Máte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám
Máte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám
Jakožto dětská psycholožka a pečující osoba o člena rodiny s poruchou autistického spektra vnímám, jak důležitý je pro pohodu dítěte spánek. Jeho dostatek je totiž základním stavebním kamenem duševního zdraví. Problémy se spánkem jsou bohužel u dětí i dospívajících s poruchou autistického spektra poměrně běžné, vědci uvádějí, že se s nám potýká 40–86 % dětí s autismem. Už samotné usínání můžou osobám s PAS znesnadnit problémy se smyslovým zpracováním okolních podnětů nebo úzkost.
Podle organizace Autistica 42 % dětí s poruchy autistického spektra (PAS) v Británii trpí úzkostnou poruchu, u intaktní populace dětí (bez PAS) se přitom jedná o 3 %. Děti s PAS mají také oproti neurotypickým dětem výraznější potíže se změnami v denním režimu, to vše může přispívat k problémům se spánkem. V tomto článku přiblížím, proč mohou mít starší děti a dospávající s PAS problémy s usínáním i celonočním spánkem a představím strategie pro zlepšení spánkových návyků.
Nejprve si popíši některé oblasti, se kterými mají osoby s autismem v oblasti spánku často obtíže. Pravděpodobně ne všechny z těchto příkladů budou platit i pro vás či pro vaše dítě. Při čtení tedy doporučuji poznamenat si, které problémy by pro vás mohly být relevantní. To vám může pomoci při rozhodování, které strategie vyzkoušet.
Obecně doporučuji vést si společně s dítětem spánkový deník (existují na to různé mobilní aplikace), nebo je možné vytvořit si jednoduchou tabulku se sloupci pro čas, kdy dítě usnulo, kdy se probudilo a jak dlouho spalo. Můžete si také poznamenat případná vyrušení nebo přerušení, ke kterým došlo během spánku.
👉 Spánkový deník naleznete ZDE.
👉 Jednoduší verzi spánkového deníku pro děti naleznete ZDE.
Na základě mé zkušenosti je totiž důležité věnovat pozornost i malým detailům a správně jim porozumět, abychom mohli vytvořit individuální a zdravý spánkový režim. Na co se tedy zaměřit?
Spí osoba s PAS celou noc, nebo se často budí? Problémy se smyslovým zpracováním mohou ovlivnit schopnost usnout či spát po celou noc. Lidé s autismem se tak často probouzejí kvůli nepohodlí pramenícímu z okolních vjemů. Pod tím se může skrývat např. nepříjemný pocit z hrubé struktury povlečení nebo příliš vysoká či nízká teplota v místnosti. Děti i dospělí se také mohou potýkat s nepříjemným pocitem při kontaktu s určitými látkami nebo se štítky a švy na oblečení či ložním prádle. V některých případech může dokonce i matrace nebo polštář způsobit smyslový problém ovlivňující kvalitu spánku.
Osoba může být vzbuzena okolním hlukem (troubení auta, štěkot psa apod.), může jí trvat déle, než se uklidní a podaří se mu opět usnout. Stejně tak může rušivě působit změna teploty v místnosti nebo náhlá změna polohy těla v průběhu spánku. Doporučuji se tedy nejprve zaměřit na senzorické vjemy, které mohou pravidelně narušovat zdravé spánkové cykly.
Čtrnáctiletý Dan měl problémy se zpracováním smyslových podnětů a je extrémně citlivý zejména na hluk a změny teploty. Danovi rodiče si všimli, že mu trvá déle, než usne, a že se během noci několikrát probudí. Tyto okolnosti vedly k chronickému nedostatku spánku a následně zvýšené úzkosti během dne.
Dan cítí, že ke spánku potřebuje naprosté ticho a bojuje s jakýmkoli hlukem v pozadí. V ložnici je mu také často příliš horko a necítí se zde pohodlně.
Rodiče se rozhodli zajít za psychologem, který se věnuje poruchám smyslových vjemů. Ten jim doporučil několik strategií, které by měly pomoci Danovi, aby se před spaním cítil pohodlněji a uvolněněji. Navrhl:
Díky identifikaci a řešení smyslových problémů rodiče pomohli Danovi vytvořit uklidňující prostředí vhodné pro spánek. Syn nyní usíná rychleji a v noci se méně často probouzí, což vede k lepšímu fyzickému i duševnímu zdraví, potažmo snížení úzkostných stavů a celkové nepohody.
