Podpořte web AutismPort a pomozte společně s námi světu porozumět autismu a lidem s autismem porozumět světu.
Vaší pomoci si velmi vážíme.
Pomůžu vámMáte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám
Sexualita patří mezi základní životní potřeby každého člověka. Každý z nás je ale velmi individuální a potřebuje ji naplňovat svým způsobem. Kvalita našeho života se odvíjí od mnoha proměnných, ale je také bezprostředně závislá na tom, jak budeme moci naplnit naše potřeby.
Představte si situaci, že ve vašem životě nebudete moci naplnit svoji potřebu sexuality? Žádné doteky, objímání, pohlazení, sexuální aktivity…nic. Jak se budete cítit? A jak překonáte toto období? Sportem, zábavou nebo prací? Ať už si zvolíte jakoukoliv strategii, předpokládáme, že jste předtím mohli tuto potřebu naplnit a po určité době se k ní budete moci vrátit. Ale mají stejné podmínky i lidé s PAS? Mluvíme s nimi o sexualitě? Učíme už od malička děti s PAS, co je a není v pořádku? Kde se koho mohou, a nemohou dotýkat? Nabízíme jim podporu a pomoc, když si nevědí rady? Nebojíme se otevřít téma sexu? Mohou se zeptat na to, co potřebují a co je zajímá? Navazovat vztahy zdravým způsobem?
Mnoho rodičů dětí s PAS si nedokáže představit, jak o tématu sexuality se svým dítětem hovořit. Mají mnohdy pocit, že téma počká, až si o něj samo dítě řekne nebo až se začne „projevovat“. S prvními projevy sexuality, které často přicházejí v období dospívání, rodiče vysvětlují to, co již dávno dítě mělo znát. Setkávají se s vlastní nejistotou, obavami, studem a strachem, aby „něco“ neopomenuli a dítě je na tom prakticky stejně. Má mnoho otázek, nejistot, obavu a může cítit stud. Nechce se v době, kdy dospívá, s rodiči bavit o sexu. Často se dítě proto, že nemá dostatek informací, dostává do rizikových situací. Ať už se jedná o nevyžádané doteky, poznámky, nevhodné sexuální chování na veřejnosti nebo nevhodné navazování vztahů - vždy je jádrem to, že chybí informace. A ty by měly přicházet k dítěti, co nejdříve, tak aby si zvyklo na to, že sexualita je součást jeho života a je úplně v pořádku o ní hovořit.
Někteří lidé s PAS si nemusí uvědomovat důsledky svého chování a mohou jednat „tady a teď“, což je může přivést do rizikových situací. Nezapomínejme také na lidi s PAS, kteří mají omezené možnosti komunikace nebo přidružené mentální znevýhodnění a mohou se stát těmi, ke kterým se téma sexuality nedostává.
| Uvedu příklad z praxe, který vystihuje nutnost a potřebu hovořit o sexualitě. V rámci poradenství jsem řešila s maminkou dospívajícího chlapce s PAS situaci, kdy se její syn (v té době 14letý) dotýkal prsou své maminky a vyžadoval se s ní koupat. Ve společnosti se dotýkal ostatních lidí bez jejich souhlasu a vědomí, přičemž jeho doteky byly mířeny na intimní místa. Maminka popisovala svého syna jako velmi kontaktního. Když byl malý, rád se mazlil a jeho doteky byly většinou okolím přijímány. Čím byl starší, tím více se jeho chování stávalo obtěžujícím a nepříjemným pro okolí. Bylo potřeba nastavit hranice a chlapce naučit, kde se koho smí, a kde nesmí dotýkat a jak a kde může uspokojit své sexuální potřeby. Zároveň chlapec potřeboval cítit, že má nastavené hranice a možnost o tématu sexuality hovořit a dozvědět se potřebné informace. |
Dítě s PAS může mít v porovnání s neurotypickými vrstevníky omezené zdroje, odkud je můžou čerpat potřebné informace. Taktéž je potřeba brát v potaz to, že některé zdroje nemusí být odborné, kvalitní a vhodné nebo jim dítě nemusí porozumět. Jako jeden z mnoha příkladů uvádím pornografii, se kterou se jako zdrojem informací (a bohužel často jediným) stále častěji setkávám u dospívajících lidí s PAS.
Většina dětí bez znevýhodnění začne projevovat vlastní zájem o témata spojená se sexualitou v předškolním věku nebo v období nástupu do školky. Začnou klást otázky typu, jak jsem přišel na svět, anebo reagují na běžné situace v jejich okolí - naslouchají vám, prohlíží si zajímavé knihy nebo sledují videa a pohádky, jsou zvídavé, ptají se a chtějí znát odpovědi. Začnou se přirozeně stydět a chránit si své soukromí. U dítěte s PAS může být situace naprosto rozdílná. Nemusí se ptát ani o téma projevovat zájem, míra porozumění ale také pozornosti a vnímání druhých osob může být značně ovlivněna diagnózou PAS, stejně jako způsob komunikace a vzájemné domluvy. Dítě nemusí projevovat stud a potřebu soukromí.
