Případová konference jako nástroj pomoci


Rodiče i pedagogičtí pracovníci se mohou setkat se situacemi a problémy, na které nejsou připraveni, nevědí, jak se k jejich řešení postavit. Někdy i opakovaně uplatňují nefunkční modely řešení. Setkáváme se i se situacemi, které jako problémové vyhodnocují učitelé či vychovatelé, ale z pohledu rodiče tak vyhodnoceny nejsou.

Pedagogové, vychovatelé a rodiče se mohou rozcházet také ve vnímání příčin samotného problému. Vzhledem k odlišným pohledům na příčiny a významnost konkrétní situace se může různit i nazírání na možnosti jejího řešení. Nejčastěji se potíže dítěte řeší po linii rodiče versus škola. Slovo versus jsem použila zcela záměrně, protože mnohdy bývá taková komunikace nevyvážená. Škola v některých případech působí z moci své autority, žádá nápravu, ale neřeší příčiny, nenabízí pomoc. Ojedinělý však není ani opačný extrém, kdy rodiče žádají nápravu po škole, nepřipouštějí si svá případná pochybení a odmítají přijmout skutečnost, že by se jejich potomek mohl dopustit nevhodného chování. Nutno dodat, že obtížně řešitelné situace nejsou spouštěny jen nepřiměřeným chováním dětí, ale i zanedbáváním dítěte ze strany rodičů, nedostatečnými socioekonomickými podmínkami pro vývoj dítěte a jeho školní úspěšnost, ale také odlišné sociokulturní prostředí, ve kterém dítě vyrůstá, a mnoho dalších podnětů. 


Partneři, kteří jdou za společným cílem

Jednání mezi zástupci školy a rodiči by mělo být v ideálním případě postaveno na bázi partnerství. Rodiče i škola mají společný cíl, proto by měli společně identifikovat příčiny potíží a hledat způsoby jejich řešení. Protože se příčiny často obtížně identifikuji, řeší se spíš důsledky potíží, a to je špatně. Tato jednání by měla probíhat důstojně a ohleduplně, ne před zraky spolužáků či jiných rodičů, např. na školní chodbě, na třídních schůzkách nebo při předávání dítěte z družiny mezi dveřmi. 

K procesu hledání řešení závažných situací, do kterých se některé děti a dospívající dostávají, by měly být přizvány všechny osoby, které mohou přispět svým pohledem k vyhodnocení situace (co se stalo), k hledání příčin (proč se to stalo) a k nalezení řešení (jak z toho ven). Mezi tyto osoby nemusí patřit jen rodiče, učitelé a vychovatelé. Řešení mezi rodiči a zástupci škol mohou pomoci hledat další osoby jako např. sociální pracovníci orgánu sociálně právní ochrany dětí (dále jen OSPOD), pracovníci školských poradenských zařízení (dále jen ŠPZ), terapeuti, psychologové, psychiatrové, pracovníci sociálních a jiných podpůrných služeb. Všechny tyto osoby mohou pomoci poskládat komplexní obraz problému, včetně jeho příčin, a navrhnout cestu k řešení. Vytvořit vhodné podmínky pro spolupráci všech výše uvedených osob nám může pomoci případová konference. Pro ilustraci uvádím příklady situací, při jejichž řešení je možné případové konference využít.   

  • Dítě dlouhodobě selhává ve škole, pravidelně nemá domácí úkoly ani pomůcky. Stupňují se jeho absence. Pokusy učitelů řešit situaci s rodiči selhávají.  
  • Rodič samoživitel usiluje o zrušení ochranné výchovy. Dítě mu bylo odebráno z péče v době, kdy nezabezpečoval jeho výchovu a vzdělávání, neměl dostatečné bytové a finanční podmínky. 
  • Učitelé si nevědí rady s afekty žáka v době vyučování. Rodiče spolužáků si nepřejí přítomnost tohoto dítěte ve třídě, oslovili OSPOD. 

