Jak začlenit žáka s PAS do kolektivu

Kolik žáků či studentů se od základní po střední školu setká s šikanou? Na tuto i řadu dalších otázek odpovídá v rámci webináře Jak začlenit žáka s PAS do kolektivu speciální pedagožka Lenka Bittmannová. První část z více než hodinového webináře si můžete přečíst v tomto příspěvku, více informací pak najdete dole ve videozáznamu nebo na youtubovém kanálu Učitelnice. 

„Šikanou si bohužel projde okolo 70 % žáků a studentů s autismem. Věnovali jsme se tomuto tématu s manželem v rámci dotazníkového šetření pro tvorbu knihy Podpora začlenění žáka s PAS do třídního kolektivu (2017),“ vysvětluje Lenka Bittmannová, která popisuje i další své zkušenosti.

Čísla týkající šikany se dost různila i podle toho, zda jsme se ptali samotných dětí, anebo jejich rodičů. Pokud jsme se ptali rodičů, vyplynulo z toho, že se šikana týkala téměř 90 % dětí. Rozdíl v procentech je patrný proto, že mnoho dětí s autismem nepozná, že si šikanou prochází. Některé z nich jsou totiž už na ošklivé chování natolik zvyklé, že ho ani nevyhodnotí jako šikanu. Mnoho dětí s autismem má problém se čtením sociálních situací, a tak často nepoznají, kdy to s nimi spolužáci myslí dobře, a kdy ne. Často se stávají oběťmi šikany typu – když uděláš nebo řekneš to, co chci já, tak budeš můj kamarád.

Jeden z velkých mýtů je, že děti s autismem nechtějí mít kamarády. Neznám dítě s PAS (docházející do běžné školy), které by o přátelství nestálo. Okolí ale často vnímá, že jsou pasivnější a že jim je o samotě dobře. Například na několikadenních pobytech pro děti s autismem se setkávám s tím, že i děti, které ve škole působí samotářsky, nám poskytují zpětnou vazbu, že kamarády chtějí. Jen neví, jak na to. Takže jsou pak za kamarádství ochotné udělat poměrně mnoho. Je to i jeden z důvodů, proč je potřeba monitorovat jejich postavení v kolektivu. Dostáváme se opět k tomu, že děti s autismem jsou mnohonásobně častěji oběťmi šikany než děti z intaktní populace – u dětí bez autismu se procento žáků, kteří si prošli šikanou, pohybuje mezi 14–40 %.

Neznamená to ale, že by děti s autismem nemohly být i na druhé straně. Setkala jsem se s žáky s autismem, kteří také páchali šikanu. Často to však bylo způsobeno tím, že se přidali k někomu jinému s vidinou, že se s nimi pak bude kamarádit. Vnímali to, že se ubližuje někomu dalšímu, jako jedinou cestu, jak si kamarádství získat. Měli jsme například ve speciálně pedagogickém centru (SPC) dítě, které bylo dlouhodobě šikanované. Pak ale do třídy nastoupil nový žák a skupina šikanátorů přemístila svou pozornost na něj, včetně původní oběti šikany. Vybavil se mi teď jeden konkrétní případ, kdy se slečna, která byla celý I. stupeň šikanovaná, od 6. třídy také začala podílet na šikaně. Nerozuměla jsem tomu, vždyť jsme o tom spolu tolikrát mluvily – vždyť ví, jak těžké to je, když jsou na ni děti zlé a nechtějí se s ní bavit. Ze společné konverzace pak vyplynulo, že si zcela racionálně vyhodnotila, že je druhá na ráně, a tak radši bude posilovat svoji pozici tím, že se bude podílet na šikaně, než aby se opět stala obětí.  

Proč jsou děti s autismem častěji oběťmi šikany?

