Základní škola

Integrace žáků s PAS do běžných škol se postupně rozvíjí od 90. let minulého století. Výrazně se začaly zvyšovat počty integrovaných žáků po roce 2016, kdy vešla v platnost vyhláška č. 27/2016Sb., která dala jasná pravidla a finanční podporu zařazování dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do hlavního vzdělávacího proudu. Ačkoli se vyskytuje stále řada problémů při začleňování dětí s PAS, situace se postupně zlepšuje. Bohužel se vzděláváním uvedené cílové skupiny jsou stále spojovány různé mýty, které zařazování dětí a žáků s PAS brání, například: „Každý autista je agresivní,“ „Jde o nevychované děti,“ „Je to móda...“ vysvětluje 

I sedm let od uzákonění inkluze se děje to, že rodiče jsou (klidně i po telefonu) odmítáni se slovy ,Tyto děti nepřijímáme. Zeptali jsme se proto speciálních pedagogů z SPC, zda se setkávají s tím, že ZŠ a SŠ nechtějí žáka s autismem přijmout a na to, jak můžou rodiče poté postupovat. 

Jaké mohou být pro děti s PAS i jejich rodiče rozdíly ve vzdělávání v běžné škole, instituci zaměřené na speciální edukaci, speciální škole a domácím vzděláváním? Nabízíme vám odpovědi.

Cílem následujících řádků je přiblížit rodičům dětí (nejen) s poruchou autistického spektra, jak jejich vzdělávání definuje zákon, jaká mají práva a povinnosti. V první části se budeme soustředit na obecná ustanovení Školského zákona, nejdůležitějšího právního předpisu, kterým se vzdělávání řídí.

Za problémové chování žáků s PAS mohou stát příčiny vycházející zejména ze dvou oblastí. První přímo vyplývá z diagnózy PAS a patří do ní např. zvýšená unavitelnost dětí s PAS, tlak na výkon, problémy se sociální interakci či s chápáním sociálního kontextu, změny a šikana. Problémové chování ale ovlivňují také příčiny spojené se speciálně pedagogickou oblastí.

Rodiče i pedagogičtí pracovníci se mohou setkat se situacemi a problémy, na které nejsou připraveni, nevědí, jak se k jejich řešení postavit. Někdy i opakovaně uplatňují nefunkční modely řešení. V takových případech může s řešením problémových situací pomoci svolání případové konference.

Přestup na střední školu (SŠ) je vhodné zvažovat již od osmého ročníku, kdy si žák s rodiči může v rámci dnů otevřených dveří řadu středních škol a učilišť prohlédnout, lépe se seznámit se vzdělávacím plánem, obory a předměty. U žáků s PAS je nutné také přihlížet k osobnostnímu vybavení žáka – zda je schopen komunikovat s dalšími lidmi, nebo zda mu vyhovuje omezený okruh osob, apod.

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v České republice stále prochází mnoha změnami. Při vzdělávání žáka s poruchou autistického spektra musíme inovativnost mít na paměti každý den. Ze zkušeností si troufám říct, že pedagogové nejsou na vzdělávání žáka s PAS připraveni ideálně. Postupy a metody se učí tzv. „za pochodu“ – např. když je žák s PAS přijat do třídy.

Jsou kritéria, která by děti měly splňovat, aby pro ně vstup do školy byl co nejpříjemnější. Pokud je přijato dítě nezralé, může to u něj vyvolat dlouhodobý stres. U žáků s PAS často nebývá problémem intelektová úroveň, zralost však ovlivňují deficity v oblasti sociálního chování.