Zvláštnosti ve vývoji komunikačních dovedností dětí s poruchou autistického spektra


Vývoj komunikačních dovedností probíhá již v průběhu těhotenství (prenatálně). Už v matčině děloze je dítě schopné komunikovat. Reaguje na podněty z vnějšího prostředí a rozvíjí dovednosti, které se po narození nadále zdokonalují. Pro narozené miminko je nejběžnějším komunikačním prostředkem křik – je to první z vokálních vývojových mezníků ve vývoji komunikace. Kojenec křikem projevuje libé či nelibé pocity, které prožívá. Následuje stádium žvatlání, poté napodobování, rozumění řeči a vlastní řeč.

V prvním roce dítěte dochází k vyslovení prvních slov, kterému předchází kolem desátého měsíce věku dítěte porozumění verbálním podnětům. Porozumění řeči se vyvíjí dříve než produkce slov. Jazykový a komunikační vývoj postupuje rychle dopředu. První slova vystřídají krátké jednoduché věty a slovní zásoba se zdokonaluje a narůstá. Na konci předškolního období jsou děti schopné vyprávět kratší příběh s užitím jednoduchých souvětí. Přelom šestého a sedmého roku věku někteří odborníci pojímají jako konec plastického období pro rozvoj řeči (tzv. řečové období). Vhodné je ale komunikační schopnosti u dětí se specifickými potřebami rozvíjet i v pozdějším věku. Mnoho dětí má vyšší potenciál, který sedmým rokem života nemizí.


Odlišné „vrůstání“ do jazyka u dětí s PAS

Komunikační dovednosti a jejich vývoj jsou závislé na vývoji sociálních dovedností a na sociální interakci. Sociální interakce a komunikace se vyvíjí společně. Dospělí působí neverbálními i verbálními podněty na dítě, dítě reaguje a podává zpětnou vazbu svým chováním, a to zpětně vyvolá uzpůsobení komunikace ve směru k dítěti. Hlavní roli při „vrůstání“ do jazykového systému mateřského jazyka hraje napodobování a opakování. Pro děti s autismem jsou všechny tyto činnosti obtížné. Napodobování a sociální forma učení u dětí s autismem často ve vývoji chybí nebo jsou omezené. U dětí s autismem tak vývoj neprobíhá přirozeně, děti nemohou spontánně „nasávat“ mateřský jazyk a „vrůstat“ do něj, vývoj komunikace probíhá odlišně.

Broukání a prvotní vokalizace se u dětí s autismem může vyvíjet běžným způsobem. V počátcích raného vývoje komunikačních dovedností nejsou rodiče schopni nalézt odlišnosti či vidět nějaké nápadnosti ve vývoji. Pro některé rodiče dětí s autismem je obtížné interpretovat jejich pláč a rozeznat tak jejich základní potřeby. První sociální úsměv může přicházet později, někdy se v raném věku neobjeví vůbec. Navazování očního kontaktu v batolecím věku má odlišnou kvalitu a charakter. Žvatlání je neobvyklé a méně frekventované. Jedinci s autismem méně napodobují zvuky svého okolí, gesta či výrazy (mimiku) dospělých. Okolo dvanáctého měsíce část dětí s poruchou autistického spektra (PAS) vysloví první slova. Často ale vidíme, že je užívají neadekvátně. Vývoj komunikace bývá mnohdy pomalejší, okolí jej vyhodnocuje jako opožděný či zvláštní.

Děti s autismem mívají menší slovní zásobu, často ve dvou letech věku aktivně užívají pouze kolem 20 slov (jejich vrstevníci bez autismu ve stejném věku mohou užívat 100-300 slov). Výjimečně ukazují na předměty. Vývoj gestiky je taktéž odlišný. Komunikace prostřednictvím gest se nerozvíjí nebo je opožděná. Z pohledu logopeda, který vnímá gesta jako přípravné stádium pro slova, je diagnostika i terapie směřována již do tohoto předřečového období. V dalších fázích vývoje řeči, kdy se tvoří u dětí slovní spojení a věty, nedochází u dětí s autismem k tvorbě slovních spojení, a pokud ano, tak velmi omezeně. Kreativní jazyk bývá omezený. Intonace, přízvuk, melodie i rytmus komunikačního projevu je zvláštní až monotónní. Převažuje neverbální forma komunikace nad verbální, přetrvávají echolalie. Porozumění verbálním podnětům je narušené, abstraktní výrazy bývají nepochopeny, delší věty a souvětí dětem nedávají smysl. Pasivní slovní zásoba u většiny případů dětí s autismem převyšuje nad aktivní. Problematické bývá skloňování, časování, užívání zájmen, tvorba vět v gramaticky správném tvaru. Otázky a zápor jsou tvořeny s chybou. V pragmatické jazykové rovině vidíme nejvíce odlišností, které zrcadlí obtíže v sociální oblasti.

Existují děti s PAS, jejichž vývoj řeči je naopak akcelerovaný a mluví velmi dobře, i když mohou mít obtíže řeč uplatňovat v běžné vzájemné konverzaci a sociálních situacích. Někdy si vytvoří bohatou slovní zásobu pouze z oblasti, která je zajímá, jindy se díky výborné verbální paměti jejich řečová produkce více opírá o opakování než o porozumění významu. U některých dětí obtíže v řeči přetrvávají delší dobu, postihují více rovin a logopedem je diagnostikována vývojová porucha řeči různého stupně.


