Kolik je v ČR lidí s potvrzenou diagnózou PAS?
Datum publikace
04. 03. 2021Aktualizováno
09. 02. 2024
Data Národního zdravotnického informačního systému (NZIS) a národních zdravotních registrů dokládají, že od roku 2010 do 2018 bylo ve zdravotnictví zachyceno s výkazem F 84 (pervazivní vývojové poruchy neboli poruchy autistického spektra - PAS) celkem 25 967 osob. Data spravuje Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR). Národní registr hrazených zdravotních služeb (NRHZS) obsahuje data zdravotních pojišťoven v hospitalizační i ambulantní oblasti včetně kompletních dat o vykázaných diagnózách, procedurách a léčbě.
V současnosti jsou data k dispozici právě za léta 2010 – 2018. Dle oficiálního vyjádření Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, o které jsme požádali, se jednalo o jednorázovou analýzu, kterou ústav nemá v plánu pravidelně aktualizovat.
Co se údajů z let 2010-2018 týče, sám ÚZIS si je vědom jasných limitů. Co je podstatné, z dat nelze oddělit potvrzené diagnózy PAS od provedených vyšetření pro podezření na tuto diagnózu; to znamená i případů, kdy diagnóza potvrzena nebyla. Dále není možné nijak vyfiltrovat „ojedinělé“ výskyty diagnózy PAS v jinak širším záznamovém portfoliu jednoho pacienta (nejasné případy, kdy jsou PAS zmíněny například jen jednou, a další zprávy s touto diagnózou u stejného pacienta již nepočítají). Potvrzených diagnóz PAS v tomto časovém období může být tedy méně. Dle dat NRHZS z let 2016 až 2018 je nejčastěji zachycenou poruchou autistického spektra dětský autismus. Následuje Aspergerův syndrom a atypický autismus. Diagnóza F84 v datech NRHZS je vykazována především u dětí, nejčastěji u chlapců ve věku 5 až 13 let.
Využití dalších databází a spolupráce mezi rezorty
Dne 17. října 2016 vešla v platnost změna vyhlášky č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách zavádějící vyšetření za účelem včasné diagnostiky poruch autistického spektra (PAS). Screeningové vyšetření založené na dotazníku (M-CHAT-RTM) se provádí v rámci preventivní prohlídky v 18 měsících věku. Tato praxe má a bude mít efekt pro včasnější záchyt PAS a projeví se ve statistikách (jak je patrné již z nárůstu za léta 2017 a 2018 v datech NRHZS).
V závěru zprávy ÚZIS je v náznacích načrtnuta i jistá perspektiva mezirezortní spolupráce, která by mohla budoucí statistickou práci posunout dál. Zmiňuje potenciál využití databáze příspěvků na péči (databáze posudkových lékařů), kde by měly být kódovány i nosné diagnózy (ve spolupráci s MPSV). Jako další prostor pro zpřesnění vidí možné využití databáze pedagogicko-psychologických poraden (PPP) a speciálních pedagogických center (SPC), kde je stav dítěte opakovaně posuzován pravidelně ve dvouletém intervalu a detaily o psychologickém stavu a vývoji dítěte jsou uváděny ve zprávě o vyšetření (ve spolupráci s MŠMT). Zmiňuje též možnost provést v ČR prevalenční, tj. průřezové, šetření.
Nejedná se o originální text. Data, ale i většina formulací, pocházejí z prezentace ÚZIS na zasedání odborné skupiny pro autismus.
Do textu shrnul: Mgr. Štěpán Hejzlar
- Prezentace ÚZIS na zasedání Odborné skupiny pro koncepční řešení problematiky života osob s poruchami autistického spektra při Vládním výboru pro osoby se zdravotním postižením 10. 9. 2019. Zápis z jednání zde.
- Pacienti s poruchou autistického spektra v datech NRHZS. Dílčí část dat k dispozici v prezentaci zde.


