Máte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám
Máte námět na vylepšení, něco Vám nefunguje, nebo nám chcete pouze něco vzkázat? Napište nám
To, že máte autismus může znamenat, že se některé dovednosti naučíte později než vrstevníci. Když nenaplňujete očekávání lidí ve svém okolí, můžou se chovat netrpělivě. Mohou vám vyčítat, že jste pomalí, zlobiví, špatní, hrubí nebo bezohlední.
Místo kritiky autistů raději hledejte způsoby, jak jim věci vysvětlit a jak je věci naučit. Neodsuzujte je za to, že se nechovají tak, jak si vy představuje a ani za to, že se nejprve potřebují naučit to, co ostatní dokážou intuitivně zachytit. Mějte na paměti jejich důstojnost a za autismus je netrestejte. Místo toho doporučuji voli respektující a pomocnou komunikaci, kterou jsem podle vlastních zkušeností shrnula do 10 základních bodů.
Text si můžete poslechnout také v audioverzi. Namluvila Pavla Hradecká.
Nikdo nemá rád, když pořád dokola poslouchá samá „ne“, anebo „chyba.“ Změňte v tomto ohledu slovník a raději říkejte, co může člověk udělat lépe a jak na to, než co všechno dělá špatně.
Za nespoluprácí se často schovává úzkost. Autisté potřebují mít kontrolu nad tím, co se po nich žádá. Ideální je hledat řešení společně: „Chceš si uklidit pokoj hned, nebo po obědě? Chceš k obědu knedlíky, nebo špagety?“
Mnoho autistických osob zpracovává informace pomaleji, a tak reagují se zpožděním. To neznamená, že vám nerozuměli, že něco neumí, nebo vám nechtějí vyhovět. Dejte jim čas, protože pokud to neuděláte, způsobíte restart a zpracování informací začne nanovo. Pokud ještě přidáte další pokyny a otázky, může dojít k úplnému zahlcení a selhání „systému“.
Mnoho rodičů si myslí, že pokud je jejich dítě bystré a komunikuje verbálně, nepotřebuje vizuální podporu. Jenže většina osob na spektru, i těch dospělých, těží z toho, když se mohou opřít o vizuální instrukce. Zjednodušeně to znamená, že je lepší nakupovat se seznamem, mít sepsaný program na domácí nebo pracovní úkoly i na ranní a večerní rutinu, a to bez ohledu na intelekt. Prožívaná úzkost pak nemusí mít negativní dopad na výkon, a naopak i člověk, který má v záloze vizuální informace, je méně náchylný k úzkosti.
Pokud nastane změna v zajeté rutině, osoby na autistickém spektru často neví, co mají dělat. Pokud si chcete udělat špagety a zjistíte, že je ve spíži nemáte, rychle se dokážete rozhodnout pro něco jiného. Člověk s autismem v takové situaci potřebuje podporu při plánování náhradního řešení. Sdělte nahlas, napište nebo nakreslete, jaké existují možnosti a postupy, čímž člověku s PAS pomůžete vyrovnat se s neočekávanou změnou a vyřešit nastalý problém.
Pomáhejte lidem s autismem chápat, co mohou v určitých situacích očekávat a co se očekává od nich. Snížíte tím jejich úzkost ze selhání. Seznamte člověka s autismem i s možností plánu B, pomůžete mu být flexibilnější, když se věci změní.
Například dítě, které miluje Pokémony, může mít radost z vědomí, že tvůrce populární karetní hry Satoshi Tajiri, je autista. Autistické děti musí vědět, že autismus nemusí omezit jejich úspěšnost. Čtěte a doporučujte jim knihy o úspěších lidí s autismem.
Lidé by se měli snažit více sdílet své zájmy. Společné zájmy totiž usnadňují sociální zapojení a konverzaci. Naslouchejte si navzájem a snažte se u toho zvládat své emoce. Jsem také autista, což mi ztěžuje předstírání zájmu. Mám však velkou motivaci mít dobrý vztah se svým okolím. A tak se snažím zajímat o to, o co se zajímají druzí. Zájmy autistů zase mohou být inspirující pro ostatní.
Dejte najevo, jak situaci vnímáte vy a zeptejte se, jak ji vnímá člověk s autismem. Řešení problémů spoluvytvářejte s osobou, pro kterou máte být oporou. Doptejte se, co se chce osoba s autismem naučit, co je pro ni důležité. Dejte najevo, že chcete pomoci s tím, aby se člověk s PAS cítil dobře.
Každý člověk s autismem, reaguje jinak a má také specifické potřeby. Lidé s autismem se liší v tom, co zažili, co znají a umí, jaké zkušenosti získali a jak velkou mají kontrolu nad svým životem. Každý potřebuje jinou míru podpory od svého okolí, aby mohl některým situacím porozumět, fungovat a zapojit se lépe do společnosti. Někdy musí být pomoc hodně intenzivní, jindy postačí i nepatrná. Není to nespravedlivé, je to tak v pořádku.
Děkuji za inspiraci k tomuto článku paní doktorce Kateřině Thorové. Pomáhá mi slova a věty uspořádávat do smysluplného celku. Motivuje mě, abych více četla a studovala. Mohu se tak ve psaní stále zlepšovat.
Názory