Setkat se také můžete s tím, že se dítě s PAS bude dotýkat druhých osob, otírat se intimními místy o předměty v okolí, sahat si na genitálie ve společnosti nebo navazovat vztahy nevhodným způsobem. V období dospívání se můžete setkat se změnami v chování u dospívajících a mladých lidí s PAS, kteří mohou mít potíže s vnímáním sami sebe, emocemi, fyzickými změnami těla, uspokojením svých sexuálních potřeb, menstruací nebo navazováním intimních vztahů. Všechny tyto situace se dají preventivně ošetřit a předejít mnoha rizikovým situacím tím, že jak rodiče, tak dítě s PAS bude mít informace a potřebnou podporu.
Cílem sexuální výchovy je otevřít bezpečné prostředí, kde se dítě může ptát a dozví se odpovědi, a to v takové formě a podobě, které porozumí ať už vzhledem k věku nebo míře znevýhodnění. Sexuální výchova u dětí s PAS by měla zahrnovat témata jako např. vztah ke svému tělu, vyjádření a porozumění svým emocím, budování sebevědomí a vnímání sebe sama, práce s emocemi, vhodné/nevhodné doteky, hranice, soukromí, hygiena, dospívání, navazování vztahů a mnoho dalších témat. Sexuální výchova také hraje významnou roli při prevenci nechtěného otěhotnění, nákazy pohlavně přenosnoými infekcemi a prevencí před sexualizovaným násilím. Sexuální výchova by měla začít před nástupem do školky, kde se dítě setkává s mnoha situacemi, které mají souvislost s jeho intimitou, vztahy, doteky, a soukromím.
Odpověď není jednoznačná, a to především z toho důvodu, že je podstatné zohlednit míru znevýhodnění dítěte s PAS. Pokud se jedná o dítě s PAS s lehkým, až středně těžkým mentálním znevýhodněním, je podstatné volit takové pomůcky a metody, které dítě osloví a prostřednictvím nichž pochopí předané informace. Může se jednat o:
Pro dospívající a mladé dospělé jsou poté vhodná:
Pokud hovoříme o dítěti nebo dospívajícím s PAS s těžkým až hlubokým mentálním znevýhodněním, u kterého jsou již do značné míry omezené možnosti vzdělávání, je vhodné použít:
Zaměřujeme se na prostředí, které dítě obklopuje a na blízké osoby dítěte s PAS. Podstatné je ošetřit téma soukromí, doteků a intimity, jak je postupováno v úkonech osobní hygieny a zda má např. dospívající s PAS možnost uspokojit své sexuální potřeby a zda ví, jakým způsobem. Často poptávaným tématem je menstruace u dívek/žen s PAS s těžším znevýhodněním a možnosti sebeuspokojení u mladých lidí s PAS.
Každé dítě a mladý člověk s PAS je jiný a i to, jakým způsobem bude realizovat své sexuální potřeby, bude rozdílné. Rozdílné také bude to, jaké metody a pomůcky zvolíme v rámci sexuální výchovy. Zohlednit je potřeba nejen věk, ale také specifické potřeby každého dítěte. Některé dítě potřebuje více času, jiné čistě vizuální pomůcky.
👉 Pokud si nejste jistí, jakou pomůcku nebo metodu zvolit, je možné se odkázat na službu odborného sociálního poradenství Freya, z. s., kde vám rádi poradí.
|
Na závěr bych ráda uvedla kazuistiku rodičů dospívajícího chlapce s PAS (12 let), kteří se po absolvování rodičovské skupiny odkázali na naši poradnu. Rodiče si u chlapce v posledních měsících všimli toho, že je v mnohem větší tenzi a nepohodě. Chlapec si často sahal na genitálie a obnažoval se na nevhodných místech. Rodiče si také začínali všímat zvýšeného zájmu chlapce o dívky, který se dotýkal bez jejich svolení a často i vědomí. Situace byla náročná, jak pro chlapce, jeho rodiče, ale také školu, kde se chování chlapce objevovalo i ve výuce. Při mapování situace, se kterou přicházeli rodiče, bylo patrné, že je pro ně téma sexuality nové a mají obavu z nevhodného chování chlapce. Poradenství bylo následně poskytováno jak rodičům, tak chlapci. Rodiče jsme podporovali v tom, aby dokázali správně reagovat na situace, které se u chlapce objevují a zároveň mu poskytli možnost otevřeně hovořit o tom, co ho zajímá. Taktéž bylo potřeba nastavit hranice soukromí, vhodných doteků a bezpečného chování k dívkám, jak ve škole, tak ve společnosti. Chlapec s PAS doposud neměl možnost hovořit o sexualitě a vztazích a začínali jsme tématy soukromí, doteků, hranic a hygieny. Posléze jsme přešli k tématu dospívání, změny těla, ale také k masturbaci a prevenci před sexualizovaným násilím. Využívali jsme především videa, obrázky, edukační knihy určené lidem s PAS a vizuální pomůcky. Jedna z prvních pomůcek, které jsme pro chlapce vytvářeli, byla na pochopení soukromí a vhodných doteků (tzv. kruhy podpory a vizuální pomůcka soukromí). |
Typické projevy
Příčiny autismu
Mozek
Diagnostika
Autismus v číslech
Přidružené obtíže
Podpora a služby
Rodina
Terapie
Vzdělávání
Selfadvokacie
Zdraví
Spánek
Názory