Autismus dle Diagnostického a statistického manuálu duševních poruch (DSM–5)


Americký klasifikační manuál vydávaný Americkou psychiatrickou společnosti (APA, American Psychiatric Association) ve své páté verzi (DSM–5, APA 2013, první české vydání 2015) sloučil dosud existující diagnózy z kategorie pervazivních vývojových poruch (autismus, Aspergerův syndrom, jinou pervazivní vývojovou poruchu a dětskou desintegrační poruchu) do jedné kategorie, kterou označil zastřešujícím názvem porucha autistického spektra (kód 299.00). Ze skupiny byl vyloučen Rettův syndrom. 

Kategorie pervazivních vývojových poruch zanikla a byla nahrazena souhrnnou skupinou Neurovývojových poruch, kam se řadí poruchy intelektu, poruchy komunikace, porucha autistického spektra, porucha pozornosti s hyperaktivitou, specifická porucha učení, poruchy motoriky a tikové poruchy. Pro osoby, které jsou nezařaditelné do konkrétních výše uvedených kategorií, byly vytvořeny kategorie jiné neurovývojové poruchy a nespecifikované neurovývojové poruchy.

V rámci DSM-5 se dále specifikuje míra závažnosti, která se posuzuje podle tíže narušení sociální komunikace, omezeného a stereotypního chování. Závažnost je určována dle stupně podpory, kterou daný jedinec nacházející se na spektru potřebuje. 

Míra závažnosti se řadí do tří kategorií: 

  • stupeň 1 – vyžadující podporu;
  • stupeň 2 – vyžadující značnou podporu;
  • stupeň 3 - vyžadující velmi značnou podporu.  

DSM–5 specifikuje poruchu autistického spektra (PAS) pomocí dalších přidružených poruch:

  • S přidruženou poruchou intelektu nebo bez poruchy intelektu.
  • S přidruženou poruchou řeči nebo bez poruchy řeči.
  • Spojenou se známým somatickým nebo genetickým onemocněním nebo enviromentálním faktorem.
  • Spojenou s jinou neurovývojovou, duševní nebo behaviorální poruchou.  
  • Spojenou s katatonií. 


Pokud jedinec vykazuje poruchu sociální komunikace a sociální interakce, ale není přítomno omezené a opakující se chování nebo zájmy, diagnostikuje se dle DSM–5 nově vzniklá diagnóza sociální (pragmatická) porucha komunikace (kód 315.39), kam spadá část dětí, které v předchozím klasifikačním systému naplňovaly kritéria jiné pervazivní vývojové poruchy (PDD-NOS, Pervasive Developmental Disorder – Not Otherwise Specified), amerického ekvivalentu atypického autismu. 


Diagnostická kritéria poruchy autistického spektra DSM-5 

A. Přetrvávající deficity v sociální komunikaci a sociální interakci v nejrůznějších souvislostech, které se vyskytují v současnosti nebo jsou prokazatelné v minulosti a projevují se následujícími příznaky (příklady jsou ilustrativní, ne vyčerpávající): 

  1. Narušení sociálně emoční reciprocity projevující se v rozsahu od abnormálního sociálního přístupu a selhávání v běžné vzájemné konverzaci přes omezení vzájemného sdílení zájmů, emocí nebo citů, až po neschopnost navázat sociální interakci nebo na ni reagovat.  
  2. Narušení neverbální komunikace, která je používána v rámci sociální interakce v rozsahu od nedostatečně integrované verbální a neverbální komunikace přes abnormality v očním kontaktu a řeči těla nebo neschopnost porozumět gestům a používat je, až po úplnou absenci výrazu ve tváři a nepřítomnost neverbální komunikace.  
  3. Narušení schopnosti navazovat a udržovat vzájemné vztahy a rozumět jim, v rozsahu od nedostatečné schopnosti přizpůsobit chování různým sociálním kontextům přes obtíže ve sdílení fantazijní hry nebo navazování přátelství, až po naprostý nezájem o vrstevníky.

B. Omezené, repetitivní vzorce chování, zájmů nebo aktivit, jež se projevují nejméně dvěma z následujících příznaků, které jsou přítomny v současnosti nebo byly přítomny v minulosti (příklady jsou ilustrativní, ne vyčerpávající):

  1. Stereotypní nebo repetitivní motorické pohyby při užívání předmětů nebo v řeči (např. jednoduché pohybové stereotypie, rovnání hraček nebo roztáčení předmětů, echolálie, používání idiosynkratických frází).
  2. Lpění na neměnnosti, neústupné trvání na rutině, ritualizované vzorce verbálního nebo neverbálního chování (například zcela nepřiměřené rozrušení při malých změnách, obtíže přizpůsobit se změně, rigidní vzorce myšlení, ritualizované pozdravy, potřeba dodržet vždy stejnou trasu nebo jíst každý den stejné jídlo). 
  3. Neobvykle silně vymezené, ulpívavé zájmy abnormální intenzity nebo zaměření (například silná vazba k neobvyklým předmětům nebo zabývání se neobvyklými předměty, excesivně omezené nebo perseverativní zájmy). 
  4. Zvýšená nebo snížená citlivost na senzorické podněty nebo neobvyklé smyslové zájmy (například zjevné narušení vnímání bolesti/teploty, nepříznivá reakce na specifické zvuky nebo materiály, nadměrné ohmatávání předmětů nebo jejich očichávání nebo dotýkání se předmětů, zraková fascinace světly nebo pohybem).

C. Začátek obtíží spadá do období raného vývoje (ale nemusí se plně manifestovat do doby, kdy sociální požadavky překročí omezenou kapacitu jedince nebo mohou být zakryty naučenými strategiemi v pozdějším životě).

D. Příznaky musí způsobovat klinicky významná funkční narušení v sociálních, školních, pracovních nebo jiných důležitých oblastech života.

E. Tyto příznaky nelze přičíst poruše intelektu (vývojové poruše intelektu) nebo celkovému vývojovému opoždění. Poruchy intelektu a porucha autistického spektra se často vyskytují společně. Pokud bychom chtěli diagnostikovat komorbiditu poruchy autistického spektra a poruchy intelektu, měla by být sociální komunikace jedince pod vývojovou úrovní očekávanou pro daný věk.

👉 Anglickou verzi tohoto článku najdete zde.

👉 Doporučujeme také článek Porucha autistického spektra dle Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN 11).


Zdroje

Názory

Napsat svůj názor:

Vážíme si každého vašeho názoru. Vyhrazujeme si právo na nezveřejnění.

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.

Máte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám.

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.

NAPIŠTE NÁM
Tento web používá k chodu cookies.