Máte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám
Máte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám
Více než dvě století je vitamin D znám pro svoji funkci v metabolismu kostí. V roce 1822 byla jeho nedostatečnost prokázána jako příčina vzniku rachitidy či osteomalacie. V současné době se okruh našich vědomostí o vitaminu D výrazně rozšiřuje a je známo, že kromě kostního metabolismu hraje vitamin D významnou roli i v regulaci našeho imunitního systému a ve vývoji a autoregulaci mozku.
Vitamin D neboli “sluníčkový vitamín” – vzniká účinkem slunečního záření v kůži a může být rovněž dodán organismu ze stravy, především z olejnatých ryb. Nedostatečná hladina vitaminu D v krvi, tzv. hypovitaminóza D, se stala v posledních dekádách velmi rozšířenou po celém světě díky urbanizaci většiny populace, stravě chudé na obsah vitaminu D, narůstající obezitě a od poloviny 80. let též z důvodu vyhýbání se slunečnímu záření. Navíc ve vyšších zeměpisných šířkách je relativní nedostatek slunečního záření požadované vlnové délky pro tvorbu vitaminu D v kůži, které je zde dostupné pouze v letních měsících.
Výzkum ukázal, že celosvětově rozšířená hypovitaminóza D je obzvlášť závažná u osob s poruchami autistického spektra (PAS) a souvisí s těžšími příznaky. U podskupiny diagnóz poruch autistického spektra (PAS) byla zjištěna dlouhodobá imunitní aktivace vyúsťující v chronické neuro-zánětlivé procesy centrální nervové soustavy (CNS), jež se projevují např. zvýšenou koncentrací pro-zánětlivých cytokinů v krevním oběhu. Je známo, že vitamin D moduluje vrozenou i adaptivní imunitu. Hypovitaminóza D souvisí se zvýšenou autoimmunní odezvou a rovněž i zvýšenou náchylností k infekcím. U dětí s obzvláště závažnými příznaky autismu byly prokázány extrémně nízké hladiny vitaminu D, pravděpodobně v důsledku negativních faktorů častých u této skupiny pacientů, jako např. limitovaná strava, a/nebo omezené venkovní aktivity.
Poznání, že se vitamin D účastní důležitých biologických procesů, které hrají významnou roli ve vývoji mozku, vedly k vytvoření hypotéz souvislosti hypovitaminózy D a psychopatologie autismu. Tyto hypotézy se v literatuře začaly objevovat od roku 2001, kdy profesor McGrath se svou skupinou v Austrálii poprvé identifikoval receptor vitaminu D (vitamin D receptor, VDR), tj. protein umožňující molekule vitaminu D její biologickou aktivitu v určité tkáni lidského organismu, v časných stádiích vývoje mozku myších mláďat a později i v lidském mozku. Tím byla zahájena zcela nová kapitola ve výzkumu vitaminu D a „obyčejný vitamin" byl identifikován jako jeden z nejdůležitějších steroidních hormonů. Od té doby výzkumy na molekulární úrovni a experimenty na zvířatech postupně objasňují tyto fascinující a nesmírně složité mechanismy role vitaminu D v lidském organismu.
V současnosti je známo, že vitamin D reguluje zhruba 3 % ze 26,000 genů lidského genomu a toto číslo s pokračujícím výzkumem neustále vzrůstá. Jako neuro-steroidní hormon se vitamin D rovněž aktivně podílí na vývoji mozku už od počátku raných stádií embryogeneze. Koncentrace vitaminu D, jeho aktivujících enzymů a receptorů (VDR) se ve vyvíjejícím mozku během těhotenství zvyšuje a aktivně ovlivňuje buněčné dělení, neuro-protektivní mechanismy, plasticitu synapsí apod. Vitamin D se rovněž podílí na hojivých procesech tím, že redukuje riziko vzniku maligních (tj. rakovinotvorných) procesů v buňkách.
Logickým vyústěním nedávných objevů je předpoklad, že dostatečná hladina vitaminu D je v průběhu těhotenství důležitým ochranným faktorem proti mateřským infekcím, stresu, neurotoxicitě aj. Vitamin D hraje nepopiratelně důležitou roli v etiologii autismu a výzkum tohoto fenoménu se zintenzivňuje. Vzrůstající množství vědeckých prací vede k poznání, že hypovitaminóza D v průběhu těhotenství či raném dětství může být příčinou vzniku autismu u jedinců s genetickým předurčením pro širší fenotyp autismu. Rozsáhlé retrospektivní studie s mnoha tisíci účastníky potvrdily, že děti s diagnózou autismu mají ve třech měsících prenatálního věku, při narození a ve věku osmi let nižší hladinu vitaminu D než jejich typicky se vyvíjející sourozenci. Doposud byla publikována pouze jediná studie dopadu suplementace vitaminu D na základní příznaky PAS, naznačující pozitivní účinek v oblasti komunikačních a sociálních schopností, kognitivních deficitů a stereotypního chování; výsledky dalších výzkumných studií jsou očekávány v brzké budoucnosti.
Autismus představuje závažnou zátěž pro samotné děti s autismem, jejich rodiny i školský, sociální a zdravotnický systém. Snadná dostupnost a ekonomická atraktivnost vitaminu D činí studium jeho potenciální kapacity snižovat riziko vzniku autismu extrémně důležitým a urgentním cílem výzkumu.
Zdroj fotografie:
Názory