Způsoby hodnocení komunikace

U dětí s autismem mohou být narušeny už nezáměrné formy komunikace dětí směrem k rodiči, proto je důležité zaměřit logopedickou diagnostiku dětí z rizikových skupin již do raného věku. Mezi rizikové skupiny počítáme například děti předčasně narozené, děti, které skórovaly pozitivně v screeningovém dotazníku autismu M-CHAT-RTM (provádí pediatři v osmnáctém měsíci věku dítěte), děti s genetickými nebo neurologickými anomáliemi, metabolickými poruchami, děti s chronickým onemocněním či senzorickými deficity.

Jednou z možností hodnocení komunikace je metoda Laheyové, která jazykovou kompetenci dítěte shrnuje pod tři kategorie: obsah, forma a použití. Pro diagnostiku komunikace u dětí s autismem je stěžejní právě kategorie použití, tedy zhodnocení pragmatické funkce komunikace včetně neverbálních komponent – očního kontaktu (jeho kvality a navozování), počtu herních nebo komunikačních neverbálních výměn mezi dítětem a komunikačním partnerem, sdílení společné pozornosti a schopnost gesty vyjadřovat žádost (tzv. protoimperativní a protodeklarativní formy komunikace).

Protoimperativní chování jedince slouží k vyjádření žádosti. Spočívá v aktivitách zaměřených na předměty, později na lidi. Uchopování a manipulace s předměty se vyvíjí v ukazování. V průběhu vývoje se ukazování začne měnit na vědomý akt žádosti. Ukazování je významným stádiem ve vývoji komunikačních schopností. Jedná se o vědomou formu chování a komunikace. Dítě ukázáním žádá o podání hračky či jídla nebo pití. Protoimperativní gesta se vyvinou v protodeklarativní tehdy, když dítě začne gesto ukazování využívat k získání pozornosti dospělého jedince. Předměty a jevy ve svém okolí pojmenovává, komentuje, chce se podělit o dění nebo získat názor dospělého. U dětí s autismem ukazování protodeklarativního charakteru (tedy s cílem sdílet) často chybí nebo se vyvíjí značně opožděně, což je důkazem narušení v oblasti pragmatiky (funkčního užití) komunikace.

Protoimperativní a protodeklarativní chování považuje logoped za prekurzory vývoje komunikace, a proto by měla být vyšetřena v prvních fázích logopedické intervence dětí raného věku.

👉 „Někteří klienti přijdou nejprve na logopedii a logoped je upozorní na možnost výskytu poruchy autistického spektra." Přečtěte si článek o logopedické terapii u dětí s PAS. 

Artikulační poruchy patří k nejčastějším poruchám komunikace v předškolním věku, u dětí s poruchou autistického spektra se také frekventovaně vyskytují. Děti s poruchou autistického spektra a s výrazněji narušeným řečovým vývojem, mívají také větší a častější fonologické obtíže (atypickou prozódii, omezený počet správně vyslovovaných hlásek, obtíže se správným rozlišováním hlásek), což se odráží v mluvním a později i písemném projevu. U dětí s poruchou autistického spektra se snažíme o nápravu jazykového a řečového vývoje ve všech jazykových rovinách. Z pohledu logopedické péče však náprava výslovnosti není prioritou. U dětí s PAS se při logopedické terapii zaměřujeme na narušený akt komunikace jako celku a pragmatickou (sociální) jazykovou rovinu, tedy především na rozvoj funkční komunikace. 

Zdroje

  • BYTEŠNÍKOVÁ, I., 2012. Komunikace dětí předškolního věku. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3008-0.
  • ČADILOVÁ, V., THOROVÁ, K., ŽAMPACHOVÁ, Z., 2012. Katalog posuzování míry speciálních vzdělávacích potřeb. Část II., (Diagnostické domény pro žáky s poruchami autistického spektra). Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. ISBN 978-80-244-3054-6.
  • GILLBERG, CH., A. PEETERS, 2008. Autismus: zdravotní a výchovné aspekty. 3. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-498-4.
  • KAPALKOVÁ, S., 2019. Laheyovej metóda ako efektivny nástroj hodnotenia komunikácie rizikových detí v ranom veku. Listy klinické logopedie. Asociace klinických logopedů ČR, 2019(1), 8-12. ISSN 2570-6179.
  • KRAHULCOVÁ, B., 2013. Dyslalie – patlavost, vady a poruchy výslovnosti. Praha: Beakra. ISBN: 978-80-903863-1-0.
  • KUTÁLKOVÁ, D., 2005. Vývoj dětské řeči krok za krokem. Praha: Grada Publishing. ISBN 80-247-1026-9.
  • NOVOTNÁ, K. Diagnostika komunikace předškolních dětí s poruchou autistického spektra optikou předvýzkumu. Olomouc, 2020. Diplomová práce. Pedagogická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Adéla Hanáková. (online na theses.cz)
  • PRŮCHA, J., 2011. Dětská řeč a komunikace. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3181-0.
  • WOLK, L.,  EDWARDS, M., L., 2016. Phonological Difficulties in Children with Autism: an overview, Speech, Language and Hearing, 19(2). DOI: 10.1080/2050571X.2015.1133488

Zdroj fotografie:

Názory

Napsat svůj názor:

Vážíme si každého vašeho názoru. Vyhrazujeme si právo na nezveřejnění.

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.

Máte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám.

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.

NAPIŠTE NÁM
Tento web používá k chodu cookies.