vlivu stravy na náš mikrobiom si můžete poslechnout zajímavý podcast například na platformě Nemoc není bezmoc. 

Druhou nejlepší volbou jsou probiotika a prebiotika, která jsou vícedruhová – tj. pestré složení probiotických bakterií a pestré složení živin pro tyto bakterie. Dalším vodítkem pro výběr může být zařazení preparátu mezi léčivé přípravky. Léčiva jsou na rozdíl od doplňků stravy pod velmi přísným dohledem jak stran složení, tak deklarovaného účinku. Takových je ale velmi málo (možná i proto, že garantovat účinek u probiotik je přinejmenším velmi problematické). I mezi doplňky stravy ale můžeme vybírat. Někteří výrobci doplňků stravy si alespoň nechávají otestovat své výrobky nezávislou laboratoří – ta potom garantuje, že deklarovaný obsah živých mikrobů odpovídá skutečnosti (tj. ověří složení, nikoli účinek). Takové firmy naleznete např. v seznamu Společnosti pro probiotika a prebiotika v sekci „Výrobky členů PK (poradní komise)“ a tyto prověřené výrobky mohou nést na obalu logo společnosti. No a pak už nezbývá než zkoušet. Někdy je nutné vyzkoušet více probiotik a prebiotik, abychom vybrali ta, která budeme dobře tolerovat a která nám pomohou a obvykle nelze očekávat efekt dříve než za několik týdnů užívání.  

Mnohé klinické studie a vědecké publikace potvrzují, že užívání probiotik vede u pacientů s PAS ke zlepšení trávicích potíží. Vliv probiotik na jiné symptomy je ovšem přinejmenším diskutabilní. 

V reklamách na probiotika můžeme slýchat, že bakterie ve střevech tvoří hormon štěstí serotonin, a proto, když budeme polykat ten či onen produkt, ozdravíme svá střeva a budeme šťastní a bez depresí. Tak jednoduché to ovšem není. Serotonin se skutečně produkuje hlavně ve střevech, ten střevní se ale do mozku nedostává a naše pocity štěstí ovlivňuje jen tím, že nám zajišťuje plynulý pohyb tráveniny zažívacím ústrojím (pro zájemce podrobněji popsáno například v tomto článku ).  

Vliv střevního mikrobiomu na psychiku dnes již asi nikdo nezpochybňuje, ovšem mechanismy, jakými se to děje, jsou velmi komplexní a věda je stále teprve na začátku. Recenzní review z února 2023 z časopisu Frontiers in Psychiatry shrnuje poznatky o využití psychobiotik v léčbě psychiatrických onemocnění včetně PAS. Autor porovnává výsledky desítek vědeckých prací a klinických studií, které sledovaly vliv různých kombinací pro a prebiotik na nejrůznější aspekty fyzického i mentálního zdraví u pacientů s PAS. Nejčastěji testovanými organismy byly bakterie rodů Lactobacillus, Bifidobacterium a Streptococcus, tedy všechny běžně dostupné probiotické kmeny. Doba podávání se lišila od třech týdnů až po šest měsíců, sledovány byly změny složení střevního mikrobiomu, střevních i močových metabolitů, vliv na zažívací problémy, změny hmotnosti, změny chování, ATEC skóre apod. Mnohé studie vykazovaly řadu metodických nedostatků, což znesnadňuje interpretaci a porovnání výsledků. Nicméně, určité závěry z dosud publikovaných prací učinit lze: 

• V mnoha případech bylo popsáno (pro různá probiotika a různou délku podávání) zlepšení ATEC skóre nebo behaviorálních symptomů.  
• Podstata tohoto působení pro a prebiotik dosud nebyla objasněna. 
• Lze se domnívat, že výrazné zmírnění střevního diskomfortu může vést i ke zlepšení behaviorálních symptomů.
• Probiotika a prebiotika NEJSOU lékem na PAS, ale mohou zlepšit wellbeing pacientů.
• Není možné doporučit nějaký konkrétní preparát, ale pokud nelze trávicí obtíže korigovat vhodnou stravou, je dobré vybírat raději probiotika zahrnující více různých mikrobiálních kmenů a doplnit je i prebiotiky. 

Souhrnně lze v tuto chvíli tedy říci, že prebiotika a probiotika mají v léčbě PAS stejnou pozici jako u jiných diagnóz. Jejich příznivý efekt je všeobecně dán ovlivněním střevní mikrobioty a střevního imunitního systému. Současná úroveň vědomostí, neznalost „zdravého“ mikrobiomu a složitost mikrobioty, která se vyvíjí řadu let a je pro každého z nás individuální, to vše nám zatím brání individualizovat výběr mikrobiálních kmenů, jejich kombinací či jejich metabolitů s cílem vyléčit pacienta s konkrétní chronickou diagnózou.  

Více přehledně zpracovaných informací k tématu můžete najít na stránkách České mikrobiomové společnosti.

👉 Přečíst si můžete také stanovisko výboru ČMS ke komerčním analýzám mikrobiomu. 

🎧 Zajímvosti, praktické rady i novinky z oblasti mikrobiomu a zdraví obecně si můžete polsechnout také v podcastech, zpracovaných formou rozhovorů s odborníky.