Je to tím, že základem diagnózy autismu jsou deficity v komunikačních, sociálních a emočních dovednostech, které vedou k tomu, aby děti byly v kolektivu oblíbené, aby měly pevné přátelské vztahy a aby je dokázaly budovat a udržovat. Dítě s autismem na sebe například upoutává pozornost tím, že se neustále hlásí nebo vykřikuje, chce rychle ukázat, co všechno umí. Jenže ostatní děti jsou pak naštvané. Další obtížné situace nastávají zejména o přestávkách, v šatně, ve frontě na oběd apod. Pro mnoho dětí s autismem je těžké už jen trávení času v prostředí školní jídelny, protože bývají hypersenzitivní – vadí jim velký hluk, pachy, hodně lidí na jednom místě nebo i samotné čekání ve frontě.

Jistý paradox je, že u obecně oblíbených předmětů, tedy různých výchov, mívají děti s autismem často obtíže. Je to proto, že tyto předměty bývají méně předvídatelné i strukturované, klade se v nich větší důraz na kreativitu apod. Mnoho dětí s autismem má deficit i v motorických dovednostech, což se projevuje zejména v tělocviku, ve kterém většinou nebývají za sportovní hvězdy. I když se samozřejmě najdou výjimky.

Celkově jsou tedy odlišnosti dětí s autismem poměrně patrné, ale dá se s nimi dobře pracovat… Pro mě, jako speciální pedagožku působící v SPC, má smysl jezdit se dívat na výuku do škol, mluvit s pedagogy a pak samozřejmě i s dětmi. Snažíme se totiž pracovat i s kolektivem, abychom věděli, kdy si děti všímají odlišností. Spolužáci můžou dětem s autismem nastavit sociální zrcadlo. Zpětná vazba od vrstevníků může opravdu zásadním způsobem pomoci, ale také ublížit. Proto je důležité s ní umět pracovat. (Příklad z praxe najdete ve videu v 52. minutě). 

◼ Dalším z ústředních témat webináře je také to, jak s dětmi komunikovat skutečnost, že jejich spolužák má podpůrná opatření – např. se mu věnuje asistent pedagoga nebo druhý pedagog ve třídě, používá pomůcky, které ostatní děti nepoužívají, nebo má upravenou organizaci výuky, např. odchází s paní asistentkou v rámci prevence přetížení na chodbu, může jít dříve do jídelny, aby nestál frontu a stačili se v klidu najíst. To vše totiž ostatní děti vidí. Pokud se s nimi nemluví otevřeně o tom, proč má spolužák některé věci jinak, vede to často k negativnímu vnímání těchto opatření a ohrožuje to začlenění žáka s PAS do kolektivu. Děti totiž vnímají, že to není "fér". Téma podpůrných opatření je tedy důležité dětem vysvětlit a odpovídat jim na jejich otázky. Pokud o tom s dětmi nebudeme mluvit, přicházejí často se svými vlastními domněnkami, proč tomu tak je. 

◼ Více informací a příkladů si můžete poslechnout v nahrávce webináře – (na tento text navazuje 28. minuta videa).

Hlavní témata: 

• Jaká jsou specifika v chování a komunikaci žáků s PAS? (13:50) 
• Jak podpořit začlenění těchto žáků do kolektivu spolužáků? (27:45)
• Jak na prevenci šikany? - Besedy se spolužáky jako prevence šikany (58:00) - Kdy pracovat s rodiči (1:05:30) 
• Co pozitivně ovlivňuje vzdělávání žáků s PAS? (1:06:30) - Jaký by měl být ideální učitel očima žáků s PAS (1:10:00)
• Dotazy od účastníků (1:13:00) 

👉 SPC při NAUTIS organizuje besedy pro spolužáky a realizuje vzdělávání pedagogických pracovníků – nabídku kurzů si můžete prohlédnout ZDE. 

🕣 K tématu doporučujeme také 4hodinový kurz s akreditací MŠMT Práce s kolektivem spolužáků žáků s PAS, který se bude konat 23. 1. 2025 v Praze. 

Doporučená literatura: 

• Podpora začlenění žáka s autismem do třídního kolektivu
• Prevence a účinné řešení šikany