Příklad nahrávky bílého šumu:
Úzkost je běžná u klientů s PAS z několika důvodů. Za prvé, být jedincem s autismem v „neurotypickém světě“ může způsobit značný stres a úzkost kvůli rozdílům v sociální komunikaci, smyslovému zpracování a přizpůsobování se změnám. Osoby s PAS mohou mít potíže udržet krok v sociální oblasti se svými vrstevníky nebo zažívají smyslové přetížení (nejvíce ve školním prostředí), to vše poté může vést k úzkosti a stresu.
Kromě toho mívá řada dopívajících s PAS potíže s identifikací a zpracováním svých emocí. To může způsobit nahromadění stresu, který v důsledku výrazně ovlivňuje rychlost usínání. Když se člověk cítí ve stresu, mozek se dostane do stavu nadměrného nabuzení (hyperarousal), při kterém je těžké se uvolnit a usnout. Mohou také pociťovat, že se jejich myšlenky před spaním nabalují na sebe “jako sněhové koule” - promítají si nejrůznější obavy, cyklí se v negativním myšlení apod. Člověk pak může celé hodiny ležet v posteli, nebo se budit uprostřed spánku s obavami či obecně negativními myšlenkami. Úzkost zároveň může vyústit ve fyzické příznaky, jako je bušení srdce, pocení nebo svalové napětí. A i tyto příznaky opět mohou narušovat usínání či spánek.
Osoby s PAS mohou být citlivější na smyslové vjemy (tzv. “hypersenzitivita”), jako jsou hlasité zvuky nebo nadměrné osvětlení či určitý typ světla. Daná stimulace může vést ke stavu nabuzení, které následně ztěžuje přechod do fáze ospalosti.
Nadměrná stimulace může vést také k fyzickým příznakům, jako jsou bolesti hlavy, únava a svalové napětí. A opět i ty mohou narušovat klidný spánek. Navíc, pokud vaše dítě zažívá večer nadměrnou stimulaci, může to narušit jeho přirozený cirkadiánní rytmus, kvůli čemuž pak tělo obtížněji rozeznává čas na spánek a na bdění.
Mnoho osob s PAS mívá obtíže s přechody mezi aktivitami. Reagují pomalu a nepružně, někdy s nelibostí. Někteří jedinci s PAS mohou během těchto přechodů pociťovat úzkost, frustraci nebo smyslové přetížení, které jim nedovolí usnout. Na změnu aktivity je tedy třeba je připravit.
U některých osob s PAS se usínání neobejde bez provádění rituálů nebo jiného typu stereotypního chování / projevů, např. ustlání lůžkovin určitým způsobem. Tyto úkony často napomáhají cítit se bezpečněji. Mezi varovné signály, na které je třeba si dát pozor, patří následující:
Pokud rutiny nebo opakující se chování začnou mít negativní dopad na pohodu a/nebo spánek dané osoby, zvažte, zda za tím nemůže být OCD (obsedantně-kompulzivní porucha). Pokud máte podezření, že ano, promluvte si se svým lékařem a vyhledejte terapeutickou podporu. Terapii OCD může nabízet řada poskytovatelů zdravotní péče, jako jsou kliničtí psychologové či terapeuti KBT (který pomůže identifikovat precipitující faktory).
Pokud jde o komorbiditu poruchy autistického spektra a obsedantně kompulzivní poruchy (OCD), v současnosti nemáme přesné statistiky o tom, jak často mají jedinci obě tyto diagnózy. Odhady se zatím pohybují ve velmi širokém rozmezí od 3 až po 40 a více %. Jedním z důvodů je, že mezi lidmi s OCD existuje extrémní heterogenita. Mezi jednotlivci je velká řada rozdílů v projevech i jejich intenzitě, což platí i pro jedince s PAS. Různé studie tedy přicházejí s různými výsledky. Může se také objevit chybná diagnóza, jelikož rituály OCD mohou připomínat opakující se chování běžné u autismu a naopak. Je proto vhodné vyhledat oborníka, který má v této problematice již nějaké zkušenosti. |
Mnoho dětí na autistickém spektru vyžaduje výraznější podporu v průběhu procesu usínání ve srovnání s předpoklady rodičů. Jedním z účinných způsobů, jak podpořit své dítě, je zavést uklidňující rutinu před spaním.
Jak mohou vypadat rituály vedoucí k uklidnění před spaním:
Ne každá z popsaných strategií je univerzálně uplatnitelná u všech osob s PAS. Je vhodné metody a techniky vyzkoušet sledovat jejich efekt. Jen tak lze zjistit, co člověku nejvíce vyhovuje. Do procesu tvorby nového režimu, či úpravy toho stávajícího se snažte zapojit danou osobu s PAS.
