Máte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám
Máte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám
Sociální dovednosti představují pravidla, zvyky a schopnosti, které řídí naše interakce s ostatními lidmi a světem kolem nás. Tyto dovednosti jsou nezbytné pro funkční sociální interakci, zdravé emoční fungování i úspěšnou orientaci v životě. Lidé s poruchou autistického spektra (PAS) vykazují významné sociální deficity, které negativně ovlivňují jejich každodenní fungování a mohou vést k vážným problémům v oblasti duševního zdraví. V souvislosti se sociálními dovednostmi je u lidí s PAS možné pozorovat potíže při komunikaci s ostatními, navazování a udržování sociálních vztahů, ale problematické pro ně může být také zpracování podaných informací.
Deficity v sociálních dovednostech u lidí s PAS mohou vést k odmítnutí ze strany jejich vrstevníků, nedostatku sociálních vazeb, chybějícím smysluplným vztahům s vrstevníky, což následně může směřovat k sociálnímu stažení, odmítnutí nebo šikaně. Uvědomování si společenských rozdílů může rovněž způsobovat nízké sebevědomí a v horším případě i depresi či úzkosti, související s masivní vnitřní nejistotou a izolací od vrstevníků.
Lidé s oslabenými sociálními dovednostmi mohou být na jednu stranu nadměrně důvěřiví, nebo na druhou stranu mít tendence k podezírání a nepřátelskému výkladu sociální situace, která může vést k sociálním nebo emočním obtížím. Počet neúspěšných interakcí s vrstevníky v raném věku může v budoucnu způsobovat nižší sociální angažovanost a zvýšenou úzkost související se sociálními interakcemi. A v neposlední řadě nedostatek sociálních kompetencí může působit také jako bariéra profesních příležitostí. Je zcela očividné, že potíže spojené se sociálním porozuměním, chováním a dovednostmi mají všudypřítomný dopad na životy lidí s PAS. Proto je nesmírně důležité klást důraz na rozvoj sociálních dovedností v průběhu celého života člověka.
Zlepšit fungování člověka v různých sociálních interakcích, podporovat a rozvíjet jeho sociální vztahy a nacvičovat sociální dovednosti je vhodné doma, ve škole i v jiných sociálních prostředích. V raném věku je možné posilovat požadované chování dítěte hrou, prostřednictvím rozvoje napodobovacích schopností, hraním rolí, nácvikem očního kontaktu nebo třeba sociálního úsměvu. Významným obdobím v rozvoji sociálních dovedností je školní docházka. Škola je sociální prostředí, kde se žáci a studenti učí, jak efektivně komunikovat a rozvíjet vzájemné vztahy včetně rozpoznávání emocí a výrazů obličeje.
Existují také různé tréninkové programy zaměřené na rozvoj sociálních dovedností. Často využívané jsou například PEER programy – preventivní programy, sdružující lidi na základě věku a diagnózy, jejichž obsah může být orientovaný různým směrem, na základě potřeb klientů. Cílem PEER programu je předávat informace především prostřednictvím diskuse, názorových přístupů, kooperativních her či prožitkových technik, přičemž se uplatňuje více zásad, jako je například podmínka nic nenařizovat a do ničeho nenutit. Vrstevnické pozitivní ovlivňování postojů a názorů je v současnosti považováno za jeden z nejefektivnějších způsobů prevence sociálně patologických jevů. Vrstevníci, s nimiž probíhá PEER program, se snaží předat své zkušenosti, znalosti, pomáhají lidem rozvíjet jejich sociální kompetence a také si uvědomit vlastní pocity, názory i potřeby. PEER programy mohou být zaměřené třeba na konverzační dovednosti, vhodné použití humoru, elektronickou komunikaci nebo řešení neshod.
V České republice je rozšířenější možnost PEER individuálních konzultací, o kterých se lze informovat v poradně NAUTIS. |
Dalším z často využívaných programů především v zahraničí je program MASSI – „Multimodal Anxiety and Social Skills Intervention“, který kombinuje různé způsoby intervence. Jednou z možností rozvoje sociálních dovedností u lidí s PAS je i terapie sociální efektivity, která je určena především pro děti a dospělé se sociální úzkostí. Účinná u dětí s PAS se zdá být i relaxace, a to především hluboké dýchání. Nebo také pozitivní psychologická intervence, ke které patří například povzbuzování, oceňování, vděčnost a celkové posilování pozitivních emocí. Pozitivní intervenční techniky zlepšují sociální dovednosti podporou žádoucího chování a působí na žáky motivujícím způsobem. Tréninkové programy na rozvoj sociálních dovedností nabízí lidem rozmanité příležitosti k učení, mezi které patří procvičování již nabytých sociálních dovedností, osvojování si nových, mluvení o vlastních zkušenostech či vnitřních konfliktech při navazování kontaktů. Důraz je kladen na podporu sebevědomí a sebeúcty.
V rámci skupinových nácviků se lidé s PAS učí základům vedení rozhovoru, řešení mezilidských konfliktů, ale také základním sociálním dovednostem jako je například dávání a přijímání komplimentů nebo reagování na kritiku či odmítnutí. Tedy sociálním dovednostem, které využíváme v každodenním životě. Výše zmíněné programy nabízejí lidem zkušenosti, které vedou k přehodnocení přesvědčení o vlastních sociálních dovednostech. Mají významný vliv na následnou motivaci k rozvíjení těchto dovedností, zvyšují sebedůvěru a co je nejdůležitější, přispívají k vyšší kvalitě života lidí s PAS.
👉 Někteří lidé s poruchou autistického spektra si dokážou osvojit strategie, které jim před ostatními umožní alespoň částečně skrývat jejich odlišnost nebo vrozené sociální deficity. Přečtěte si více o tzv. maskování.
Zdroj forografie:
Názory