Máte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám
Máte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám
Dotazník k identifikaci projevů extrémní vyhýbavosti pokynům (EDA-Q) byl vyvinut k hodnocení specifického profilu chování označovaného jako extrémní/patologická vyhýbavost pokynům (PDA - z anglického Pathological Demand Avoidance Profile of Behavior). Dotazník umožnil hodnotit tyto rysy pro výzkumné účely, poskytuje také užitečné prostředky ke kvantifikaci vlastností PDA, pomáhá při identifikaci tohoto behaviorálního profilu.
Extrémní/patologická vyhýbavost pokynům (PDA) byla popsána jako podskupina poruch autistického spektra (Newson, Le Maréchal, David; 2003) se specifickými projevy v chování. Jednotlivci, kteří vykazují vlastnosti podobné popisu PDA, mají mnoho společného, takže je užitečné je studovat jako skupinu. Podskupiny však nevyhnutelně způsobují neshody ohledně toho, kde by měla ležet hranice, pokud jde o to, kdo splňuje a kdo nesplňuje kritéria. Alternativou je uvažovat o rysech extrémní vyhýbavosti pokynům jako o vlastnosti, jejíž míra se proměňuje a má spektrální charakter. Rysy, jako například neochota vyhovět rutinním požadavkům, se u jedinců s PAS vyskytují v proměnlivé míře a nelze definovat žádné přirozené mezní/hraniční hodnoty (O’Nions, 2016).
Dotazník EDA-Q byl použit ke studiu chování v kontextu PAS. Jedinci s vysokými skóry tohoto chování by pravděpodobně také splňovali kritéria pro PAS. Doposud ale nebyly provedeny žádné studie, jak se distribuce znaků extrémní vyhýbavosti pokynům a PAS překrývá s projevy v jiných reprezentativních vzorcích populace.
Všechny otázky, jak se v praxi jeví, že jsou specifické pro PDA, hodnotilo deset oslovených klinických pracovníků. 26 otázek v dotazníku je zaměřeno na vyhýbání se interakcím, snahu o jejich kontrolu, na nedostatek odpovědnosti, potřebu kontroly, emoční labilitu jako reakci na požadavky nebo vnímaný tlak, komunikační potíže a hraní rolí.
Validizační studie zahrnovala data od 326 rodičů dětí ve věku 5–17 let, které byly rozděleny do šesti skupin dle informací od rodičů ohledně stanovené diagnózy a problémového chování. První skupinu tvořily typicky se vyvíjející děti, druhou děti s PAS bez rušivého chování, třetí děti s PAS s rušivým chováním a čtvrtou děti, u kterých měli rodiče podezření na PDA bez ohledu na další přidružené diagnózy, pátou děti s PDA identifikovaným odborníky bez ohledu na další diagnózy, šestou děti s rušivým chováním bez podezření či diagnózy PDA nebo PAS.
U dětí ve věku 5–11 let byl stanoven mezní bod na 50 bodů, hodnota senzitivity 0,85 a specifity 0,81. U dětí ve věku 12–17 let byl stanoven mezní bod na 45 bodů, hodnota senzitivity 0,88 a specifity 0,78. Napříč všemi skupinami byl Spearmanův–Brownův koeficient pro měření úrovně spolehlivosti metodou split half reliability 0,91.
Relativně vysoká míra souhlasu s položkami EDA-Q u jedinců, kteří obdrželi diagnózu PDA, naznačuje dobrou obsahovou validitu. S použitím mezního skóre 50 (pro věk 5–11 let) a 45 (pro věk 12–17 let) má dotazník EDA-Q relativně silnou diskriminační schopnost, s dobrou senzitivitou a specifitou, je schopen tak detekovat PDA a odlišit toto chování od jiných skupin. V klinické praxi může docházet k falešně pozitivním výsledkům. Jedinci s PDA jsou méně běžní než jedinci s PAS nebo s rušivým chováním. Ačkoliv závěry studie ukazují, že mnoho položek bylo hodnoceno shodně rodiči dětí s PDA a s PAS s problémovým chováním (srovnáváno s dotazníkem The Strengths and Difficulties Questionnaire, SDQ), dotazník EDA-Q úspěšně rozlišuje děti s PDA profilem chování.
Co je však nutné zdůraznit, je to, že neexistují oficiální diagnostická kritéria, a tudíž ani oficiální diagnostický postup pro PDA, není možné tedy dle nějakého měřítka jednoznačně identifikovat ty, kteří splňují diagnostická kritéria PDA. Proto by skór v EDA-Q měl být interpretován v rámci dimenze. Jedinci, kteří skórují nad mezními hodnotami, mohou být popsáni jako mající „vysoké rysy extrémní vyhýbavosti“.
V rámci skupin byly zjištěny rozdíly mezi pohlavími související se závažností projevů PDA, kdy dívky dosahovaly vyšších skórů oproti mužům.
Rodiče hodnotí jednotlivé otázky na čtyřbodové Likertově škále, kdy posuzují pravdivost tvrzení (0 – nepravdivé, 1 – trochu pravdivé, 2 – většinou pravdivé, 3 – velmi pravdivé). Na závěr se sčítají dosažené hodnoty. Toho hodnocení je stejné u všech otázek, kromě otázky 14 a 20, u kterých je hodnocení při závěrečném sčítání opačné (3 – nepravdivé, 2 – trochu pravdivé, 1 – většinou pravdivé, 0 – velmi pravdivé).
EDA-Q je metoda založená na rodičovské výpovědi se všemi výhodami a nevýhodami, které z toho vyplývají. Pozorování rodiči není totožné s objektivním škálováním. Rodiče mohou projevy v chování dítěte nadhodnocovat i podhodnocovat.
👉 Popis vývoje měření a předběžnou validizaci můžete nalézt zde.
👉 S otázkami týkajícími se hodnocení je možné kontaktovat Liz O’Nions na emailové adrese liz.onions@kuleuven.be.
👉 O extrémní/patologické vyhýbavosti pokynům se můžete více dočíst zde.
Názory
Jsem už dost starý, než abych chtěl zatěžovat systém, ale přesto bych si chtěl nějak ověřit svůj pocit, že na mne "sedí" dost atributů PAS. Je možné udělat si nějaký test, který by aspoň naznačil, jak na tom jsem? V mém věku už je to spíš jen pro zajímavost, ale i tak bych byl rád, kdybych si mohl říci aha, tak proto...
Děkuji
Dobrý den,
děkujeme za Váš dotaz, dotazník pro dospělé osoby máme na webu také k dispozici, přikládám zde rovnou odkaz na test EDA-QA (Extreme Demand Avoidance Questionnaire Adult.) Jedná se o sebeposuzovací otazník, který je určený ke screeningu projevů extrémní patologické vyhýbavosti, které se ale mohou vyskytovat i v běžné populaci.