No nevím, nejsem autistka, ale slíbit Gogola a pak čekat akceptaci nebo dokonce nadšení z Titanicu není o autismu. Je to o dohodách a jejich dodržování. A je to o manipulativní komunikaci těch, kdo dohodu nedodrželi, udělali si, co chtěli, nepokusili se vykomunikovat změnu plánu a za špatnou označí osobu, které to (zcela pochopitelně a poprávu) vadí.
Komiks ve skutečnosti není o malé schopnosti autistů zvládat změny. Je o tom, že Poppy považuje za kamarádky osoby, které se nechovají přátelsky, což ona zřejmě není schopna rozpoznat. TO je o autismu. A jak je vystresovaná ze své diagnózy a sociálně nejistá, myslí si, že je problém v ní. TO je taky o autismu. A o bezbrannosti, kterou autismus zřejmě přináší.
Poppy by se možná divila, co by těm "kamarádkám" v takové situaci řekla "neurotypická" osoba, a že by to bylo hlasitě a od plic. Ale k té by si kamarádky něco takového nedovolily. A TO je taky o autismu.
Názory