Ten druhý mozek. Co má společného autismus, střevní ekosystém a mikrobi v něm?

Ačkoliv se může zdát, že to, jak myslíme nebo cítíme, je čistě doménou našeho mozku, pozornost výzkumníků přitahuje čím dál více propojení našeho centrálního nervového systému s jinými částmi těla. Nejvíce prozkoumanou oblastí nervového systému je tzv. centrální nervový systém tvořený mozkem a míchou. Tato síť nervů, neuronů (nervových buněk) a neurotransmiterů (chemické látky, které pomáhají přenášet signály nervových buněk) se šíří z mozku do všech orgánů těla (Merriam-Webster, 2022).

Méně známá, avšak velmi rozsáhlá část nervového systému našeho těla se nachází v našich vnitřnostech. Říká se jí enterická nervová soustava. Síť nervů, neuronů a neurotransmiterů enterické nervové soustavy se táhne podél celého trávicího traktu – od jícnu, přes žaludek a střeva, až po konečník (Anderson, Cryan & Dinan, 2019). Protože enterická nervová soustava je tvořena těmi samými typy neuronů a neurotransmiterů, které jsou přítomné v naší centrální nervové soustavě, bývá všeobecně nazývaná „druhým mozkem“. V poslední době se mnoho vědců přiklání k teorii, že komunikace mozku v naší hlavě a tohoto “druhého mozku” v našich střevech, hraje klíčovou roli v rozvoji některých onemocnění a v našem celkovém duševním zdraví (Furness et al., 2014; Andreo-Martínez et al., 2021).

Obrázek 1. Anatomie komunikace osy střevo-mozek (Brookes, 2020).

Klíčovou součástí střevního ekosystému je střevní mikrobiota. Jedná se o komplexní ekosystém tvořený mikrobiálními buňkami, které se nacházejí v trávicím traktu (Frühauf, 2017). Genetickou informaci obsaženou ve střevních mikrobiálních buňkách označujeme termínem mikrobiom. Střevní mikrobiota se jeví jako environmentální faktor, který ovlivňuje vývoj a funkčnost centrálního nervového systému a enterického nervového systému (Anderson, Cryan & Dinan, 2019). V poslední době roste zájem o výzkum vztahu mezi střevní mikrobiotou a neurologickými poruchami. Rostoucí počet zjištění poukazuje na významnou roli střevní mikrobioty v modulaci řady poruch, ať už hovoříme o poruchách metabolických, poruchách chování či poruchách kognitivních funkcí.

Přibývají důkazy o klíčové roli střevní mikrobioty v rozvoji gastrointestinálních (týkající se trávicí soustavy) i jiných onemocnění včetně poruch chování u pacientů s poruchou autistického spektra (dále jen PAS). Studie porovnávaly složení střevní mikrobioty u pacientů s PAS a dětmi bez PAS. Prokázala se významná odlišnost střevní mikrobioty mezi těmito skupinami. Dle autorů může dysbióza (tedy nerovnováha mezi prospěšnými a škodlivými mikroby) korelovat s abnormalitami chování u pacientů s PAS (Liu et al., 2019).

Tři klinické studie ukázaly, že u dětí s PAS byly více zastoupeny bakteriální clustery (shluky) Proteobacteria a Bacteroides a naopak méně Firmicutes a Actinobacteria. V jedné studii bylo zdůrazněno, že děti s PAS mají větší množství Clostridiaceae, které mohou produkovat škodlivé metabolické produkty. Změna mikrobioty (resp. Dysbióza) tak může hrát roli v projevech autismu, zejména prostřednictvím produkce mikrobiálních metabolitů (produktů látkové přeměny probíhající v mikrobiální buňce) a ovlivněním imunitního systému. Udržením “zdravých“ střevních mikrobů v harmonickém stavu s organismem by mohlo pomoci zlepšit střevní a duševní zdraví a také zmírnit autistické projevy u dětí (Lee et al., 2019).

Jak ovlivňuje mikrobiom fekální mikrobiální terapie?

Jedním ze způsobů, jak ovlivnit střevní mikrobiotu, je metoda zvaná fekální mikrobiální terapie, známá též jako transplantace stolice. Umožňuje obnovit mikrobiotu trávicího traktu podáním střevní mikrobioty od zdravého a náležitě vyšetřeného dárce. Homogenizovaná stolice je podávána kolonoskopem do tlustého střeva, klystýrem do konečníku, nebo naopak do horní části trávicího traktu sondou zavedenou endoskopicky do tenkého střeva, ve světě jsou k dispozici i orální kapsle s lyofilizovanou stolicí (Floch, 2010).

Nedávná studie na Arizonské státní univerzitě sledovala dlouhodobé účinky transplantace mikrobioty, neboli fekální mikrobiální terapie, u 18 dětí s autismem a jinými zdravotními obtížemi. Tato práce je pokračováním úvodní studie z roku 2017, kdy účastníci absolvovali fekální bakterioterapii. Studie hodnotila, jak se změnily symptomy o dva roky později. Výzkumníci uvádějí, že u této malé skupiny dětí se zlepšily gastrointestinální symptomy a chování. Zlepšení trvalo až do první kontrolní návštěvy, tedy 8 týdnů po provedené léčbě. O dva roky později zůstávaly příznaky autismu ve srovnání se stavem před léčbou nadále zmírněny a přenesený mikrobiom byl stále přítomen (Kang et al., 2019).