Vizuální podpora může velmi pomoci s přechodem mezi bděním a spánkem. Můžete / lze použít vizualizaci popsanou na papíru flipchartu, anebo využít aplikací v tabletu či telefonu. Cílem je strukturovaný seznam kroků, které je potřeba před spaním udělat. Například:
Dodržování vizuálního rozvrhu snižuje výskyt obávaných myšlenek a úzkosti celkově. Dokončení rutinních úkonů navíc zabere méně času.
👉 Video, jak si vytvořit vizuální rozvrh.
Možná si říkáte: „Moje dítě je už v pubertě. Mělo by být schopné se dostat do postele zcela samo.“ To je zcela pochopitelné, ale ve skutečnosti většina dospíváních s PAS stále potřebují jistou míru pomoci s organizací a plánováním času, zejména při očekávaném přechodu od jedné činnosti k druhé. Tím neříkám, že dítě potřebuje plnou podporu při běžných úkonech (např. čištění zubů, oblékání pyžama apod.). Možná ale ocení pomoc se samotným započetím plánovaných úkonů. Uveďme si příklad.
Lynn je maminkou patnáctiletého Eddieho, který se večer nadměrně soustředí na svou výtvarnou práci. Kdyby ho Lynn nechala, pokračoval by ve svém uměleckém tvořením až do časných ranních hodin.
Lynn a Eddie se dohodli, že přestane tvořit v devět hodin večer. Ve 20:30 Lynn Eddiemu připomene, že má ještě 30 minut. Poté mu dává patnáctiminutovou a pětiminutovou připomínku. Ve 21:00 ho vyzve, aby se vzdálil od stolu, a připomene mu plakát na zdi, na kterém je sepsaný jeho seznam pravidel před spaním.
Eddie vidí, že první položkou na seznamu je jít nahoru do koupelny a vyčistit si zuby. Potřebuje však nejprve pomoc v podobě verbální instrukce a připomenutí, aby s tím začal.
Lynn jde následně s Eddiem do koupelny a položí vedle něj zubní pastu a kartáček, aby mu pomohla zvládnout nejen přechod mezi aktivitami, ale aby Eddie zahájil navazující krok. Zbytek úkolu pak již zvládne sám. Lynn se věnuje vlastním činnostem, ale vrátí se, aby ho podpořila v zahájení další aktivity (převléct se do pyžama, zatáhnout závěsy, ztlumit světla v ložnici, ulehnout do postele s knížkou).
Jakmile je Eddie s knihou v posteli, může ho Lynn nechat, aby si přečetl jednu kapitolu, a pak jej vyzve, aby si zhasl.
Abyste svému dítěti pomohli zvládnout problémy se senzorickým zpracováním a zlepšit tak kvalitu spánku, můžete s ním pracovat na identifikaci jeho specifických senzorických spouštěčů a vypracovat plán jejich zvládání. Ten může zahrnovat používání:
Je vaše dítě málo nebo naopak příliš citlivé na zrakové, sluchové a hmatové podněty, chutě a vůně? Nezapomínejte ani na tři méně známé smysly: vestibulární (rovnováha), propriocepční (vnímání polohy těla v prostoru) a interocepční (vnímání vnitřních signálů těla). Řešení smyslových potřeb je zásadní i pro celkové duševní zdraví a kvalitu života.
Omezení smyslových podnětů před spaním může být prospěšné. Zde je několik tipů, které pomohou pomoci vytvořit před spaním uklidňující a smyslově příznivé prostředí:
Snížení celkové denní nadměrné stimulace je zásadní strategií pro lepší spánek. Pokud je tělo nadměrně stimulováno, nervový systém může být přetížen a produkuje více stresové chemické látky – kortizolu. Ten může způsobit, že se dítě bude cítit spíše "podrážděné" než ospalé.
Zde je několik konkrétních strategií, které může být přes den vhodné použít:
Nastavení konzistentního spánkového režimu může být náročné. Existuje však několik praktických strategií, které s jeho zavedením můžou pomoci:
◼ Za možnost překladu a úpravy článku děkujeme Dr. Russel, původní verze článku najdete na stránkách TATF.
Našli jste v textu chybu nebo překlep? Neváhejte nás kontaktovat na adrese: info@autismport.cz.
Andersen LPH, Gögenur I, Rosenberg J et al. The safety of melatonin in humans. Clinical Drug Investigation. 2016;36(3):169–175
Estes, A., Munson, J., St John, T., Finlayson, R., Pandey, J., Gottlieb, B., Herrington, J., & Schultz, R. T. (2023). Sleep problems in autism: Sex differences in the school-age population. Autism research : official journal of the International Society for Autism Research, 16(1), 164–173. https://doi.org/10.1002/aur.2848
Názory