Plánované, moderované a strukturované setkání

Případovou konferenci může svolat každý, kdo vnímá, že dítě je nebo může být v ohrožení a žádá o řešení situace. Může to být rodič, fyzická i právnická osoba, OSPOD, ŠPZ, ale i dítě samotné. Bývá svolávána v případech, kdy je zapotřebí společnými silami řešit problematickou situaci, ve které se dítě nachází. Nabízí bezpečný prostor pro zevrubné popsání situace, identifikování jejích příčin a v neposlední řadě pro hledání možných řešení u situací, které svou závažností překračují možnosti individuálních řešení jak na straně profesionálů, tak i laiků. Jedná se o plánované, moderované a strukturované setkání zainteresovaných osob, jejichž motivací by měl být nejlepší zájem dítěte. V praxi zpravidla případovou konferenci organizuje její svolavatel. V případě, že je svolavatelem rodič, nebo sám nezletilý pak může být při organizaci nápomocen OSPOD nebo jiná podporující organizace. Celou konferencí provází jednotlivé účastníky moderátor, který sděluje, v jaké části jednání se nacházejí, dohlíží, aby všichni zúčastnění měli prostor se vyjádřit, usměrňuje debatu, pokud se odchyluje od tématu atd. Moderátor může reflektovat některé vyřčené myšlenky, ověřovat, zda jim všichni porozuměli, ale sám debatu neobohacuje o svůj názor. Zůstává po celou dobu jednání nestranný. 

Společným cílem všech účastníků je dosažení změny (v chování, životní situaci, klimatu ve třídě atd.). K tomu, aby došlo ke změně, nestačí identifikovat a popsat problém. Je zapotřebí vytvořit podmínky, za kterých bude možné na změně pracovat. Dalším úkolem účastníků je tedy vytyčení dílčích úkolů a stanovení, kdo je za jejich naplnění zodpovědný. Tyto úkoly je možné zasadit do časového plánu, určit termíny, do kdy budou jednotlivé úkoly splněny. Poslední položkou plánu by mělo být setkání, kde dojde k vyhodnocení jednotlivých kroků a poskytnutí vzájemné zpětné vazby. 

Dítě nebývá přítomno po celou dobu jednání, zpravidla bývá přizváno v jeho polovině, kdy je vhodnou formou seznámeno s tím, jak účastníci vyhodnotili situaci, její příčiny, má možnost promluvit o tom, jak vše samo vnímá. Nakonec je seznámeno se závěry, jak se bude dále jeho situace řešit. Pro dítě je přítomnost při jednání, kde se o něm hovoří a rozhoduje, velmi náročná. Na účast by mělo být předem připravené, v průběhu jednání by se mu mělo dostat potřebné podpory a ujištění, že mu nic nehrozí, že není důvod se bát, a hlavně, že všichni přítomní se mu snaží pomoci. 

Z případové konference může být pořízen zápis ve formě bodů jednání a stanovených cílů, se souhlasem všech zúčastněných i zvukový záznam. Písemným výstupem z případové konference není rozhodnutí ve správním řízení, úřad a škola jsou v tomto případě pouze partnerem, který se za pomoci dalších kompetentních účastníků snaží nalézt cestu k řešení. Zákon č. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí dokonce ukládá povinnost orgánu sociálně právní ochrany dětí metodu případové konference využívat. 

S každým nástrojem, který používáme, se musíme nejprve naučit pracovat tak, abychom mohli efektivně využít všech možností, které nám nabízí. Pokud je tento nástroj používán správně, účastníci jsou naklonění ke spolupráci a jsou ochotni si vzájemně naslouchat, pak jsou položeny základní kameny pro úspěch jejich společného snažení.  


Zdroje

Zdroj fotografie: 

Názory

Napsat svůj názor:

Vážíme si každého vašeho názoru. Vyhrazujeme si právo na nezveřejnění.

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.

Máte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám.

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.

NAPIŠTE NÁM