Přestup na střední školu – z pohledu rodiče dítěte s Aspergerovým syndromem

Jako většina rodičů jsme již od druhého stupně základní školy přemýšleli o budoucím vzdělávání našeho Jakuba. Kuba má Aspergerův syndrom, je šikovný v matematice a fyzice a jdou mu dobře jazyky. Už v sedmé třídě jsme byli na prvním dni otevřených dveří. Možná příliš brzy, ale chtěli jsme sami vědět, jak to na nich chodí a jak Kuba zvládne návštěvu v cizím prostředí. V osmičce a devítce jsme si v kalendáři kroužkovali, kdy a kde budou další dny otevřených dveří, pár si jich našel sám Jakub.

Řeklo by se, že dítě, kterému jde učení samo, si může vybírat. Navíc v Praze, kde je středních škol dostatek. Přesto jsme zavrhovali jednu školu po druhé. Škola musela být blízko našeho bydliště, dojíždění co nejjednodušší. Důležité bylo také přání Jakuba ohledně výběru druhého jazyka a zohlednění jeho specifických potřeb. Na jedné z vybraných středních škol zaměřených na informatiku jsme narazili na příliš málo místa v učebnách (studenti zde sedí po čtyřech v jedné řadě). Stavební průmyslovka představovala dlouhé dojíždění a komplikace s Kubovou alergií na prach. V další průmyslovce nám zástupce ředitele naznačil, že pro daný obor se nehodí přítomnost asistenta pedagoga. A jako rodič nechcete dát dítě někam, kde vás už dopředu nechtějí.

Rozdílná doporučení odborníků

Na konci osmé třídy jsme s Jakubem byli ve speciálně pedagogickém centru (SPC) na kontrolním vyšetření. Proběhlo domluvené komplexní vyšetření, kdy se Jakubovi věnovala speciální pedagožka a psycholožka. V SPC jsme předběžně konzultovali vybranou školu, probrali jsme všechna pro a proti a dostali pár tipů na další střední školy, v nichž již mají zkušenosti s asistentem pedagoga. Zároveň jsme výběr školy konzultovali i s Jakubovou psychiatričkou. Zajímavý byl pro nás nesoulad, kdy se SPC více přiklánělo ke gymnáziu a paní doktorka z dětské psychiatrie ke škole s maturitním oborem, která by byla méně náročná.

Na začátku devátého ročníku jsme měli vytipované dvě školy. Jakub si vybral gymnázium, aby se mohl rozvíjet v matematice, líbila se mu budova školy a snadné dojíždění. Jako druhou školu jsme nakonec Jakubovi vybrali obchodní akademii, kde mají zkušenosti s dětmi s PAS a dojíždění je podobně jednoduché, jako na vybraném gymnázium. Kuba si byl jistý, že udělá přijímačky na gymnáziu, takže s výběrem druhé školy souhlasil.

S přípravou na přijímací zkoušky jsme Kubovi doma pomáhali. Tiskli jsme hory testů z Cermatu a koupili doporučované publikace. S matematikou problém nebyl, ve škole paní učitelka dětem zadávala testy z Cermatu jako domácí úkoly, což Kubovi stačilo. Soustředili jsme se na testy z českého jazyka. Od začátku deváté třídy Kuba vypracoval jeden test týdně, který jsme pak spolu rozebrali a společně hledali správné odpovědi. Bylo to náročné.

V SPC pro Kubu vystavili doporučení pro úpravu podmínek k přijímacím zkouškám, díky němuž měl čas navíc, byla mu doporučená samostatná učebna a podporující osoba. Domluvili jsme se s Kubovou asistentkou pedagoga, že mu tuto podporu poskytne. Bylo to ideální řešení, provedla ho celou základkou. Kubovi mohla pomoct s hlídáním času, připomenout, že se má napít a zklidnit ho při nervozitě, případně předejít problémům v komunikaci.

