Autismus není módní diagnóza

Se zvyšujícím se počtem osob s podezřením na autismus nebo již diagnostikovanou poruchou autistického spektra (PAS) se setkáváme s řadou výroků, které autismus znevažují a zlehčují. Často slýcháme, že autismus je módní záležitost a vymýšlením diagnóz jen omlouváme civilizační zlozvyky a trendy.   

Článek si můžete poslechnout také v audioverzi. Namluvila jej Pavla Hradecká. 

Počet osob diagnostikovaných s PAS skutečně narůstá, důvodů je několik:  

• Lepší povědomí a vzdělávání: V posledních letech se výrazně zvýšilo povědomí veřejnosti i profesionálů o autismu. Díky tomu jsou lidé s autismem diagnostikováni častěji a dříve, než tomu bylo v minulosti. 

• Vědecký výzkum: Zkoumání neuropsychologických, neuropsychiatrických, genetických a environmentálních faktorů přispívá k porozumění deficitům a projevům charakteristickým pro autismus a dává tak podklad k širšímu diagnostickému modelu autismu. Díky tomu se daří identifikovat jedince s různým stupněm a formou autistického spektra včetně těch s mírnějšími formami, kteří byli dříve přehlíženi nebo nesprávně diagnostikováni. 

• Širší diagnostická kritéria: Diagnostická kritéria pro autismus se rozšířila, což umožňuje identifikovat širší spektrum projevů autismu a zachytit i mírnější případy.  

• Zlepšení diagnostických metod: Vývoj a zlepšení screeningových a diagnostických nástrojů umožnilo lépe identifikovat a rozumět různorodosti a šíři autistického spektra, což vede k přesnější a časnější diagnostice. 

• Sociální faktory: Změny ve vnímání autismu společností a zvýšená akceptace neurodiverzity vedou k tomu, že rodiče, osoby s autismem i odborníci mají pozitivnější přístup k diagnostice a mají aktivnější postoj k zahájení diagnostického procesu, což rovněž přispívá k vyššímu počtu diagnostikovaných případů. 

• Zlepšená zdravotní péče: Ve vyspělých zemích, kde je lepší přístup ke zdravotní péči, a existují specializovaná centra, je pravděpodobnější, že osoby s PAS budou identifikovány a diagnostikovány.  

• Dostupnost následné péče: Existence intervenčních, terapeutických, poradenských a jiných podpůrných programů zvyšuje motivaci k diagnostice, protože jí dává smysluplnost.    

Autismus je spektrum, proto existuje i řada osob s hraniční symptomatikou, je důležité, aby i ony dostávaly řádnou podporu a nebyl tak vyvíjen tlak na udělení diagnózy jen kvůli zajištění přístupu ke službám. Údaje o počtu osob naplňujících klinická diagnostická kritéria by byl také přesnější.   

Použití termínu „módní diagnóza“ negativně ovlivňuje osoby s autismem a jejich rodiny. Toto frekventovaně užívané sousloví vyvolává dojem, že narůstající počet osob s autismem je spíše výsledkem společenského tlaku než vědeckého pokroku a potřeb lidí na spektru. Takováto pejorativní označení pouze prohlubují stigmatizaci a bagatelizují jejich situaci a potřeby. Je nezbytné, aby diskuse o autismu byla vedená odborně a zároveň citlivě, což zajistí, že jedinci s autismem budou vnímáni s pochopením, respektem a získají i přístup k tolik potřebné podpoře. 

Proč je důležité diagnostikovat autismus včas?  

Raná intervence a terapie: Včasná diagnóza umožňuje zahájení terapeutických a vzdělávacích intervencí v raném věku, kdy je mozek dítěte nejvíce plastický a schopný učení. Intervence, jako jsou terapie zaměřené na rozvoj komunikačních dovedností, behaviorální terapie nebo senzorická integrace, mohou pomoci dítěti lépe se adaptovat na domácí i školní prostředí, zefektivnit proces učení a snížit riziko rozvoje chování náročného na péči.  

Identifikace slabých a silných stánek dítěte: Diagnostický proces by se měl zaměřovat nejen na specifická oslabení, na kterých je zapotřebí pracovat, ale i silné stránky dítěte, které je vhodné začlenit do plánu  vzdělávacích a terapeutických intervencí. Například zájem o počítače může podporovat učení v oblasti programování nebo digitálního designu, výtvarné schopnosti zase přivést dítě k uplatnění se v oblasti umění. Pokud pracujeme se silnými stránkami dítěte, zvyšujeme jeho motivaci k učení a posilujeme jeho sebevědomí.  

Stanovení podpůrných opatření: Diagnóza autismu umožňuje nastavit doma i ve škole podpůrná opatření, která pomohou vykompenzovat dítěti jeho znevýhodnění. Ve škole se mohou uplatnit speciální vzdělávací metody, ve třídě může být zajištěna podpora asistenta, pokud je to potřeba. Lze upravit podmínky prostředí nebo se zaměřit na rozvoj konkrétních dovedností. Díky podpůrným opatřením ve škole se zvyšuje šance na to, že dítě neopustí vzdělávací proces předčasně.   

Snižování stresu a úzkosti: Děti s autismem trpí častěji úzkostmi a depresemi, což mívá negativní vliv na jejich sociální začlenění i akademický výkon. Odpovídající podpora může pomoci lépe zvládat stres a snižovat riziko rozvoje duševních nemocí.   

Informovaný přístup rodičů a pedagogů: Včasná diagnóza umožňuje rodičům, učitelům i dalším pečujícím osobám zorientovat se v problematice autismu. Jejich vzdělání v této oblasti jim umožňuje přistupovat k dítěti s realistickými očekáváními, porozuměním a lepším pochopením obtíží v sociální interakci, komunikaci, senzorickém vnímání i dalších oblastech. Informovaným rodičům se také lépe pracuje s poznámkami od okolí, že jsou jako rodiče neschopní a nedokážou své dítě dobře vychovat...

Lepší práce s identitou a sebepoznáním: Rozumění důvodům odlišnosti a porozumění sobě přispívá k větší emoční spokojenosti a usnadňuje komunikaci s ostatními. Když jedinci rozumí sami sobě, jsou lépe vybaveni k řešení sociálních situací, což vede k snížení rizika traumatických zážitků. Sebepoznání napomáhá schopnosti jedince efektivně čelit obtížím, které s autismem přímo souvisí.  

Přístup k speciální péči: S diagnózou autismu mohou jedinci a jejich rodiny vyhledat odborníky, kteří mají specifické dovednosti a znalosti v této oblasti a dokáží tak lépe rozumět specifickým potřebám lidí s autismem a jejich rodin.    

 👉 Více odpovědí a postřehů ohledně diagnózy a diagnostiky najdete v Častých dotazech.