Jednou z nevýhod této studie je, že nebyla zaslepená. Účastníci, doktoři a výzkumníci věděli, že je podávána střevní mikrobiota a neexistovala žádná srovnávací skupina, která by dostávala neúčinnou látku. Je známo, že „otevřené“ studie mají všeobecně silný „placebo efekt“. Fenomén „otevřených“ studií se často projevuje tím, že účastníci vykazují pozitivní výsledky, i když se později prokáže, že šlo především o „placebo“ efekt. Abychom skutečně věděli, zda terapie funguje, je zapotřebí více klinických studií, které s tímto fenoménem počítají (Williams, 2019).

Mikrobiální léčba autismu nestojí na přesvědčivých vědeckých důkazech

Přestože se v poslední době o tématu střevní mikrobioty v souvislosti s autismem často hovoří, nepřináší současné studie přesvědčivé důkazy, které by nyní podpořily užití vhodné mikrobiální léčby. Pokud se v současné době na trhu nabízí potravinové doplňky zaručující léčbu autismu, jedná se o neetické chování, protože jejich léčebný efekt nebyl podložen relevantním klinickým výzkumem. Zatím však můžeme říci, že je oblast výzkumu střevní mikrobioty velmi perspektivní, nejen v souvislosti s autismem, ale i v souvislosti s dalšími onemocněními (Prosperi et al., 2022).

Pravdou zůstává, že mezi základní a dostupné nástroje příznivého ovlivnění naší mikrobioty nadále patří racionální stravování včetně dostatečného přísunu vlákniny (a naopak vyvarování se konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin), dále pak dostatek pohybu, spánku a všeobecný pozitivní přístup k životu. 

Odborné zdroje:

Anderson, S., Cryan, J., & Dinan, T. (2019). The psychobiotic revolution. Washington: National Geographic Society.

Andreo-Martínez, P., Rubio-Aparicio, M., Sánchez-Meca, J., Veas, A., & Martínez-González, A. E. (2021). A meta-analysis of gut microbiota in children with autism. Journal of Autism and Developmental Disorders. https://doi.org/10.1007/s10803-021-05002-y

Brookes, S. (2020). The enteric nervous system: “A little brain in the gut.” Flinders University, Adelaide, Australia. Retrieved from https://www.degruyter.com/document/doi/10.1515/nf-2019-0027/html

Floch, M. (2010). Fecal Bacteriotherapy, Fecal Transplant, and the Microbiome. Journal Of Clinical Gastroenterology, 44(8), 529-530. https://doi.org/10.1097/mcg.0b013e3181e1d6e2

Frühauf, P. (2017). Střevní mikrobiota a možnosti ovlivnění. Retrieved February 5, 2022, from https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2017/04/08.pdf

Furness, J. B., Callaghan, B. P., Rivera, L. R., & Cho, H. J. (2014). The enteric nervous system and gastrointestinal innervation: integrated local and central control. Microbial endocrinology: The microbiota-gut-brain axis in health and disease, 39-71. https://doi.org/10.1007/978-1-4939-0897-4_3

Kang, D. W., Adams, J. B., Coleman, D. M., Pollard, E. L., Maldonado, J., McDonough-Means, S., ... & Krajmalnik-Brown, R. (2019). Long-term benefit of Microbiota Transfer Therapy on autism symptoms and gut microbiota. Scientific reports, 9(1), 1-9. https://doi.org/10.1038/s41598-019-42183-0

Lee, L.-H., Ser, H.-L., Khan, T. M., Gan, K.-G., Goh, B.-H., & Mutalib, N.-S. A. (2019). Relationship between autism and gut microbiome: Current status and update. Basic Gastroenterology. https://doi.org/10.1136/gutjnl-2019-iddfabstracts.76

Liu, F., Li, J., Wu, F., Zheng, H., Peng, Q., & Zhou, H. (2019). Altered composition and function of intestinal microbiota in autism spectrum disorders: A systematic review. Translational Psychiatry, 9(1). https://doi.org/10.1038/s41398-019-0389-6

Merriam-Webster. (n.d.). Central nervous system. In Merriam-Webster.com dictionary. Retrieved January 23, 2022, from https://www.merriam-webster.com/dictionary/central%20nervous%20system

Prosperi, M., Santocchi, E., Guiducci, L., Frinzi, J., Morales, M. A., Tancredi, R., ... & Calderoni, S. (2022). Interventions on Microbiota: Where Do We Stand on a Gut–Brain Link in Autism? A Systematic Review. Nutrients, 14(3), 462.

Williams, K. (2019). Gut reaction: The science for fecal transplants in autism is not there yet. Autism Speaks. Retrieved January 24, 2022, from https://www.autismspeaks.org/expert-opinion/gut-reaction-science-fecal-transplants-autism-not-there-yet

Našli jste v textu chybu nebo překlep? Neváhejte nás kontaktovat na adrese: info@autismport.cz.