Brick by Brick aneb terapeutický rozměr LEGO® kostiček

Děti s autismem mívají problémy se sociální komunikací a mohou být vrstevníky často nepochopeni. Program Brick-by-Brick dává dětem příležitost učit se hravou formou, jak získat pozitivní sociální zkušenosti, rozvíjet spolupráci a v neposlední řadě získávat přátele. V loňském roce absolvovali lektoři z NAUTIS školení ve Velké Británii a první LEGO klub úspěšně odstartovali na začátku dubna. V současné době je již LEGO klub v plném provozu. Více o tom, jak společné lekce probíhají, sdělily lektorky z NAUTIS. 

Pro jaké klienty nyní lego klub poskytujete? 

V našem terapeutickém oddělení NAUTIS se zaměřujeme především na děti od sedmi let výše. Klub ale můžeme přizpůsobit i dětem okolo sedmi let, a pokud je to potřeba, tak místo klasických LEGO® kostek můžeme používat větší DUPLO® kostky. 

Jak takové lekce s dětmi vypadají?

Na začátku se snažíme vysvětlit dětem smysl různých způsobů stavění a bavíme se s nimi o tom, co se mohou při jednotlivých činnostech naučit. V našich LEGO klubech mají děti možnost vyzkoušet si volné stavění (Freestyle) nebo stavění podle plánku, a to jak ve skupině, tak i samostatně. 

Spolupráce ve skupině podle plánu může být pro děti obecně více frustrující, ale pokud to dobře vysvětlíme a jejich úspěchy oceníme, děti se často k tomuto způsobu stavění rády vracejí i při dalších sezeních. 

V čem se LEGO terapie liší od jiných kreativních terapeutických metod, jako je arteterapie nebo muzikoterapie?

LEGO klub není v pravém slova smyslu terapií. Klub je veden za přítomnosti terapeuta, což umožňuje dodávat klubu i terapeutický rozměr. Podle aktuálních potřeb skupiny v rámci můžeme dávat větší prostor emocím, prožívání a reflexi, ale primárně se zaměřujeme na rozvíjení schopnosti spolupráce, asertivního jednání a komunikace (tedy podpora sociálně - pracovní aktivizační oblasti účastníků).

Jedním z dalších důležitých bodů, na který se v LEGO klubu soustředíme, je práce s frustrací a trpělivostí. Obzvlášť během stavění v rolích se u dětí může zvýšit míra frustrace, protože jsou podněcovány držet se své konkrétní role. Děti pak mohou být netrpělivé a rozčilovat se. V tu chvíli je právě podpora komunikace mezi dětmi důležitým nástrojem pro lepší spolupráci. Práci s frustrací se děti učí i ve chvílích, kdy se musí výtvory dokončovat až na dalším setkání. Jsou tedy postaveny před situaci, že ne vždy jde vše podle jejich plánů či představ.

Co je potřeba, aby dítě před přijetím do LEGO klubu zvládalo? 

Pro přijetí požadujeme především, aby dítě mělo rádo Lego. V průběhu toho, jak se dítě seznamuje s různými možnostmi stavění (např. v rolích či podle plánku). Dítě určitě uplatní i své předešlé zkušenosti s Legem a hrou, na čemž se dá vybudovat nějaká základní jistota potřebná k rozvinutí nových dovedností. Děti se od sebe během hraní učí neobvyklým možnostem řešení situací. LEGO klub, podobně jako i arteterapie a muzikoterapie, aktivně používá kreativitu, bezprostřednost a proces děje. Lego nepoužíváme jenom jako prostředek k sebevyjádření, ale u lega se i učíme chovat se ohleduplně. LEGO klub je více zaměřen na komunikaci, a to včetně komunikace dětí s rodiči. Po každém LEGO klubu posíláme fotografii a nabízíme podněty k budování dialogu doma.

Jaká míra motorické zručnosti je potřeba, aby se mohlo dítě do LEGO klubu připojit?

V posledních LEGO klubech jsme neměli zájemce s vyšší mírou dyspraxie (nižší mírou motorické zručnosti). Pokud se ovšem sejdou zájemci, program LEGO klubu má nástroje pro přizpůsobení (pomalejší tempo, duplo kostky, motoricky méně náročná činnost). LEGO klub je primárně o spolupráci a procesu, oceňuje se jeho výsledek podle schopností a možností účastníka.

Účastní se sezení i rodiče?

Sezení se rodiče neúčastní, s rodiči se ovšem spolupracuje. Během společných sezení s pracovníkem LEGO klubu rodič na začátku, během i na konci programu vyplňuje zpětnovazební dotazník. Zajímá nás tedy, jaký má rodič z účasti svého dítěte pocit, tyto pocity / postřehy nám pak mohou pomoci při úpravě programu. 

Který ze způsobů práce s legem děti zatím nejvíce baví?

Když se děti ještě příliš neznají, stává se, že chtějí stavět sami a bez omezení. Během Freestyle stavení se už ovšem dává prostor pro to, aby mohly do svého světa stavění přizvat ostatní členy skupiny nebo s nimi sdílet svůj stavební materiál. Výsledkem poté bývá, že děti samy inklinují ke společné stavbě dle vlastního výběru nebo ke složitější společné stavbě podle plánku. Jde nám o to vytvořit podporující prostředí, aby si děti postupně chtěly vyzkoušet vše.

Absolvoval někdo další z vašich kolegů vzdělávání v rámci Brick-by-Brick programu?

V současné době absolvovala program kolegyně Bc. Daria Vasilieva.

Spolupracujete nějak nyní se zástupkyní organizace Naděje pro děti úplňku, která vzdělávací workshop v rámci Brick-by-Brick programu absolvovala také? Nebo spolupracujete případně s někým dalším?

Již od začátku s námi spolupracuje na vedení klubů facilitátorka Bc. Tereza Zajícová, kterou považujeme za součást našeho týmu. Oceňujeme také spolupráci s LEGO foundation, organizací, která nás podporuje materiálně, ale také svými zkušenostmi v oblasti lego.

Co máte dále v rámci LEGO klubu a Brick-by-Brick programu v plánu?

Pokračovat v nastaveném tempu a učit se program přizpůsobit co nejširší skupině zájemců.