Do obou středních škol jsme zanesli přihlášky spolu s vystaveným doporučením. Na obchodní akademii nám rovnou řekli, že nás bude kontaktovat zástupce ředitele a dostali jsme informaci, že kdyby „naše“ asistentka onemocněla, tak není problém Jakubovi přidělit jejich asistentku pedagoga. Ještě ten den jsem si se zástupcem ředitele vyměnila pár e-mailů, kde mě ujistil, že by neměly nastat žádné potíže s uzpůsobením přijímacích zkoušek. Z gymnázia se ozvali až později, ale také s uzpůsobením přijímaček neměli problém. V době, kdy už jsme věděli, že bude pouze jeden termín přijímacího řízení a že bude probíhat na gymnáziu, si výchovný poradce vyměnil informace s „naší“ asistentkou pedagoga, domluvili se, v kolik hodin s Jakubem dorazí, aby se vyhnuli davu ostatních dětí a řekli si, kde bude asistentka s Jakubem trávit přestávku. 

Změny, které přinesl koronavirus

V březnu přišel koronavirus a zavřely se školy. Děti zůstaly doma na distanční výuce. U Kuby distanční výuka na jaře roku 2020 probíhala pouze formou e-mailů, kdy děti dostaly úkoly k vypracování a hotové je pak zasílaly učitelům. První dva týdny jsem Jakuba kontrolovala, aby si ohlídal všechny zprávy od učitelů, pak už si zvykl a osamostatnil se. Distanční výuka mu vyhovuje, je ve své bublině, kde nemusí řešit nic jiného než učení a vypracování úkolů. Žádná komunikace se spolužáky, žádné strkanice dětí na chodbách atd. Příprava na přijímačky ale padla na nás, rodiče. Oddalování termínu pro přijímací zkoušky bylo nepříjemné pro Jakuba i pro nás. Přípravy na přijímací zkoušky se oddalováním termínu prodloužily o tři měsíce. Tři měsíce nervozity a procvičování testů z Cermatu. Trénovali jsme navíc také to, aby Kuba zvládl psát testy v roušce.

Komunikace s gymnáziem a s naší paní asistentkou se vyplatila. Organizace přijímacích zkoušek proběhla na jedničku, Kuba měl samostatnou třídu, pomohl i navýšený čas a přítomnost jeho asistentky. Přestávku mezi předměty strávil na dvoře školy, měl s sebou tužku a blok a kreslil si. Kvůli nestandardnímu koronavirovému jaru jsme se výsledky přijímacích zkoušek dozvěděli velmi rychle, Jakub se dostal na obě střední školy. A vybral si gymnázium. 

Co pomohlo ke zvládnutí přijímacích zkoušek? 

V páté třídě se nám Kubíka nepovedlo přesvědčit, aby si vyzkoušel přijímačky na osmileté gymnázium. Věděl, že nemusí. A když je něco nepovinné, Kuba to nedělá. V šesté třídě dostal možnost účastnit se matematické olympiády. Nebylo to však povinné, takže i přes přesvědčování učitelky a nás rodičů odmítl. Ale souhlasil, že to další rok zkusí. Od sedmé třídy se účastnil matematických i jiných soutěží, i když se mu nechtělo, už se nechal přemluvit. V obvodních kolech měl možnost absolvovat soutěže i v jiných školách a v jiných kolektivech, než těch, na něž byl zvyklý. Doprovázela ho asistentka pedagoga, která na něj čekala na chodbě. 

Každá zkušenost s testy a úkoly v jiném prostředí byla cenná. Dále pomohla důkladná příprava po celý devátý ročník. Nejen, že se na testech z Cermatu učil, ale věděl přesně, co ho čeká, jaké typy otázek, jak se testy správně vypracovávají, že se rýsování musí obtáhnout perem a podobně. Velkou pomocí pro Kubu byla také paní asistentka pedagoga jako podporující osoba na přijímacích zkouškách.

👉 Pro další informace k tématu doporučujeme přečíst článek Přechod žáka s PAS ze základní školy na střední školy nebo učiliště.