Podpořte web AutismPort a pomozte společně s námi světu porozumět autismu a lidem s autismem porozumět světu.
Vaší pomoci si velmi vážíme.
Pomůžu vámMáte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám
Setkávám se s názorem, že osoba s poruchou autistického spektra (PAS) nemá na průkaz OZP nárok, jelikož je plně mobilní. V případě nároku na průkaz OZP se ovšem neposuzuje jen mobilita žadatele, ale také schopnost orientace a jeho celková životní situace – například potřeba doprovodu žadatele k lékaři, do školy, v prostředí MHD a další. Orientace ve známém a neznámém prostředí – např. v domácím a školním prostředí. A právě orientace v místě, času i situaci může být pro klienta s PAS zásadní a náročná.
Přímo na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) lze najít definici: „Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem ZTP (průkaz ZTP) má osoba s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra.“ (MPSV, 2020)
|
OZP = osoba se zdravotním postižením. Stává se, že tento průkaz je spojován s invalidním důchodem (ID) a s automatickým nárokem na tento průkaz v případě jeho přiznání. Člověk s ID automaticky nemá na průkaz OZP nárok a je třeba o něj samostatně zažádat. Nárok na průkaz OZP má osoba starší jednoho roku s dlouhodobě nepříznivým stavem.
|
Průkaz OZP se dělí na tři stupně, které se následně spojují s určitým statusem a oprávněními:
Ve vyhlášce 388/2011 Sb. se uvádí podrobnější popis zdravotních stavů, odůvodňujících získání průkazu OZP. Vyhlášku v plném znění si můžete přečíst zde.
Možná osvobození a výhody vztahující se k jednotlivým průkazům vydají na samostatný článek. Výhody a oprávnění se týkají například oblasti finančního práva, dopravy, jízdného, plateb za plyn, telekomunikací a dalších. Podrobnější přehled lze nalézt například zde.
O průkaz OZP se žádá na příslušném úřadu práce dle trvalého bydliště. Žádost je možné si vyplnit dopředu na stránkách úřadu práce. Od podání žádosti k rozhodnutí o přidělení/nepřidělení uběhne často mnoho měsíců – obvyklé je cca šest měsíců, a tak se občas vyplatí zažádat i před některým vyšetřením, které třeba do měsíce od podání žadatel absolvuje. Žadatelem je osoba, která průkaz bude využívat, např. dítě. Zákonný zástupce žádost může podat jménem toho, koho zastupuje (rodič nezletilého dítěte), opatrovník může žádost podat jménem opatrovance.
V žádosti se uvádí lékař – zvykově praktický lékař. Může to být ovšem i například psychiatr či neurolog. Od lékaře se očekává, že bude mít veškeré informace, přehled i lékařské zprávy od žadatele. Je dobré se s lékařem domluvit tak, aby byl vybaven aktuálními odbornými zprávami. Zároveň musí mít co nejčerstvější zprávy, odrážející celkovou zdravotní situaci klienta i s ohledem například na žádost o průkaz OZP. Tento lékař pak vypracovává dotazník pro úřad práce, který je jedním z podkladů pro posudek lékaře posudkové služby.
Nárok na průkaz OZP přiděluje úřad práce na základě vyjádření posudkového lékaře. První možnost, kdy se k danému šetření lze vyjádřit, nastává v době vzniku posudku, a to formou podání námitky. Je zde potřeba počítat s tím, že lhůta pro podání námitky bývá 5 dní. Následuje vydání rozhodnutí, proti kterému lze podat odvolání, zde je lhůta 15 dní (počítají se soboty, neděle i státní svátky). Pokud nelze odvolání podat v řádné lhůtě, je třeba se domluvit na úřadě a zažádat o prodloužení lhůty (ideálně písemně). Námitka se vrací k projednání na daný úřad práce. Odvolání řeší MPSV, které posuzuje, zda došlo ke správnému postupu a následně rozhodnutí buď potvrdí, nebo vrací zpět na úřad práce k novému řízení.
Je zde třeba zvážit, jaké schopnosti žadatel o průkaz OZP má a co za podmínky pro získání průkazu OZP splňuje, případně zda lékařské zprávy podávají dostatečný obrázek o jeho reálném zdravotním stavu (například je vhodné pokusit se získat nové zprávy, které obraz člověka doplňují). Pokud s rozhodnutím žadatel nesouhlasí, protože dle jeho názoru neodpovídá realitě, ale odvolání nepodá, je rozhodnutí bráno jako již závazné – úřad neočekává, že mu bude doručeno souhlasné stanovisko. V případě žádosti o znovu posouzení nároku na průkaz je zde potřeba dokázat, že od posledního rozhodnutí došlo ke změně (zhoršení/zlepšení) zdravotního stavu žadatele, a toto dokazování může být již oproti předchozímu řízení složitější.
V případě, že dojde k přiznání průkazu OZP (ZTP a ZTP/P), vzniká za určitých zákonných podmínek žadateli nárok na příspěvek na mobilitu. I o tento příspěvek je ovšem potřeba zažádat. Formulář je k dohledání na stánkách úřadu práce. Maximální částka příspěvku je v současné době (1.1.2021) 550 Kč měsíčně.
Parkovací průkaz je možné získat k průkazům ZTP a ZTP/P. Žádá se o něj například v Praze na úřadu městské části dle trvalého pobytu, na odboru sociálních věcí daného města/obce (městské části). Pokud si nejste jisti, měli by vás být schopni nasměrovat při vydání průkazu OZP. Více informací lze nalézt například zde.
Průkaz OZP i parkovací průkaz je třeba vyzvednout na daném úřadu. S sebou je třeba průkazová fotografie a občanský průkaz. U parkovacího průkazu potřebujete též rozhodnutí o přiznání průkazu OZP (ZTP nebo ZTP/P). V případě, že průkaz vyřizuje zákonný zástupce, je potřeba doložit rodný list dítěte, u opatrovníka rozhodnutí o omezení svéprávnosti a ustanovení opatrovníka. Pokud žadatel není schopen se dostavit na úřad, je možné to za žadatele po domluvě s úřadem vyřídit prostřednictvím plné moci.
👉 Přečtěte si také článek: Průkaz OZP – příručka informovaného žadatele nebo si stáhněte stejnojmennou brožuru.
👉 Pro více informací se můžete obrátit také na poradnu NAUTIS nebo na Úřad práce ČR.
{sources}
Typické projevy
Příčiny autismu
Mozek
Diagnostika
Autismus v číslech
Přidružené obtíže
Podpora a služby
Rodina
Terapie
Vzdělávání
Selfadvokacie
Zdraví
Spánek
Názory