Máte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám
Názory
maminky jsou doma, nemají práci, neboť nejsou OZP a tedy zaměstnavatel nemá pro ně výhody,
dítě je s maminkou samo, tatínek neunesl psychickou zátěž a odešel - tedy odečet na dani nelze udělat i když dítě je ZTP/P a maminka nemá vlastní příjem, tatínek na dítě platí, ale z vydělané částky nemá daňové zvýhodnění - kdyby byl s dítětem ve společné domácnosti mají toto zvýhodnění - klidně by se mohlo propočítat jedenkrát ročně a daně předat přímo dítěti formou vratky daní - dítě ve společné domácnosti jako dítě rodičů odloučených sní stejně a oblečení potřebuje také obměnit...
dokud byl táta doma neodečetl podle nových pravidel na maminku nic - byla bez vlastního příjmu a pečovala o dítě, ale to bylo starší 3 let věku
maminka dojíždí za účelem školní docházky ve specializované škole do vzdálenějšího města, v místě školy práce na zkrácený úvazek s omezením doby nástupu po odvedení dítěte do školy není, nemá možnost ani práce na doma, neboť dítě smí být ve škole jen omezenou dobu a cesta trvá přes půl hodiny tam a před třičtvrtě hodiny zpět, tehdy si musí kupovat jízdenku neboť jede bez ZTP/P dítěte a práce se zadávají na větší zakázky než na 3 hodiny denně, neboť v sobotu a v neděli je maminka dítětem uzurpována a práci by dítě stále přerušovalo a to i v noci...
zamýšlel se někdy někdo i nad tímto aspektem? nyní je sice dítě posouzeno jako IV stupeň a maminka není v sociální nouzi, ale dítě se vyvíjí a jednou snad zvládne něco ze základních životních potřeb zvládat - ale kolik toho nebude schopno udělat nikdo neví, přestože se jedná o nonstop péči maminka dostane jen nižší příspěvky, neboť se dítě třeba samostatně oblékne a nají... ale další sice nezvládne, ale o tom vyhláška není - nezajímá se o kolik času se u PAS jedná, ale co umí v čase mezi afektivními záchvaty.... bylo by podle mne vhodné a žádoucí PŘEHODNOTIT SYSTÉM TAK, ŽE DÍTĚTI JE JEDNO KOLIK VĚCÍ UMÍ, ALE MÁMU CHCE MÍT U SEBE STÁLE A TEDY NEPOSUZOVAT U PSYCHICKY NEMOCNÝCH DĚTÍ ŽIVOTNÍ POTŘEBY, ALE NUTNOST CELODENNÍ PÉČE - JAKOBY MATEŘSKÁ PRO DÍTĚ S PAS, AHDH A MENTÁLNÍ RETARDACÍ - SAMOZŘEJMĚ PODLE STUPNĚ POSTIŽENÍ NĚCO JAKO U DŮCHODŮ - PODPORU ROZLIŠIT PODLE NÁROČNOSTI PÉČE A S TÍM SPOJENOU MOŽNOST ZAMĚSTNÁNÍ SE
jak si prováděcí předpisy poradí s tím, že autismus má mnoho forem a pokud specialista označí, že by příspěvek na pomůcku - auto - doporučil, tak někdo posudkové služby bez specializovaného vzdělání tuto pomůcku zamítne, přestože půl roku před tím komise při odvolání se proti stupni závislosti popisuje afektivnost jednání s agresí i heteroagresí
maminky nejsou pečující osobou, ale člověkem zajišťujícím stále nová razítka a potvrzení o stavu, který je stále shodný, ale vyhlášky si žádají na vše jiný tiskopis - nepřemýšlí někdo o tom, že by se sjednotil systém a jedna žádost by ihned dítě posoudila u specialisty a vyřídila by se u jednoho úředníka a ten sdělil na co má rodič pečující o dítě nárok - tj. ZTP/P, parkovací kartu, Euro klíč, odečet na daních, příspěvek na mobilitu, příspěvek na mimořádnou pomůcku - auto, příspěvek na péči - zatím je to složité a kdo se neumí orientovat musí spoléhat na úředníky a nevládní organizace... kdy asi začne být sociální systém méně složitý a vstřícný k lidem a pečujícím osobám, nejen osobám chudým vlastní vinou, neboť v práci se musí pracovat a jim se nechce ráno vstávat a rozdíl mezi prací a bytím doma je maličký
Děkuji za přečtení, podnětů je mnoho, systém je složitý a finance státu nejsou neomezené... proto hezký den Stanislava N.